Druhou příčinou je teplo. Potahovina se teplem povoluje. Stačí, aby na sedačku několik hodin svítilo slunce nebo aby byla blízko radiátoru. Vláknina změkne, látka se vytáhne a po vychladnutí už se nevrátí do původního stavu. Tomu se dá předejít jednoduše: nábytek neumisťujte na přímé slunce a v topné sezóně udržujte odstup od topných těles alespoň třicet centimetrů. Pokud už k povolení došlo, pomůže látku navlhčit rozprašovačem a nechat volně uschnout. Nikdy ji nesušte fénem ani žehličkou.
Začněte suchým čištěním. Měkkým kartáčem s přírodními štětinami přejíždějte povrch v jednom směru, tedy po směru vlasu, ne krouživými pohyby. Kroužení vlas zamotá a vytvoří chomáčky, které se pak těžko rozčesávají. Pokud je tkanina hodně zaprášená, použijte vysavač s měkkým kartáčovým nástavcem a tahem bez přítlaku. Silný tlak vysavače stlačí vlas ještě víc.
Pěna v sedáku rozhoduje o tom, jestli si po hodině sezení budete připadat odpočatí, nebo jestli se budete vrtět a nadávat. Velká část lidí ale hodnotí kvalitu podle toho, jak sedák vypadá na první pohled – tloušťka, barva, tvrdost. To je přesně ten chyba. Vzhled neřekne nic o tom, jak se pěna chová po měsících používání. Rozhoduje hustota, typ pěny a zpracování, ne dojem z obchodu.
Vlnovce a lamely: pěna, která drží tvar i hla
Po pěti letech se vyplatí zbavit se lahviček, které změnily konzistenci, barvu nebo zápach. Skladujte je na chladném a tmavém místě, ideálně ve svislé poloze a s pevně dotaženým uzávěrem. Před každým použitím protřepejte krouživým pohybem mezi dlaněmi. Pokud lak používáte jen občas, zapisujte si na lahvičku datum otevření – po dvou letech už nebude jako nový a po pěti se na něj spolehnete jen stěží.
Častou chybou je kombinovat neprodyšný potah s neprodyšným jádrem. I když zvolíte bavlněný povrch, ale pod ním je neprodyšná membrána nebo igelitová fólie, výsledek je stejně špatný. Další chyba: příliš silná vrstva molitanu. Čím silnější je výplň, tím delší cestu musí vlhkost urazit, a tím větší je riziko, že se hromadí u povrchu. U sedaček s vysokou nosností se to řeší odvodními kanálky nebo provrtanými děrovanými deskami.
