Dechové cvičení před koupelí se dá zvládnout i v malé koupelně. Sedněte si na okraj vany nebo na stoličku, narovnejte páteř a dýchejte nosem. Nádech na čtyři doby, výdech na šest až osm. Pokračujte tak dlouho, dokud se tep neuklidní a ramena neklesnou. Teprve pak napusťte vodu. Teplota by měla být příjemná, ne horká – asi 37 až 39 °C. Příliš horká voda po dechovém cvičení způsobí závratě, protože cévy jsou už rozšířené.
Kontrolujte zásoby každé dva měsíce. Když se na víčku objeví kondenzace nebo bylinky zvlhnou, přesuňte je na novinový papír a dosušte. Zvlhlá sklenice znamená, že předchozí sušení nebylo dokonalé. Také se vyhněte mletí do zásoby – mletá bylina ztratí vůni během několika týdnů. Pokud chcete intenzivnější chuť, použijte sušené bylinky do teplých jídel na začátku vaření a čerstvé přidávejte až na talíř. Sušené bylinky nikdy nesypeme do vroucí vody přímo – nejprve je rozemneme mezi prsty, aby se silice uvolnily.
Dalším trikem je přidat do těsta lžíci studené vody nebo mléka těsně před smažením. Tím se těsto zředí, bramborák bude tenčí a křupavější. Také pomáhá nechat těsto deset minut odpočinout, aby mouka nabobtnala a lépe držela. Nikdy nedávejte do těsta kypřicí prášek, bramborák by se nafoukl a uvnitř zůstal vlhký. Stejně tak vynechejte cukr, ten podporuje hnědnutí a nasákavost tuku. Když budete dodržovat tyto zásady, dostanete placky, které se nerozpadají, nejsou mastné a chutnají jako od babičky – jen s menším množstvím tuku.
Typická chyba je také příliš mnoho druhů dřeva v jedné místnosti. Někdo zkombinuje dubovou podlahu, ořechový stůl, borovicové police a třešňovou skříň. Každý kus je sám o sobě pěkný, ale dohromady vznikne skladiště. Držte se maximálně dvou až tří druhů dřeva a pokud možno je oddělte prostorem – například obývací část s jedním a jídelní s druhým. Pokud to nejde, sjednoťte alespoň povrchovou úpravu: všechny kusy nechte olejovat stejným olejem nebo natřít stejným matným lakem. Tím se rozdíly v barvě potlačí.
Jak smažit, aby tuk zůstal v pánvi, ne v těst
Vzdálenost od obydlí a hranice pozemku řešte s ohledem na zápach a hluk. Slepice nejsou hlučné jako psi, ale kohout ano. Zjistěte místní vyhlášky, než začnete kopat základy. Pokud sousedí s vaším pozemkem někdo, kdo chová slepice také, může dojít k přenosu parazitů a nemocí. Mezi dvěma hejny je vhodná alespoň malá bariéra z keřů nebo plotu.
Než začnete kreslit půdorys nebo objednávat materiál, projděte si pozemek v různou denní dobu. Ráno, v poledne i večer. Zjistíte, kudy proudí vzduch, kde se drží vlhko a kam dopadá slunce. Právě tyto tři faktory rozhodují o tom, zda budou slepice zdravé a snáška stabilní. Kurník postavený na špatném místě se nedá dodatečně opravit levněji než přemístěním celé stavby.
Než začnete stavět, projděte si tyto body ještě jednou s metrem a kompasem v ruce. Změřte vzdálenosti, ověřte směr převládajícího větru a zkontrolujte, kam až dosáhne stín vzrostlých stromů v létě. Rozhodnutí o místě zabere odpoledne, ale jeho následky ponesete roky.
Výběh potřebuje stín a možnost úkrytu. Holá plocha bez stromů se v létě přehřívá a v zimě promrzá. Vysaďte kolem kurníku keře nebo postavte přístřešek, který slepicím umožní schovat se před deštěm i predátory. Počítejte s tím, že výběh se rychle změní v bláto, pokud nemá pevný povrch nebo střídavé plochy.
Orientace ke světovým stranám a větrání Ideální je umístit kurník tak, aby okna a výběh směřovaly na jih nebo jihovýchod. Ranní slunce slepice rychle osuší a povzbudí k aktivitě, odpolední žár naopak škodí. Naopak sever a severozápad přinášejí studený vítr a déšť. Kurník nikdy nestavte do prohlubně, kde se drží mlha a vlhkost. Větrání musí být řešeno tak, aby vzduch odcházel nahoru, ale na slepice nefoukalo. Typická chyba je utěsnění všech škvír kvůli teplu – vzniká kondenzace, mokrá podestýlka a respirační problémy.
Přístup pro obsluhu je často opomíjený. Cesta ke kurníku musí být schůdná i v dešti a sněhu, protože slepice krmíte denně. Pokud musíte přes záhon nebo úzkou branku, bude vás to po měsíci štvát. Naplánujte také místo pro sklad krmiva a nářadí v docházkové vzdálenosti. Kurník umístěný na opačném konci zahrady za mokrého podzimu znamená každodenní brodění bahnem.
Podloží rozhoduje o životnosti stavby. Písčitá a propustná půda je lepší než jíl, který drží vodu. Pokud je půda těžká, udělejte drenážní vrstvu ze štěrku a kurník nadzvedněte nad terén. Dřevo položené přímo na vlhkou zem začne do dvou let hnít. Betonová deska je trvanlivá, ale v zimě na ní slepice prochladnou – kombinujte ji s hlubokou podestýlkou.
