Nejčastější chyby: spoléhání na to, že pes na dvoře vše vyřeší; nedostatečné zajištění proti podhrabání; zavírání kurníku až po setmění; ponechání mršin a zbytků krmiva, které lákají predátory; a příliš řídké hejno, v němž si slepice nevšímají okolí. Pomáhá i více kohoutů nebo husí, které hlídají, ale nikdy nenahradí pevnou konstrukci. Ztráty snižte kombinací tří věcí: neprostupný kurník na noc, oplocený výběh na den a stálý režim, který slepice i predátory naučí, kdy se co děje.
Nejčastější chyby: kurník na nejvlhčím místě zahrady, vstup na sever, žádný stín v létě, příliš malý prostor a chybějící předsíň pro krmivo. Každá z nich se projeví na zdraví zvířat i na vaší práci. Když vyberete místo s rozmyslem, ušetříte si opravy, nemoci a hádky. Kurník není dekorace, ale provozní budova – a ta se plánuje dřív, než se koupí první slepice.
Prvním znakem je pochva (volva) na bázi třeně. Jedlé muchomůrky, jako je růžovka, ji nemají. Smrtelně jedovaté druhy (zelená, jarní, citrónová) mají na bázi hlízovitě ztlustlý třeň obalený blanitou pochvou. Při sběru je nutné vykroutit celou houbu i s kořenem, ne ji odřezávat. Mnoho otrav vzniká právě proto, že sběrač pochvu nevidí a houbu považuje za jedlou.
Pět kombinací, které propojí obě kapsle bez nákup
Začněte sklem. Sklo se čistí jen tehdy, když jsou kamna studená – na teplé sklo se usazeniny zapečou a poškrábete je. Na hrubé nánosy použijte škrabku nebo vlhký hadr s jemným práškem, nikdy drátěnku. Po vyčištění zkontrolujte, zda sklo není prasklé u rámu, a hlavně zda dobře dosedá. Popraskané sklo vyměňte hned, ne až po prvním topení.
Nové těsnění se lepí do vyčištěné drážky. Staré lepidlo a zbytky musí pryč, jinak nové těsnění nedrží. Šňůru nestlačujte, jen ji vložte do drážky a přitlačte. Po nalepení nechte kamna alespoň den v klidu a první zatopení dělejte mírné – prudké teplo lepidlo vytlačí.
Těsnění, které rozhoduje o tahu Těsnění dveří a skla je nejčastější zdroj problémů. Prohmatejte ho po celém obvodu – má být pružné a bez ztvrdlých míst. Ztvrdlé těsnění přestane těsnit, kamna začnou táhnout falešný vzduch, špatně hoří a rychleji se zanáší komín. Test je jednoduchý: zavřete dveře, přiložte proužek papíru mezi dveře a rám a zkuste ho vytáhnout. Pokud klouže bez odporu, těsnění netěsní a je čas ho vyměnit.
Typická chyba je utěsnit vše na maximum. Kamna potřebují řízený přísun vzduchu, ne hermeticky zavřený prostor. Příliš utěsněná kamna dusí plamen, tvoří se dehet a komín se zanáší. Po výměně těsnění proto vždy zkuste několik zatopení a podle chování plamene přívod vzduchu doladíte.
Vzduch je třetí a nejčastěji opomíjený bod. Zkontrolujte přívody primárního a sekundárního vzduchu, zda nejsou ucpané popelem nebo prachem. Rošt a popelník musí být čisté, jinak vzduch obtéká špatně a topení je neefektivní. Zanesené trysky se poznají tak, že kamna nejdou rozhřát ani při otevřeném přívodu.
Podzim je pro kamna nejnáročnější období. Přechod ze studeného léta do prvních topných dnů odhalí každou netěsnost, která se přes sezónu zvětšila. Většina lidí začne topit a teprve podle kouře v místnosti zjistí, že něco nesedí. Prohlídku je proto lepší udělat dřív, než poprvé přiložíte.
Nízké podkroví pod šikminou neznamená, že musíte rezignovat na úložný prostor nebo pracovnu. Rozhodující je výška, ve které šikmina protíná podlahu. Změřte si vzdálenost od podlahy k šikmině v několika bodech – typicky 40, 80 a 120 cm od okraje. Podle toho rozdělte prostor na tři zóny: hluchou (do 60 cm), nízkou (60–120 cm) a plnohodnotnou (nad 120 cm). Do hluché zóny patří vestavné skříně na sezónní věci, do nízké police a zásuvky, do plnohodnotné nábytek, u kterého potřebujete stát nebo sedět.