Poslední rada: nespoléhejte na to, že dřevo „dozraje” přes zimu pod plachtou. Přes zimu vlhkost spíš stoupá, pokud není zajištěný odvod vzduchu. Naštípejte dostatečně dopředu, skládejte na podklad, kryjte jen vrch a kontrolujte vlhkost. Tím získáte dřevo, které hoří čistě, hřeje více a komín netrpí.

Opravy dělejte hned, dokud jsou malé. Uvolněný knoflík přišijte dřív, než se ztratí. Drobnou dírku na švu zastavte stehem ve stejné barvě nitě. Přehlédnutá dírka se do měsíce roztrhne do té míry, že ji spraví jen švadlena. Stejně tak podrážku bot nechte podlepšit, dokud se neprodře do vnitřní vrstvy. Jedna návštěva opravny vyjde levněji než koupě nového páru.

Největší chybu dělá ten, kdo se snaží malou ložnici zaplnit nábytkem, protože „se to musí někam vejít”. Opak je pravdou. Čím méně předmětů v místnosti stojí na podlaze, tím větší prostor mozek vnímá. Začněte tím, že z ložnice odstraníte vše, co tam nepatří: žehlicí prkno, rotoped, hromady papírů, sezónní oblečení. Než koupíte cokoli nového, projděte místnost s metrem a zapište si skutečné rozměry. Teprve pak rozhodujte, co kam umístit.

Věšení řešte předem. Na dvě kolejnice potřebujete buď dvojitý držák, nebo dvě lišty nad sebou s dostatečným odstupem, aby se látky nepřekrývaly a daly se samostatně ovládat. Závěs veďte vždy na vnější kolejnici, záclonu na vnitřní, blíž k oknu. Šňůrky a háčky volte tak, aby se daly snadno přepnout, když budete chtít v létě jen záclonu a v zimě přidat závěs.

Základem je správná nádoba. Používejte sklo, ideálně tmavé nebo hnědé, s těsněním, které opravdu drží. Plast není vhodný – olej do něj může migrovat a tinktura se v něm pomaleji stabilizuje. Nádobu naplňte až po hrdlo, aby nad hladinou zůstalo co nejméně vzduchu. Když je oleje méně, přelijte ho do menší lahvičky. Kyslík je hlavní nepřítel olejů i tinktur.

Záclony a závěsy nejsou totéž a jejich záměna je prvním krokem k neútulnému obýváku. Záclona je lehká, většinou bílá nebo krémová látka přímo u okna, která rozptyluje světlo a brání pohledům z ulice. Závěs je těžší, barevný a věší se na kolejnici před záclonou. Když obojí vnímáte jako dva různé nástroje, přestanete řešit jen barvu a začnete řešit funkci.

Jak sladit barvy a materiály, aby to nebyl chaos Držte se pravidla, že záclona je neutrální a závěs nese barvu. Záclonu vyberte v tónu blízkém barvě stěn nebo okenního rámu, závěs naopak v odstínu, který se opakuje někde jinde v místnosti – v polštáři, koberci nebo obraze. Materiály nekombinujte náhodně: k přírodnímu lnu patří bavlna nebo hrubší tkanina, k lesklému saténu zase matný závěs. Když dáte dohromady lesk a lesk, prostor začne působit levně.

Nakonec myslete na údržbu. Záclona se pere častěji, proto volte látku, která vydrží praní při vyšší teplotě a příliš se nemačká. Závěs stačí čistit dvakrát ročně, ale zato potřebuje kvalitní závěsný systém, který udrží jeho váhu. Když obě vrstvy sladíte funkcí, barvou i údržbou, obývací pokoj získá měkké světlo, soukromí a klid, který z něj udělá místo, kde se chce zůstat.

Typická chyba je příliš krátká délka. Záclona má končit u parapetu nebo těsně nad podlahou, závěs ideálně pár centimetrů nad zemí, aby se nešpinil a přesto vypadal plně. Další častá chyba je příliš mnoho vzorů: pruhovaná záclona a květovaný závěs spolu nikdy nefungují. Pokud chcete vzor, nechte ho jen na jedné vrstvě a druhou držte jednobarevnou.

Nejdřív změřte okno včetně rámu a zjistěte, kolik světla potřebujete potlačit. Do obýváku, kde se večer sleduje televize, se hodí záclona z hustší tkaniny a závěs ze zatemňovací látky. Naopak do prostoru, který má zůstat vzdušný, stačí průsvitná záclona a lehký závěs, který se dá kdykoli stáhnout. Šířka látky by měla být alespoň dvojnásobkem šířky okna, jinak záclona vypadá napnutá a závěs ztratí objem.

Na kameny a perly zapomeňte na sodu i ocet. Perly jsou měkké a kyseliny jim berou lesk, zatímco barevné kameny mohou změnit odstín. Tyto části obalte potravinářskou fólií nebo je při čištění obcházejte vatovým tamponem. Pokud je šperk kombinovaný, čistěte stříbrné části samostatně a kameny přeleštěte suchým hadříkem.

Po vyčištění šperk chraňte před vzduchem. Ukládejte ho do zipového sáčku nebo do krabičky vyložené papírem bez obsahu síry. Nedávejte ho do společné krabice s jinými kovy, protože galvanický článek vzniká i pouhým dotykem. Noste stříbro na kůži co nejčastěji, přirozený tuk zpomaluje oxidaci. Pokud šperk delší dobu nenosíte, přeleštěte ho a uložte odděleně. Pravidelná péče jednou za měsíc zabere pár minut a udrží lesk i u kousků, které mají za sebou desítky let.