První hra se jmenuje „Barevní čerti” a rozvíjí postřeh i rychlost. Na zem rozmístěte barevné obruče nebo nakreslete křídou barevné kruhy. Děti běhají volně po prostoru, a když zavoláte barvu, musí co nejrychleji vstoupit do kruhu dané barvy. Kdo nestihne, vypadává, ale jen do dalšího kola — jinak by se frustrace rychle dostavila. Upozorněte na to, že se nesmí strkat a že kruh patří vždy prvnímu, kdo do něj vstoupí. Typickou chybou je křičet barvy příliš rychle za sebou, děti pak nestíhají ani reagovat, ani přemýšlet.

Když se honička změní v týmovou výzvu Druhá aktivita je vhodná pro větší skupinu a učí děti spolupracovat pod tlakem. Rozdělte děti na dva týmy, každý dostane stejný počet šátků. Úkolem je přenést všechny šátky z jednoho konce místnosti na druhý tak, že každé dítě smí nést vždy jen jeden šátek a musí ho předat dalšímu členovi týmu, nikdy ne házet. Když šátek spadne, vrací se na začátek. Vyhrává tým, který první přenese celou sadu, ale mnohem důležitější je proces: děti se učí komunikovat, plánovat pořadí a řešit, kdo poběží nejrychleji. Pozor na to, aby se týmy nemíchaly a aby děti neměly pocit, že jeden tahoun dělá všechno za ně. Můžete proto po třech minutách pravidla upravit: každý smí běžet jen jednou, tím se zapojí i ti pomalejší.

Životnost filtrační houby je omezená, i když se o ni staráte sebelépe. Postupem času houba ztrácí svou strukturu, začne se drolit a ztrácet pórovitost. To se projevuje tím, že i po vyčištění se voda rychle zakalí. Obecně se doporučuje houbu vyměnit každých šest až dvanáct měsíců, ale záleží na její kvalitě a zátěži. Pokud si všimnete, že houba ztratila tvar, má trhliny nebo se z ní oddělují kousky, neváhejte s výměnou. Nikdy ale nevyměňujte všechny houby najednou. Vyměňte pouze jednu a novou houbu nechte několik týdnů „zrát” vedle staré, aby se na ni bakterie přenesly. Ideální je novou houbu umístit do filtru tak, aby byla v kontaktu se starou, případně ji před vložením namočit do vody ze staré houby.

Jak často čistit a kdy houbu vyměnit Četnost čištění závisí na zatížení nádrže, ale obecně platí, že mechanická houba by se měla čistit každé dva až čtyři týdny. Pokud si všimnete, že voda z filtru teče pomaleji, je to signál, že je houba ucpaná. Žádné univerzální pravidlo ale neexistuje – vždy se řiďte průtokem a množstvím nečistot. U nového akvária kontrolujte houbu častěji, protože se v něm usazuje více odpadu. U starších, zaběhnutých nádrží může stačit čištění jednou za měsíc. Klíčové je čištění provádět postupně – pokud máte vnější filtr, rozdělte údržbu na dvě části. Vyčistěte pouze jednu houbu a druhou nechte, aby v ní zůstaly bakterie.

Největší chybou, kterou začátečníci dělají, je mytí houby pod tekoucí vodou z vodovodu. Chlor a další dezinfekční látky sice houbu zbaví viditelných nečistot, ale zároveň zničí kolonii prospěšných bakterií, které se v ní usadily. Tyto bakterie jsou klíčové pro odbourávání toxického amoniaku a dusitanů. Pokud houbu vydezinfikujete, přijdete o biologickou filtraci a voda se během pár dní zkazí. Místo toho houbu vyždímejte v kbelíku s vodou odebranou přímo z akvária. Voda z akvária neobsahuje chlor a zachovává potřebné bakterie. Stačí houbu jemně promnout a vyždímat, nikdy ji nedřete kartáčem ani nepoužívejte saponát.

Někdy je ale nezájem o hru signálem únavy nebo nemoci. Dítě, které málo spí nebo prochází růstovým spurtem, nemá energii na složité hry. V takovém případě mu dopřejte klidový režim, více spánku a nechte ho, ať si jen tak leží a poslouchá pohádku. Po pár dnech se zájem obvykle vrátí sám. Pokud ale nezájem trvá déle než dva týdny a přidají se další příznaky – poruchy spánku, nechutenství, agresivita nebo pláč bez důvodu – je na místě konzultace s dětským psychologem. Neznamená to, že je něco špatně, jen je dobré mít jistotu.

Častou chybou je spoléhat na to, že stěhovací firma sklo dostatečně ochrání, když nemá vlastní obal. Raději si vše zabalte sami, a to s předstihem, nikoli hodinu před odjezdem. Při vybalování sklo vytahujte opatrně a nůžky či odlamovací nůž veďte tak, abyste nepoškodili povrch. Pokud přesto najdete prasklinu, nelepte ji průhlednou páskou – sklo je třeba vyměnit, protože i nepatrná vada se může šířit dál. Příště si na manipulaci se skleněným nábytkem vezměte pomocníka – bezpečnější je to jak pro sklo, tak pro vaše záda.

Skleněný nábytek patří mezi nejchoulostivější kusy při stěhování. Stačí špatné uchopení, křivě položená krabice nebo náraz do rámu dveří a deska praskne. Největší chybou bývá spoléhat na to, že sklo vydrží víc než dřevo nebo lamino. Než začnete balit, připravte si pevný stůl nebo pracovní plochu, měkkou podložku (deku, koberec) a dostatek materiálu: bublinkovou fólii, lepenku, textilie a stretchovou fólii. Všechny díly byste měli mít předem zdokumentované – nafoťte si původní rozložení, ať se při zpětné montáži nedohadujete, kam patří která lišta.