Jak poznat, že rostlina hnojivo v zimě potřebu

Než sáhnete po postřiku, izolujte rostlinu od ostatních. Výtrusy se šíří vzduchem a při zalévání je snadno přenesete i vodou. Odstraňte všechny silně napadené listy a dejte je do uzavřeného sáčku, ne do kompostu. Otřete zbylé listy navlhčeným hadříkem, abyste mechanicky snížili množství spor. Hadřík potom vyhoďte nebo vyperte v horké vodě. Pokud má rostlina jen pár skvrn, stačí tento krok opakovat každé tři dny po dobu dvou týdnů.

Nejčastější chybou je přesazování do příliš velkého květináče a příliš hluboké zasazení. Rostlina pak investuje energii do kořenů místo do listů a snadno uhnívá. Další chybou je přesazení v zimě, kdy rostlina odpočívá a hůře se vyrovnává se ztrátou kořenů. Po přesazení nezalévejte hned vydatně, ale počkejte dva až tři dny, dokud se případné poškozené kořeny nezahojí. První týden držte rostlinu v rozptýleném světle a bez hnojení.

Zima není pro hnojení univerzální období. Zatímco některé rostliny v tomto čase skutečně ocení přísun živin, jiné byste hnojením doslova uhnali k smrti. Rozhoduje především to, zda rostlina roste, nebo odpočívá, a v jakém prostředí přezimuje. Než sáhnete po hnojivu, zjistěte, v jaké fázi se vaše rostliny nacházejí.

Zálivka má probíhat důkladně, ale méně často. Voda má protečet celým objemem půdy a odejít otvorem ve dně. Po deseti až patnácti minutách přebytek z podmisky vylijte, jinak se voda vrací vzhůru a kořeny stojí v bahně. Častou chybou je zalévat „trochu, ale každý den”. Tím se provlhčí jen svrchní vrstva, kořeny rostou vzhůru a rostlina je pak citlivá na jakékoli vyschnutí.

Než začnete rostlinu hnojit nebo přesazovat, zjistěte, proč vlastně přestala růst. Většina pokojovek neroste proto, že má utužený substrát, přemokřené kořeny, málo světla, nebo naopak stojí v průvanu u okna. Bez diagnózy je každý zásah jen hádáním a často rostlině spíš ublíží.

Začněte u kořenů. Vyjměte rostlinu z květináče a prohlédněte bal. Zdravé kořeny jsou světlé a pevné, napadené jsou hnědé, měkké a zapáchají. Pokud je bal propletený dokola nebo naopak rozpadavý a mokrý, je čas na přesazení. Odstraňte shnilé části čistým nožem, ránu nechte zaschnout a zasaďte do nového substrátu, který je vzdušný a propustný. Květináč volte jen o málo větší než původní bal, jinak se voda v nadbytečné zemině drží a kořeny znovu uhnívají.

Světlo a zálivka rozhodují víc než hnojivo Stará pokojovka často stojí roky na stejném místě, kde jí světlo ubraly závěsy, nábytek nebo delší denní stíny. Přesuňte ji blíž k oknu, ale ne na přímé polední slunce, které listy spálí. Většina běžných druhů chce jasné rozptýlené světlo. Zároveň přestaňte zalévat podle kalendáře. Ponořte prst dva centimetry do substrátu – pokud je mokrý, nezalévejte. Mezi zálivkami nechte povrch proschnout, u sukulentů i celý bal. Přemokření je nejčastější důvod, proč rostlina stojí.

Dejte rostlině čtyři až šest týdnů klidu a sledujte nové výhonky u báze nebo na koncích stonků. Když se objeví, pokračujte v nastaveném režimu. Když se nic nezmění, zkontrolujte znovu kořeny a světlo. Někdy je nejrychlejší cestou řízek ze zdravé části – starou rostlinu tak zachráníte jako novou generaci, i když původní už sílu nemá.

Častou chybou je také příliš velký květináč, utopená miska pod ním a listy zapadané prachem. Prach utírá měkkým vlhkým hadříkem, protože na listech blokuje světlo. Odstraňte suché a poškozené listy, ale neodřezávejte zdravé konce, které rostlina ještě používá. Pokud je vzduch v místnosti suchý, pomůže miska s vodou a kamínky vedle rostliny, ne mlžení listů, které u některých druhů podporuje plísně.

Hnojit začněte až ve chvíli, kdy vidíte nový přírůstek. Hnojivo pro pokojové rostliny ředěné na polovinu doporučené dávky aplikujte jednou za dva až tři týdny během růstu, v zimě vůbec. Silná dávka spálí kořeny a rostlina se místo růstu zastaví ještě víc. Stejně tak nepřesazujte a nehnojte současně – rostlina potřebuje čas zakořenit.