Nejčastější chyby: kurník postavený na nejnižším místě zahrady, orientace oken na západ, příliš blízko k sousedům a opomenutí přístupové cesty. Další častou chybou je podcenění větru a deště — střecha bez přesahu a otevřené větrací otvory na návětrné straně znamenají mokré a promrzlé slepice. Před stavbou si nakreslete jednoduchý plán s rozměry a projděte si, kudy povede voda při prudkém dešti. Tím ušetříte peníze i víkendy.
Jak rozmístit nábytek, aby místnost dýcha
Dítě sedí nad hračkou, chvíli ji otáčí, pak ji odloží a odejde. Rodič to často čte jako „už ho to nebaví” a okamžitě hledá novou hru. Jenže stejný projev může znamenat únavu, přesycení, potřebu pohybu nebo tichý protest proti tomu, jak si spolu hrajeme. Rozlišit tyto stavy je první krok, který ušetří peníze i nervy.
Kůže je materiál, který potřebuje vlhkost, ne vodu. Kožené boty nikdy nenechávejte mokré u topení ani na přímém slunci. Po příchodu z deště je vytřete hadříkem, vyplňte novinami nebo papírem a nechte volně uschnout. Teprve poté naneste krém nebo vosk. Impregnace před prvním nošením je základ, ale opakujte ji podle počasí, ne jednou za rok. U semiše používejte kartáč a gumu, ne vodu. Podrážku chraňte tím, že boty střídáte – dvěma párům se opotřebení rozloží a kůže má čas odpočívat.
Botník musí být nízký a otevřený, ne uzavřená bedna s víkem. Do úzké chodby se hodí botník s hloubkou do 25 cm a s otevřenými policemi, případně sklopnými dvířky. Důležité je, aby pod ním zůstal prostor na mokré boty. Mokrá podlaha je druhý nejčastější problém: voda steče z bot, zůstane pod botníkem a po měsíci začne podlaha bobtnat. Dejte pod botník nerezovou odkapávací vaničku, kterou jednou týdně vylijete. Do polic nedávejte více než dva páry bot na sebe, jinak se špice zdeformují a boty zapadnou dozadu.
Na co lidé zapomínají nejčastěji: na světlo a na sedadlo. V úzké chodbě stačí jedno teplé světlo nad věšákem, které osvětlí obličeje příchozích. Sedačka nebo sklopná lavice o hloubce 30 cm se vejde i do nejužší chodby a zásadně usnadní nazouvání bot. Umístěte ji na stejnou stranu jako botník, ne proti němu. Tím vznikne jedna obslužná linie a druhá strana zůstane volná pro průchod. První dojem pak neudělá množství věcí, ale to, že se člověk v chodbě otočí, aniž by do něčeho narazil.
