Začněte tím, že si zjistíte hmotnostní limit, který výrobce roštu uvádí. Není to jen formalita – pokud vážíte více, než rošt unese, lamely se trvale prohnou a ztratí pružnost. Dále sledujte, zda je rošt vhodný pro vaši matraci podle materiálu. Latexové a studené pěny potřebují podporu po celé ploše, proto se vyhýbejte roštům s velkými mezerami mezi lamelami. Naopak taštičkové pružiny ocení rošt, který se umí částečně přizpůsobit tvaru těla, ale zároveň drží matraci v rovině.

Před koupí si zjisti, zda můžeš boty vrátit, pokud je vyzkoušíš jen doma. Obuv, která ti sedí v obchodě, může po dvaceti minutách na stěně tlačit úplně jinak. První pár si nech na kratší tréninky a střídej ho s půjčenými botami, dokud nezjistíš, kde tě tlačí. Nepočítej s tím, že se bota roztáhne o celou velikost. Kůže povolí maximálně o pár milimetrů, syntetika téměř vůbec.

Druhým návykem je sběr do pevné košíku nebo přepravky, nikdy do igelitové tašky. Houby se v plastu zapaří, rozpadnou a začnou se v nich množit bakterie. Košík je navíc prodyšný a houby se v něm neotlačí. Doma je pak nutné zpracovat co nejdříve, nejlépe do několika hodin. Pokud to nejde, uložit je v chladu, ale ne v uzavřené nádobě.

Ukládej prsteny odděleně, nejlépe do látkového pytlíku nebo do přihrádky se sametem. Když se dva kroužky dotýkají, vznikají mikroškrábance, které se postupně spojí do viditelné stopy. Jednou za čas projdi prsten pod tekoucí vodou a zkontroluj hroty i vnitřní stranu. Pravidelná péče dvakrát do měsíce zabere pět minut a udrží lesk i tvar. Když na prstenu ucítíš drsný okraj nebo se kámen pohne, neodkládej opravu. Malá závada se časem zvětší a oprava pak stojí víc než běžná údržba.

Základem je správná velikost. Lezecká bota má být těsná, ale ne tak, aby ti při stání na zemi tlačila prsty do ruličky. Prsty se mají lehce dotýkat špice, ne se do ní zarývat. Pokud při zkoušení cítíš brnění nebo ostrý tlak na klouby, botu neber. Většina začátečníků udělá dvě chyby: koupí příliš malou velikost podle rad „musí to bolet” a pak si zničí nehty a nechtějí lézt, nebo naopak vezmou příliš volnou botu, ve které noha klouže a špice se ohne mimo stup.

Zboží do obchodu vyrábějte z toho, co máte doma: ruličky od papírových utěrek jako konzervy, malé krabičky jako mléko, víčka jako peníze. Všechno potřete bílým základem, teprve pak kreslete fixou. Bez základu barva na potisku krabice prosvítá a vypadá to jako odpad. Cenovky pište na čtverečky samolepicího papíru, děti je budou chtít přelepovat a měnit.