Svislé ukládání je v malé ložnici účinnější než hromadění věcí na zemi. Skříň vytáhni až ke stropu a nad ní umísti uzavřené boxy na věci, které vytahuješ dvakrát ročně. Pokud skříň ke stropu nedosáhne, vznikne prachová police, kam se nic nevejde. Lepší je nechat mezeru aspoň třicet centimetrů a použít ji na otevírací dvířka. U zdi nad postelí místo obrazů namontuj mělké police na knihy a drobnosti. Hloubka do patnácti centimetrů nepřekáží ani při sezení na posteli.
Nakonec zvažte, co v kuchyni vůbec nepotřebujete. Mikrovlnka, toustovač, fritovací hrnec a mixér často dělají totéž. Nechte si dva přístroje, které skutečně používáte týden co týden, ostatní uložte do sklepa nebo půjčte. Ušetřený prostor je cennější než sbírka spotřebičů. Malá kuchyně není o tom, co všechno se do ní vejde, ale o tom, co v ní dokážete pohodlně uvařit.
Barvy a povrchová úprava rozhodují o tom, jak dlouho hračka vydrží. Karton saje vodu, takže každý nátěr musí být akrylový nebo temperový a po zaschnutí přelakovaný bezbarvým lakem. Vodové barvy se rozpijí a po prvním otření vlhkou houbou zůstanou jen šmouhy. Lepicí pásku nelepte na místa, která budou děti ohýbat. Spíš použijte tavnou pistoli a spoje zpevněte papírovou páskou z vnitřní strany. Rohy krabic oblepte proužkem kartonu do tvaru L, tím se konstrukce zpevní a zároveň zakryjí ostré hrany po řezu.
Zkontrolujte také okolí rostliny. Bílé skvrny mohou způsobit i roztoči, kteří sají na spodní straně listů a zanechávají jemné stříbřité tečky. Prohlédněte listy proti světlu. Při menším napadení pomůže důkladná sprcha a zvýšení vlhkosti. Chemické akaricidy nepoužívejte, dokud nejste si jisti, že jde skutečně o škůdce — často stačí izolovat rostlinu a pravidelně ji umývat.
Kuchyňská linka má tři části: spodní skříňku, pracovní desku a zástěnu. Spodní skříňku vytvoříte z krabice otočené dnem vzhůru, do které vyříznete dvířka. Panty nahradí proužky pevné látky přilepené zevnitř. Pracovní desku podepřete dvěma menšími krabicemi po stranách, jinak se při hře prohne. Zástěna je karton nalepený na zadní stranu linky. Na ni připevněte dřevěné kolíčky jako věšáky na náčiní. Plotnu nakreslete fixem a kroužky vařičů oblepte barevnou izolepou. Dřez vyřízněte kruhovým řezem a vložte do něj misku, kterou lze vyjmout a umýt.
Bílé skvrny na listech pokojových rostlin nevypadají jako okousané listy ani jako povadlé stonky. Proto se často přehlédnou, dokud se nerozšíří na celou rostlinu. Přitom právě vzhled skvrn — zda jsou suché, moučné, nebo průsvitné — určuje, co s rostlinou děláte. Než sáhnete po jakémkoli postřiku, prohlédněte si skvrny zblízka. Většina bílých povlaků na pokojovkách vzniká z příčin, které se dají vyřešit bez chemie, pokud se chytí včas.
Nejčastější příčinou je tvrdá voda. Zaléváte-li rostlinu vodou z kohoutku, vápenaté soli se usazují na listech a tvoří bílé, suché mapy, které se dají setřít prstem. Tento povlak ale ucpává průduchy a rostlina hůře dýchá. Řešení je jednoduché: používejte vodu převařenou a odstátou, nebo alespoň dešťovou. Listy otírejte měkkým hadříkem navlhčeným v odstáté vodě. Pozor na přílišné tření — u rostlin s jemnými listy, jako jsou kapradiny, se povlak snažte spíš smýt proudem vody než mechanicky dřít.
Hotová sestava nemusí být dokonalá. Děti ocení spíš to, že si mohou otvory samy přemístit, dopsat cenovky nebo přilepit další krabici jako sklad. Nechte jim proto jednu krabici nazdobenou jen částečně, ať si ji dotvoří podle sebe. Když se konstrukce po pár měsících rozpadne, není to chyba – karton je spotřební materiál a oprava tavnou pistolí zabere pět minut.
Než začnete cokoli stříkat, zjistěte příčinu. Suché skvrny od vodního kamene se chemií nevyřeší, jen se vrátí. Moučné skvrny od padlí zase zmizí jen při změně podmínek. A přemokření se postřikem nevyřeší vůbec. Největší chybou je plošné použití prostředků na všechno. Rostlina potřebuje jiný zásah podle toho, co jí skutečně chybí. Když si nejste jisti, začněte tím nejjednodušším krokem: odstraněním napadených listů, úpravou zálivky a vzduchu. Většina pokojovek se zvládne vzpamatovat sama, pokud jim dáte čas a nebudete na ně útočit chemií, kterou nepotřebují.
