Typická chyba: měří se šířka místnosti mezi zdmi, ale zapomíná se na tloušťku desky, úchytky a lišty. Úchytky na protilehlých skříňkách ukrojí další 2–4 cm. Stejně tak radiátor nebo vývod plynu. Vždy měřte od nejvystouplejšího bodu k nejvystouplejšímu. Další častá chyba je plánovat jídelní stůl v průchodu. Židle při odsunutí zaberou 50–60 cm, takže z 90 cm průchodu zbude 30 cm.
Spárovací hmota kolem sporáku tmavne téměř vždy, ale rozhodně to není otázka náhody. Tmavnutí způsobuje kombinace mastnoty, tepla, vlhkosti a špatné údržby. Kdo pochopí, co se v ní děje, dokáže proces výrazně zpomalit a prodloužit interval, po kterém je nutné spáry obnovit. Nejde přitom o žádnou složitou chemii, stačí dodržet několik zásad už při spárování a potom je důsledně dodržovat při běžném provozu kuchyně.
Údržba je jednoduchá, ale nesmí se podceňovat. Jednou za čas desku přebruste jemným brusným papírem a poté ji natřete jedlým olejem. Tím uzavřete póry a zabráníte vsakování vlhkosti. Vyhněte se agresivním čisticím prostředkům s chlorem, které narušují povrchovou vrstvu. Běžné mytí teplou vodou a prostředkem na nádobí stačí. Po umytí desku postavte na hranu, aby mohla ze všech stran uschnout.
Do prostoru nad lednicí nepatří nic, co potřebuje pravidelný přístup několikrát denně – plechovky s nápoji, koření ani kuchyňské náčiní. Teplota je tam vyšší než v okolní místnosti, protože lednice odvádí teplo vzhůru. Tuky, čokoláda, ořechy nebo léky tím trpí a rychleji žluknou či měknou. Vhodné jsou naopak věci, které použijete několikrát do roka: zásoby potravinářské fólie a pečicího papíru, náhradní sáčky, formy na pečení, sezonní ozdoby nebo zásoby svíček. Nikdy tam neukládejte nic těžkého – skříňky nad lednicí bývají připevněné do sádrokartonu nebo do slabé desky a velká zátěž je časem ohne.
Stropní osvětlení v kuchyni bývá navržené tak, aby osvětlilo místnost jako celek. Jenže pracovní deska je od stropu obvykle dva a půl metru daleko a světlo z takové výšky dopadá na desku z velké části přes vaše vlastní tělo. Výsledkem je stín přesně v místě, kde krájíte, mícháte nebo čtete etiketu na obalu. Abyste viděli na práci, instinktivně se předkláníte a zakláníte hlavu, což po chvíli bolí za krkem.
Umístění volte co nejblíže ke přední hraně skříňky, ne dozadu ke zdi. Když světlo umístíte příliš vzadu, dopadá na desku jen úzký pruh a zbytek zůstane ve stínu. Přední hrana naopak osvětlí celou hloubku desky včetně místa, kde stojíte. Pokud skříňky končí u digestoře nebo u okna, počítejte s tím, že pásek bude potřeba přerušit a napájet ze dvou stran.
Nezapomeňte na protiskluzovou podložku na dně. Stačí tenká guma nebo juta, která zabrání klouzání při otevírání a zavírání. Podložka musí ležet naplocho a nesmí se kroutit, jinak se hrnce zachytí o její okraj. Pravidelně ji kontrolujte, protože vlhká guma časem ztratí přilnavost.
Jak osvětlení pod skříňkami navrhnout Nejprve změřte délku skříněk, které chcete podsvítit, a spočítejte, kolik světla na desku potřebujete. Rozhoduje nejen celkový výkon, ale i rozložení. Jeden dlouhý pásek po celé délce skříněk je praktičtější než několik krátkých kusů, protože mezi nimi nevznikají tmavá místa. Důležitá je i barva světla: pro kuchyň se hodí neutrální odstín, který nezkresluje barvu potravin ani masa. Teplý odstín je příjemný na večerní posezení, ale při přípravě jídla působí méně přirozeně.
Častou chybou je vynechat vypínač nebo ovládání v dosahu. Světlo pod skříňkami, které se zapíná jen hlavním vypínačem v chodbě, budete používat minimálně. Lepší je samostatné ovládání u pracovní desky nebo čidlo pohybu. Další chybou je podcenit krytí – v kuchyni se vaří, mastí a stříká, takže zvolené světlo musí být uzpůsobené vlhkému prostředí a snadno se čistit. Odhalené spoje a nekryté napájecí zdroje časem zvlhnou a přestanou fungovat.
Horní skříňky tento problém ještě prohlubují. Vytvářejí přesah, který stíníš ty i světlo ze stropu. Proto se světlo umisťuje přímo pod ně – na spodní hranu skříňky nebo do ní. Tím se zkrátí vzdálenost ke zdroji na několik desítek centimetrů a světlo dopadá na desku pod úhlem, který neoslňuje oči ani nevrhá stín rukou.
Vysoké hrnce, které se do zásuvky nevejdou na výšku, nepatří do hluboké zásuvky vůbec. Snažit se je tam nacpat silou znamená, že zásuvka nedovírá a hrnce se vzpříčí. Raději je umístěte do jiné skříňky nebo na otevřenou polici. Do zásuvky pak zbyde prostor pro kusy, které se skutečně vejdou bez napětí.
