Malá ložnice se nedá zvětšit, ale dá se zbavit věcí, které v ní nemusí být. První krok nejsou nákupy, ale vytřídění. Vezměte všechno, co v ložnici leží mimo postel a skříň, a položte to na jednu hromadu. U každé věci se rozhodněte: patří sem, patří jinam, nebo nepatří nikam. Ložnice má sloužit spánku, ne skladování. Proto z ní odneste sezónní oblečení, sportovní výbavu, dokumenty a věci, které použijete méně než dvakrát do roka. Teprve pak má smysl řešit úložné triky, protože jinak jen přesunete nepořádek z místa na místo.
Praktický tip: Vyhněte se snaze projít celé Nové Město za jeden den. Rozdělte si ho na tři okruhy — severní kolem Petrského náměstí, jižní kolem Karlova náměstí a východní kolem Náměstí Republiky. V každém okruhu najdete jinou vrstvu: gotickou, barokní i moderní. Na co si dát pozor? Na turistické pasti v podobě „středověkých” restaurací s přemrštěnými cenami. Raději se najezte v bočních ulicích, kde vaří pro místní.
Světlo a barvy rozhodují víc než met
Kdy zpevnit a kdy povolit Zpevněte vždy, když vidíte vlnu, válec nebo kámen. Zpevnění znamená zatnout břicho a hýždě, ale nezadržovat dech. Dýchejte do břicha, ale s odporem. Po průjezdu se ihned uvolněte, jinak se zbytečně unavíte a ztratíte pružnost. Typická chyba je, že lidé zpevní celé tělo na celý den a pak v rozhodující chvíli nemají sílu. Druhá chyba je naopak úplné povolení a předklon, kdy hlava jde dopředu a záda se vykulí.
Domácí tuhý šampon stojí na dvou věcech: tuku, který drží tvar, a povrchově aktivní látce, která myje. Bylinkový odvar a oleje dodají vůni a péči, ale samy o sobě vlasům neumyjí. Proto se do základu přidává mýdlová hmota nebo tenzid ve formě prášku či vloček. Bez ní získáte jen vonnou kostku, která se ve vlasech rozplývá a zanechává mastnotu.
Před jízdou zařaďte krátké rozcvičení: most, prkno, rotace trupu s veslem a výdrž v podřepu. Stačí pět minut a tělo si zapamatuje správnou polohu. Během plavby každých dvacet minut vědomě zkontrolujte sed a dech. Po vyplutí protáhněte bedra a hrudní páteř, ideálně kroužením pánve a předklonem s rovnými zády. Bolest zad při raftingu není náhoda, ale výsledek špatné stabilizace.
Základem je nastavit si sed v rafu tak, aby kolena byla mírně pokrčená a chodidla pevně v opěrkách. Pánev podsadit, břicho lehce zatáhnout, hrudník nad pánví. Ramena stáhnout dolů a lopatky k sobě. Když sedíte na vaku, trup se rozpadne a každý náraz jde přímo do beder. Proto si před vyplutím zkontrolujte, že vak není přehuštěný a nohy mají pevný kontakt.
Při pádu do vody chraňte hlavu a krk. Nepadejte po zádech, ale snažte se otočit a padat po nohou, s rukama u hlavy. Po vyplavání se nestavte proti proudu, ale nechte se unášet nohama napřed a dívejte se, co je před vámi. Pokud vás proud táhne k válci, sbalte se do klubíčka a chraňte si hlavu. Nikdy se nepokoušejte chytat lana nebo skálu proti proudu, hrozí vykloubení ramene.
Při raftingu nejde o to být silný, ale o to udržet trup zpevněný ve chvíli, kdy loď padá do válce nebo se náhle zastaví o kámen. Zpevněný trup znamená, že páteř drží v neutrální poloze a náraz se přenáší do vesla a nohou, ne do meziobratlových plotének. Bez toho i malý šplouchanec skončí nataženými zády.
Veslujte z trupu, ne z rukou. Základem je rotace hrudníku, ne ohýbání beder. Při záběru se trup otáčí kolem stabilní páteře, paže jen přenášejí sílu. Kdo tahá jen rukama, brzy cítí bolest mezi lopatkami a v bedrech. Před každým záběrem zkontrolujte, že sedíte vzpřímeně a nehrbíte se. Únava vede k hrbení a to je cesta k úrazu.
Každé ráno vezměte hrst podestýlky a zmáčkněte ji v dlani. Pokud z ní teče voda nebo se slepí do bochánku, je čas na výměnu celé vrstvy. Vlhká podestýlka je hlavní příčina běháku, protože maceruje kůži a otevírá cestu bakteriím. Kontrolujte také místa pod hřady a u napáječky, tam vlhkost vzniká nejdřív. Trus odstraňujte denně, ne až při velkém úklidu. Kurník větrejte, ale bez průvanu, aby podestýlka prosýchala. V zimě, kdy slepice tráví uvnitř více času, měňte podestýlku častěji, ne méně.
