Pro slunné stanoviště volte květináče světlé barvy, které tolik nepohlcují teplo, a používejte substrát s větším podílem písku nebo perlitu. Na stinný balkon se hodí těžší, na vodu bohatší zemina a nádoby z keramiky, které vlhkost drží déle. Vždy zajistěte drenáž – vrstvu keramzitu nebo kamínků na dně. Bez ní se voda u dna hromadí a kořeny uhnívají, i když se půda nahoře zdá suchá.

Pásové okno je nejzranitelnější prvek. Vyměnit ho za plast s tlustými rámy znamená zabít proporci i světlo. Pokud už výměna nutná je, trvejte na co nejtenčích profilech a na stejném dělení křídel. Totéž platí pro terasy a schodiště. Zámečnický zábradlí z tenkých ocelových prutů není dekorace, ale součást hmoty. Nahradit ho masivním dřevem nebo nerezovými trubkami znamená, že dům ztratí lehkost, kterou architekt zamýšlel.

Mezi nejčastější příznaky patří zápach z tlamy, který přetrvává i po vyčištění. Dále si můžete všimnout, že pes jí pomaleji, vyhýbá se tvrdému krmivu, nebo při jídle klape čelistmi. Někteří psi uhnou, když se chcete dotknout tlamy. Slintání, občasné krvácení z dásní nebo viditelné ztmavnutí zubu u kořene jsou jasné signály. Nepřehlédněte ani změnu barvy dásní – zdravá dáseň je růžová, zánětlivá je červená až fialová. Pokud pes třepe hlavou nebo si tlapkou tře čumák, může to znamenat bolest zubu, ne jen svědění ucha.

Odvětrání je druhá věc, která se podceňuje. Nízký prostor pod šikminou špatně cirkuluje a v zimě se tam sráží vlhkost. Pokud tam skladujete textil, papír nebo oblečení, dejte do rohu alespoň mřížku a nechte mezi krabicemi mezeru u zdi. Naskládat krabice až ke stropu a ke zdi znamená, že za rok budete mít plíseň a zapáchající věci. Stačí pár centimetrů odstupu a jednou za čas prostor vyvětrat oknem nebo dveřmi.

Podlahu v nízké části nechte co nejtenčí. Koberec, molitan nebo silná podložka vám ukrojí z výšky, kterou zoufale potřebujete. Stačí lino nebo tenká podlaha s protiskluzovou úpravou. Pokud je tam beton nebo prkna, položte na ně jen nízký běhoun. Získáte tak o několik centimetrů víc, a to rozhoduje o tom, jestli se vám tam vejde druhá řada krabic, nebo ne.

Nejčastější chybou je spoléhat na žvýkací pamlsky nebo krmivo, které „čistí zuby”. Ty snižují plak jen částečně, ale kámen neodstraní. Další chybou je čekat, až pes přestane jíst. Bolest zubů u psů často nevede k viditelnému odmítání potravy, dokud není zánět rozsáhlý. Mnoho majitelů také kartáčkuje zuby jen jednou za měsíc – to je málo. Platí, že kartáček s měkkými štětinami a enzymatická pasta pro psy mají smysl pouze při frekvenci alespoň 3–4krát týdně. Pokud pes kartáčkování nesnáší, začněte postupně: nejprve mu pastu nechte olíznout z prstu, pak přejděte na prstový kartáček a teprve potom na klasický.

Hřady, větrání a světlo v mrazivém obdob

Co dělat s prostorem, kde se nedá stát Nejčastější chyba je cpát nízké zóny věcmi, které potřebujete často. Do hloubky pod šikminou patří sezónní věci, zavazadla, krabice s dokumenty nebo lyže. Problém je, že se k nim dostanete jen po čtyřech. Proto do těchto míst nedávejte nic, co byste měli vytahovat každý týden. Praktické je sjednotit krabice na jeden rozměr a popsat je z čela, ne z vrchu. Když se plazíte pod stropem, vidíte jen na boční stranu. Rozměr zvolte tak, aby krabice prošla mezi trámy a vešla se i do nejnižšího místa.

Nízké podkroví pod šikminou se obvykle řeší dvěma způsoby: buď ho celé zaplníte krabicemi, nebo se ho pokusíte obývat. Rozdíl mezi těmito přístupy je v tom, jak si na začátku změříte skutečně použitelnou výšku. Neberte míru u okapu ani uprostřed místnosti, ale v místě, kde strop klesá k podlaze. Vše pod 90 cm je na sezení, pod 45 cm jen na úložný box. Když si tohle rozvržení načrtnete na papír, přestanete kupovat nábytek, který se tam nevejde.

Poslední věc: nechte si v nízkém podkroví uličku. I když tam jen skladujete, potřebujete se dostat ke všem krabicím, aniž byste je přendavali. Vymezte jednu stranu na uličku širokou alespoň jako vaše ramena a krabice skládejte jen po stranách. Ušetříte si tím hodiny zbytečného přehazování a časem zjistíte, že nízké podkroví nemusí být jen skladiště, ale funkční zázemí, které se dá použít bez ohnutí páteře.

Světlo v podkroví neřešte lustrem. Ten vám při pohybu překáží a v nízkém prostoru oslňuje. Mnohem lepší je pásek LED nalepený na spodní hranu trámu nebo na zeď nízko nad podlahou. Svítí tam, kam potřebujete, a nepřekáží. Doplnit ho můžete bodovkou s ohebným krkem, kterou nasměrujete do místa, kde skutečně pracujete. Elektřinu veďte v lištách po zdi, ne v podlaze, abyste ji při ukládání krabic nepřerušili.