U menších květináčů do průměru patnácti centimetrů počítejte v horkých dnech s každodenním zaléváním, někdy i dvakrát denně. Větší nádoby s hlubokými kořeny zvládnou obden. Záleží ale na materiálu: terakota propouští vlhkost a vysychá rychleji, plast drží vodu déle, ale přehřívá se. Mulčovací vrstva z keramzitu nebo posekané trávy na povrchu sníží výpar klidně o třetinu.
Kde měřit a čím, aby čísla seděla Použijte svinovací metr, ne krejčovský. Ten se prověsí a naměříte o pár centimetrů víc. Měřte vždy na třech místech: u levé stěny, uprostřed a u pravé. Betonové balkony nejsou dokonale pravoúhlé a rozdíl dvou centimetrů mezi kraji je běžný. Pokud plánujete něco na míru, berte vždy tu nejmenší naměřenou hodnotu. U výšky postupujte stejně. U podlahy zkontrolujte, jestli není vyspádovaná kvůli odtoku vody. Spád poznáte tak, že položíte vodováhu a změříte mezeru pod ní.
Než vyrazíte vybírat, vezměte to, co chcete uklidit, a změřte to. U knih jde o výšku hřbetu a hloubku police, u oblečení o složenou hromadu, u hraček o největší kus, který se musí vejít. Zapište si tři čísla: výšku, šířku a hloubku obsahu. Teprve pak hledejte box, který je o dva až tři centimetry větší ve všech směrech. Když je box přesně na míru, budete ho muset při každém vracení věcí skládat jako puzzle.
Vysavač je nejjednodušší schovat na stojato. Většina tyčových i klasických vysavačů má na těle úchyt, za který se dá zavěsit na zeď nebo na bok skříně. Do dveří technického jádra nebo na bočnici vestavěné skříně přišroubujte dva háčky nebo držák ve tvaru U. Vysavač pak visí kolmo k zemi a zabere půdorys jen pár centimetrů. Pozor na dvě věci: háček musí unést hmotnost i s nádobou na prach a kabel nesmí zůstat trvale zamotaný, jinak se zlomí. Hadici nevěšte přes ostrý roh, raději ji srolujte do širokého oblouku.
Venkovní řešení, jako jsou rolety nebo markýzy, bývají nejúčinnější, protože zastaví světlo ještě před oknem. Pokud bydlíte v přízemí nebo máte balkon, zvažte pevnou clonu z neprůhledného materiálu, která se večer stáhne. U památkově chráněných budov nebo družstevních domů si nejdřív ověřte, zda s tím správce souhlasí. Častou chybou je instalace venkovní rolety bez roletové skříně – pak látka plandá a světlo proniká spárami.
Všechna čísla si napište do jednoho listu papíru a vezměte ho s sebou, až budete cokoli vybírat. Prodejce se vás na rozměry zeptá a vy budete mít odpověď okamžitě. Vyhnete se tak situaci, kdy koupíte něco, co se nevejde, a budete to řešit zpětným vracením. Dobře změřený balkon je základ toho, aby cokoli na míru skutečně sedělo napoprvé.
Pokud plánujete zavěšení květináčů na zábradlí, změřte tloušťku horní hrany. Háky se vyrábějí v několika rozměrech a univerzální řešení často nedrží. U markýz a stínicích prvků potřebujete vědět, kam dopadá slunce v poledne a odpoledne. Není to stejné místo. Pomůže vám fotka balkonu pořízená ve dvě odpoledne a pak v šest večer. Rozdíl vás překvapí.
Zásadní je zjistit, jak je lodžie konstruovaná. Zasklená lodžie s dobrým těsněním udrží teplo mnohem lépe než otevřená, ale i tak bývá v zimě chladnější než zbytek bytu. Pokud plánujete trávit uvnitř delší čas, potřebujete alespoň jednu plnohodnotnou zásuvku, dostatečné vytápění a řešení větrání. Bez větrání se v uzavřeném prostoru rychle sráží vlhkost a začne se tvořit plíseň, typicky v rozích u podlahy. Pozor také na to, zda je lodžie dostatečně dimenzovaná na běžné zatížení – těžký nábytek nebo knihovna mohou být problém.
Typická chyba: lidé měří jen volnou plochu a zapomenou na parapet, okapový plech nebo vývod odtoku. Truhlík pak stojí nakřivo nebo blokuje odtok a při dešti se voda žene do bytu. Další častá chyba je ignorování větru. Na vyšších patrech fouká výrazně víc a lehké plastové květináče se převrhnou i s rostlinou. Zapište si také orientaci balkonu vůči světovým stranám. Jižní balkon přes poledne přehřívá půdu a rostliny v tmavých květináčích se doslova uvaří.
Začněte tím, že si balkon nakreslíte na papír. Půdorys, ne pohled. Zaznamenejte šířku a hloubku podlahy, ale také šířku průchodu mezi zábradlím a stěnou. Právě tam vzniká nejvíc problémů. Potřebujete vědět, kolik místa zbývá pro nohy, když sedíte, a kolik prostoru zabere otevírání dveří. Změřte také výšku zábradlí od podlahy a jeho tloušťku. U panelákových balkonů bývá zábradlí širší, než se zdá.
Než začnete vybírat cokoli na balkon, musíte znát skutečné rozměry. Ne ty, které si myslíte, že znáte. Většina lidí odhadne šířku balkonu od oka, objedná nábytek a pak zjistí, že se dveře nedají otevřít nebo že truhlík neprojde zábradlím. Měření zabere dvacet minut a ušetří vám cestu na poštu s vratkou.
