První praktické hledisko je šířka skřínky pod dřezem. Dvojitý dřez potřebuje obvykle alespoň 80 cm, často spíš 90 cm. Pokud máte užší kuchyňskou linku, dvojitý dřez znamená, že každá vana bude úzká a hluboký pekáč do ní nepostavíte. U jednoduchého dřezu o šířce kolem 50 cm se vejde i velký hrnec, ale nemáte kam odkládat umyté kusy, takže je musíte rovnou dávat do odkapávače nebo na utěrku.

Největší pastí je pravidelná údržba špatným postupem. Mnozí lidé po každém použití utřou dřez hadrem, který je sám plný mastnoty a zbytků mýdla. Tím vytvoří na povrchu film, na kterém se vápenaté soli zachytávají rychleji. Hadr na dřez má být čistý, ideálně vyhrazený jen na něj, a po utření je lepší dřez ještě otřít dosucha. Pokud necháte dřez mokrý, voda se odpaří a minerály zůstanou na místě.

Základem je rozdělit skříňku na dvě zóny. První zóna je suchá a chladná – ta je vpředu u dvířek. Druhá je vlhká a teplá – ta je vzadu kolem sifonu a přívodních hadic. Do zadní zóny nepatří nic, co by mohlo nasáknout vlhkost nebo se zkazit. Hadry, houbičky, papírové utěrky a sáčky s potravinami tam vydrží jen pár dní, než začnou plesnivět.

Kde teplo škodí nejrychleji Laminát a dřevo jsou na tom nejhůř. Laminátová deska má jen tenkou dekorativní vrstvu a horký hrnec v ní vypálí bílou nebo hnědou stopu, kterou už nerozleštíte. Dřevo a masiv reagují spálením a vznikem prasklin, protože se v místě vysuší. Nerezová deska teplo odvede, ale zůstanou na ní barevné skvrny od přehřátí, které se obtížně odstranují. Sklo a keramika sice vypadají odolně, ale horký hrnec může způsobit prasknutí, pokud je sklo studené.

Nejprve seřaďte tři hlavní body do jedné řady podél stěny v logickém sledu: lednice, dřez, sporák. Lednice patří na začátek, protože z ní berete suroviny. Dřez má být uprostřed, aby se omyté potraviny daly rovnou zpracovat. Sporák uzavírá řadu, protože na něm končí příprava. Pokud to stěna dovolí, držte mezi dřezem a sporákem alespoň dvě dlaně volné pracovní desky.

Závěrem: pokud vaříte denně pro více lidí a máte linku alespoň 80 cm, dvojitý dřez s jednou velkou a jednou menší vanou se osvědčí. Pokud jste dva, vaříte jednoduše a linka je úzká, jednoduchý dřez s velkou vanou a odkapávačem nad ním bude praktičtější. Vždy rozhoduje skutečné nádobí, které myjete, ne katalogové fotky.

Zásadní je i to, jak dřez používáte. Pokud myjete většinou malé množství nádobí několikrát denně, je jednoduchý dřez rychlejší. Nemusíte řešit, do které půlky co patří, a voda odtéká rovnou. Pokud ale vaříte ve velkém a potřebujete někde namáčet, dvojitý dřez má smysl — jedna půlka na namáčení, druhá na oplach. Jenže bez myčky se stejně nevyhnete tomu, že po každém vaření strávíte u dřezu delší dobu.

Praktické pravidlo je jednoduché: nikdy nestavte hrnec přímo na desku. Používejte podložku z korku, dřeva nebo silikonu, případně mřížku. Podložku dávejte vždy pod nádobu, která přišla z plotny nebo trouby, a to i na chvíli. Častou chybou je odkládat horký plech na desku jen na okamžik, než něco uděláte. Právě tyto krátké kontakty dělají největší škody.

Nejvíce snese kámen, tedy žula a tvrdé přírodní kameny. Ty snesou běžně hrnce z plotny i pekáč vytažený z trouby. Slabinu mají v náhlém teplotním šoku: vroucí obsah přelijte na studenou žulu a může prasknout. Křehčí je mramor, který je měkčí a citlivý na kyseliny i teplo. Umělý kámen (křemen s pryskyřicí) snese krátkodobě kolem 150 °C, ale přímý kontakt s horkou pánví mu dlouhodobě škodí. U kamene proto vždy podkládejte, i když se to zdá zbytečné.

Jednoduchý dřez vypadá na první pohled jako úspora místa. Jenže bez myčky se z něj rychle stane místo, kde se hromadí špinavé nádobí, protože není kam odložit to umyté. Dvojitý dřez nabízí dvě zóny: jednu pro mytí, druhou pro oplachování nebo odkapávání. Rozhodnutí ale není jen o počtu děr ve dřezu. Zásadní je, kolik toho denně uvaříte, jak velké hrnce používáte a kolik místa máte na lince.

Na co se vyplatí myslet předem: sifon pod dřezem musí mít dostatek místa, jinak nepůjde umístit koš na odpad. U dvojitého dřezu bývá sifon složitější a může kolidovat s košem nebo s tělem pračky. Dále zkontrolujte, zda baterie dosáhne do obou van. U úzkých dvojitých dřezů je často potřeba vyšší nebo otočná baterie. Bez myčky se také vyplatí mít po ruce dvě mísy: jednu na mytí, druhou na oplachování, ať už máte dřez jednoduchý, nebo dvojitý.

Horký hrnec postavený na pracovní desku bez podložky je nejčastější příčina trvalých škod v kuchyni. Většina lidí řeší až následek, ale rozhodující je materiál, který máte. Každý povrch snese jinou teplotu a jinak se chová při náhlém ochlazení. Než něco postavíte přímo na desku, je dobré vědět, co ten který materiál vydrží.