Padlí je houba, která napadá především mladé výhony, poupata a měkké listy. Na pokojových rostlinách se objevuje nejčastěji na podzim a v zimě, kdy je v místnosti málo světla, přemíra tepla a stojatý vzduch. První příznak poznáte podle jemného bílého nebo šedobílého poprašku na horní straně listů. Vypadá jako sypká mouka, která se nedá jen tak setřít prstem. Později se listy kroutí, žloutnou a opadávají. Na rozdíl od plísně šedé, která je spíš šedohnědá a sedí i na řapících, padlí zůstává na povrchu čepele a daří se mu i v suchém prostředí.
V zimě, kdy topení vysušuje vzduch nejvíc, pomůže i jednoduché opatření: zavěste mokrý ručník na radiátor nebo postavte vedle rostlin otevřenou nádobu s vodou. Vlhkost tím stoupne o několik procent, což u mnoha druhů stačí. U kapradin, marant, filodendronů a alokasií se vyplatí držet vlhkost trvale mezi 50 a 60 %. U sukulentů, tlustic a sansevierií naopak nízká vlhkost nevadí, těm spíš škodí přemokření. Přizpůsobte péči druhu, ne univerzální radě.
Samotné listy jsou spolehlivý indikátor, ale pozor na jejich výklad. Měkké, svraštělé nebo lehce ochablé listy znamenají, že rostlina sahá do vlastních zásob a potřebuje zálivku. Naopak listy, které žloutnou, jsou rosolovité nebo opadávají ze středu, ukazují na přemokření. V tomto případě zálivku na delší dobu vynechejte a zkontrolujte, zda květináč dobře odvádí vodu. Častou chybou je zalít rostlinu, která má měkké listy, protože si ji pleteme se žízní – přitom jde o počínající hnilobu kořenů.
Před prvním zásahem rostlinu izolujte od ostatních. Mšice se šíří i vzduchem, ale hlavně kontaktem. Přesuňte ji do jiné místnosti nebo na jiný parapet. Potom seberte ručně, co vidíte. Nejlepší je vatový tampon namočený v mýdlové vodě a ty shluky jím setřít. Tím snížíte počet okamžitě. Teprve potom přichází na řadu postřik. Používejte takový, který je určený přímo na mšice a na pokojové rostliny. Název vám neřeknu, ale vždy si přečtěte etiketu, jestli se smí použít na rostlinu, kterou máte. Některé druhy, jako třeba kapradiny nebo sukulenty, nesnesou stejné přípravky jako fíkusy.
Přesazení rychle rostoucí pokojovky má svá pravidla. Nový květináč by měl být jen o dva až tři centimetry větší v průměru, ne o mnoho. Příliš velký prostor znamená, že substrát zůstává mokrý příliš dlouho a kořeny mohou uhnívat. Substrát volně prosejte mezi prsty, odstraňte staré ztvrdlé hrudky a opatrně uvolněte kořeny. Pokud jsou kořeny silně propletené, můžete je lehce rozvolnit, ale nikdy je netrhejte násilím. Po přesazení rostlinu nezalijte hned vydatně – počkejte dva až tři dny, aby se případné poškozené kořeny stačily zahojit.
Před nasazením nové rostliny nechte systém týden až dva fungovat bez zásahu a sledujte, jak rychle hladina v zásobníku klesá. Podle toho si uděláte reálnou představu o spotřebě. U venkovních nádob na přímém slunci počítejte s výrazně vyšším odparem a dolévejte častěji. Zásobník také jednou za čas vypláchněte, aby se v něm neusazovaly řasy a kal. Pokud to uděláte, samozavlažovací květináč vám vydrží roky a skutečně ušetří čas – ale jen u rostlin, kterým vyhovuje stálá vlhkost.
Kdy se vyplatí a kdy ne Samozavlažovací květináč dává smysl u rostlin, které potřebují stálou vlhkost a špatně snášejí přeschlý substrát – typicky u pokojových kapradin, fíkusů, filodendronů nebo bylinek v interiéru. Oceníte ho, pokud pravidelně odjíždíte nebo nemáte čas zalévat každý druhý den. Naopak se nehodí pro sukulenty, kaktusy a další rostliny vyžadující výrazné proschnutí mezi zálivkami. Trvale vlhký substrát u nich vede k hnilobě kořenů. Stejně tak není vhodný pro rostliny, které nesnášejí přesazování do těžkého, málo vzdušného média.
Proč postřik nestačí a co je potřeba udělat před ním Většina lidí vezme postřik a stříká na listy, dokud nejsou mokré. Jenže mšice se drží i v paždí listů a na stoncích, kam se postřik nedostane. A hlavně: mšice se množí bez samců, samičky rodí živé larvy. Jedna mšice zvládne za týden založit novou kolonii. Proto je nutné postřik opakovat po třech až čtyřech dnech, a to alespoň třikrát. Mezitím rostlinu důkladně prohlédněte, jestli se neobjevují nové shluky. Pokud stříkáte jen jednou, za týden máte mšice zpátky.
Při postřiku dodržte několik věcí. Stříkejte zespodu na listy, ne jen shora. Snažte se zasáhnout i řapíky a stonek. Nenechte rostlinu v přímém slunci, dokud postřik nezaschne, jinak se listy spálí. Teplota v místnosti by měla být běžná, ne horko u topení. Po ošetření rostlinu na den až dva přemístěte do stínu. A hlavně: nepostřikujte květiny, které právě kvetou, pokud to etiketa výslovně dovoluje. Opylovače to nezajímá, ale květy mohou opadat.
