Než vyrazíte do zahradnictví, prohlédněte si balkon v různou denní dobu. Jestli na něj svítí slunce od rána do poledne, mluví se o východní či západní expozici – rostliny tu snesou přímé ranní nebo odpolední paprsky, ale ne celodenní úpal. Pokud je balkon otočený na jih a slunce na něj pálí víc než šest hodin, musíte vybírat výhradně suchomilné druhy, jako jsou muškáty, oleandry či levandule. Severní strana pak nabízí jen rozptýlené světlo, kterému se přizpůsobí begónie, kapradiny nebo břečťan. Změřte si také, kolik hodin přímého slunce balkon skutečně dostane – pomůže vám to vyhnout se zklamání z popálených listů.

Než koupíte novou rostlinu, přečtěte si štítek s informacemi o světle a zálivce, ale berte ho jen jako vodítko. Reálné podmínky na vašem balkoně se vždy liší od ideálu z popisu. Sledujte první týdny, jak rostlina reaguje: pokud listy blednou a táhnou se ke světlu, potřebují více slunce; pokud se svinují a hnědnou, naopak příliš. Tímto pozorováním získáte jistotu, že příští sezónu vyberete přesně ty druhy, které vám vydrží kvést až do podzimu.

Častou chybou je zalévat rostliny v poledne, kdy kapky vody na listech působí jako lupa a způsobují popáleniny. Ideální doba je brzy ráno nebo večer po západu slunce. Při ranní zálivce mají rostliny čas vodu vstřebat před příchodem denního horka, večer zase nedochází k rychlému odpařování. Pokud jedete na dovolenou, nespoléhejte na misky s vodou – to vede k zahnívání kořenů. Raději přesuňte květináče do stínu a použijte zavlažovací konce, které se zapíchnou do země a odpařují vodu postupně.

Praktickou pomůckou je rozdělit balkonovky do skupin podle náročnosti. Do jedné nádoby nikdy nekombinujte kaktusy s mokromilnými druhy, protože jedna zálivka vždy někoho poškodí. Levandule, rozmarýn nebo netřesk potřebují propustný substrát a zálivku jen občasnou – mezi dvěma zálivkami by měla zem zcela vyschnout. Naopak fuchsie, surfinie nebo pakost vyžadují stálou vlhkost, ale nesmí stát ve vodě. Na dno každého květináče dejte vrstvu drenáže z hrubého štěrku vysokou alespoň dva centimetry, aby přebytečná voda měla kudy odtéct.

Samotná výměna není náročná, ale vyžaduje postup. Výměna se dělá nejlépe odvzdušňovacími ventily u každého kola a měla by probíhat od nejvzdálenějšího kola od hlavního válce k nejbližšímu. Při výměně dbejte na to, aby hladina v zásobníku nikdy neklesla pod minimum, jinak se do systému dostane vzduch. Starou kapalinu zachyťte do nádoby, nikdy ji nevylévejte do kanalizace. Po výměně zkontrolujte, zda je hladina mezi ryskami MIN a MAX. Pokud si nejste jistí postupem, svěřte výměnu servisu – je to běžná údržba, která nezabere více než hodinu.

Co se stane, když kapalinu nevyměníte? Zanedbání výměny se projeví nejdříve při intenzivním brzdění, například při jízdě z kopce nebo při opakovaném prudkém brzdění. Voda v kapalině se začne vařit při nižší teplotě, než je běžná provozní teplota. Vzniklé bubliny páry jsou stlačitelné, takže pedál najednou „změkne” a brzdná dráha se prodlouží. V krajním případě můžete o brzdný účinek přijít úplně. Druhým, méně nápadným problémem je koroze. Voda reaguje s kovovými částmi třmenů a válců, vzniká rez a dochází k zadírání pístů. To vede k nerovnoměrnému opotřebení brzdových destiček a v konečném důsledku k nutnosti drahého servisu.

Co se týče bezpečnosti, vždy odstraňte kovové sponky, sešívací drátky a ostré rohy. Pokud krabice sloužila na ovoce nebo jiné potraviny, otřete ji vlhkým hadříkem a nechte uschnout. Děti si do svého obchodu rády dají i malé hračky, ale dejte pozor, aby nepolykaly drobné součástky. Rozhodně se vyhněte krabicím, které voní chemikáliemi nebo mají na sobě stopy oleje – ty patří do sběrného dvora.

Když stavíte kuchyňku, využijte to, že karton umožňuje i kulaté tvary. Na plotýnky nakreslete kružítkem čtyři kolečka a vystřihněte je o tři centimetry menší, než je otvor – pak je do něj zasunete a vytvoříte tak prostor pro hrnce. Dvířka trouby připevněte na dva panty z látky, které nalepíte tavnou pistolí na vnitřní stranu. Knoflíky a ovladače vyrobte z víček od PET lahví – přišroubujete je malými vruty do kartonu, ale pozor, aby nebyly ostré. Kouř a páru z vaření děti dokreslí bílou křídou nebo si zmačkají kousek papíru a přilepí ho jako ozdobu.

Jak na kuchyňku nebo obchod, aby vydržely víc než jedno odpoledne Základem je zesílit hrany a spoje. Karton slepujte tavnou pistolí (s dozorem dospělého) nebo kvalitní lepicí páskou, která drží i na hranách. Spodní část krabice, kde se děti opírají, podlepte druhou vrstvou kartonu – jinak se za pár hodin prohne. Pro obchod udělejte z krabice od banánů dva regály: jeden postavte na zem, druhý zavěste nad něj pomocí provázků ke stropu nebo připevněte na stěnu suchým zipem. Děti si pak samy uspořádají zboží – použijte prázdné obaly od jogurtů, krabičky od čajů nebo sáčky s luštěninami.