Večer vsaďte na deskové hry, které už dávno leží v šuplíku, nebo si vymyslete vlastní kvíz. Napište otázky o rodinné historii, oblíbených filmech nebo zvířatech a hrajte ve dvojicích. Pokud máte starší děti, zkuste „živé pexeso” – každý si připraví tři předměty, které ho charakterizují, a ostatní hádají, komu patří. Jen pozor na jednu past: nezačínejte hru s tím, že „vyhrajeme za každou cenu”. Cílem je společný smích, ne soutěživost.
Dalším zrádným bodem je hnojení. Čerstvě koupené bylinky v květináči mají substrát předhnojený, takže první dva měsíce nehnojte vůbec. Později použijte jen poloviční dávku tekutého hnojiva pro bylinky, a to jednou za měsíc. Přehnané hnojení způsobí, že listy ztrácejí aroma a rostlina je měkká a náchylná na škůdce. Místo chemie můžete jednou za tři týdny zalít slabým výluhem z kopřiv nebo jen vyměnit vrchní vrstvu hlíny za čerstvý kompost.
Klíčem k celoroční sklizni je pravidelný řez. Pokud bazalce nebo mátě necháte kvést, přestanou růst listy a energie půjde do semen. Proto zaštipujte vrcholky stonků těsně nad párem listů – podpoříte tím boční výhonky a rostlina zhoustne. U rozmarýnu a tymiánu stříhejte jen měkké výhonky, nikdy ne dřevnaté části. Sklizené bylinky nikdy neskladujte v igelitovém sáčku, kde se zapaří, ale zabalte je do vlhké utěrky a dejte do lednice.
Pro akumulaci do vnitřních stěn a příček volte materiál s vysokou objemovou hmotností. Nejlépe fungují plné cihly, betonové tvárnice nebo vápenopískové bloky. Naopak se vyhněte dutým keramickým tvárnicím s velkým podílem vzduchu – ty jsou skvělé na tepelný odpor, ale špatné na akumulaci. Pokud už máte obvodové zdivo z lehkého materiálu, můžete akumulaci dohnat přidáním vnitřního těžkého jádra, třeba omítky z hliněné nebo vápenné malty o tloušťce 3–5 cm, ale efekt bude nižší než u masivního zdiva.
Dalším praktickým krokem je kontrola obrázků, grafů a tabulek. Textová originalita je sice důležitá, ale publikování cizího vizuálního materiálu bez souhlasu autora porušuje autorská práva stejně jako opisování textu. Pokud používáte obrázky z jiných zdrojů, ověřte si licenci a uveďte autora. Vlastní grafika je vždy bezpečnější.
Nezapomínejte, že i na balkoně platí, že rostliny potřebují pravidelnou výživu. Tekuté hnojivo pro kvetoucí rostliny aplikujte jednou za dva týdny, ale vždy po zalití, nikdy na suchý substrát. Při nedostatku živin rostliny sice přežijí, ale nekvetou a listy mají světlé. A naopak příliš mnoho hnojiva spálí kořeny – proto dodržujte dávkování z etikety, ne experimentujte. Pokud dodržíte základní pravidla světla a zálivky, balkon se vám odvděčí celou sezónu – a dokonce i rostliny, které jinak bývají choulostivé, budou prospívat.
Funkcionalistická architektura Nového Města pražského není jen kapitolou z učebnice dějin umění. Je to živá součást města, kterou denně míjíte, ale často si jí nevšimnete. Pokud se rozhodnete vydat na vlastní pěší průzkum, připravte se na to, že bez předchozí přípravy přehlédnete to nejpodstatnější. Typická chyba? Soustředit se pouze na nejznámější adresy a ignorovat detaily, které dělají funkcionalismus tak fascinujícím – od vstupních dveří přes okenní rámování až po řešení teras a střešních zahrad.
Při kontrole se zaměřte nejen na jednotlivé věty, ale také na celkové kontexty. Systémy často hlásí shody u běžných frází nebo technických termínů, což nemusí nutně znamenat problém. Věnujte pozornost těm častím, kde se shoda týká delších souvislých úseků – tam je riziko plagiátu nejvyšší. Pokud naleznete takovou pasáž, přepište ji vlastními slovy a znovu zkontrolujte.
Nakonec si celou procházku spojte do logického celku. Začněte u Emy Destinnové, pokračujte kolem menších bytových domů a skončete u velkorysého Paláce. Každý z těchto stupňů vám ukáže jinou polohu funkcionalismu – od komorního bydlení po reprezentativní veřejnou stavbu. Až budete příště procházet kolem, zkuste se zastavit a spočítat, kolik funkcionalistických budov jste dosud přehlíželi. Možná vás překvapí, že jich je víc, než byste čekali, a že právě tyto domy tvoří tichou, ale pevnou kostru celé čtvrti.
