Kdy je viníkem substrát, ne voda na liste

První pravidlo zní: sáhněte do substrátu. Strčte prst dva až tři centimetry pod povrch. Pokud je půda na dotek vlhká, nezalévejte, i kdyby od poslední zálivky uběhlo deset dní. U menších květináčů stačí zvednout nádobu – lehká znamená suchá. U kaktusů a sukulentů nechte substrát proschnout úplně, u kvetoucích druhů, jako jsou brambořík, kamélie nebo azalka, jen mírně. Přemokření poznáte podle žloutnoucích listů a zatuchlého zápachu z půdy. Přesušení se projeví svěšenými listy a opadem poupat během několika hodin.

Přesazení provádějte nejlépe na jaře, kdy rostlina začíná nový růst. Použijte květináč jen o dva až tři centimetry větší v průměru. Příliš velký květináč zadržuje vlhkost a může způsobit hnilobu kořenů. Substrát vol te vzdušný, s podílem perlitu, kůry nebo kokosových vláken. Starý substrát z kořenů opatrně vyklepejte, ale nesnažte se ho odstranit násilím. Odstraňte jen uvolněnou zeminu a odumřelé kořeny, které jsou měkké a tmavé.

4. Umístěte rostlinu na světlé místo bez přímého slunce. Difenbachie potřebuje dostatek rozptýleného světla, ale ostré polední paprsky ji spálí. 5. Vyhněte se průvanu a teplotním výkyvům. Rostlina pochází z tropů, takže jí vyhovuje stálá teplota kolem 20–25 °C. 6. Zvyšte vlhkost vzduchu. Suchý vzduch z radiátorů způsobuje hnědnutí špiček listů. Rosťte ji v koupelně nebo použijte zvlhčovač.

Vlhkost, zálivka a proudění vzduc

Pozor také na tvrdou vodu. Vysoký obsah vápníku a hořčíku se ukládá v pletivech a po delší době vytváří skvrny, které připomínají infekci, ale nešíří se. Pomůže přejít na měkčí vodu, dešťovou nebo převařenou a odstátou. Stejně tak nadměrné hnojení způsobuje zasolení substrátu, což se projeví spálenými okraji listů a hnědými skvrnami. Hnojte vždy podle návodu na obalu, nikdy „od oka” a raději méně než více.