Další častou chybou je skladovat dřevo hned po nařezání. Čerstvé dřevo má vlhkost klidně přes 50 procent a potřebuje minimálně jeden rok, ideálně dva, aby klesla pod 20 procent. Pokud máte možnost, nechte dřevo nejprve několik měsíců venku na hromadě, kde ho necháte projít přirozeným procesem. Pak ho teprve naštípejte a uložte na místo, kde bude schnout. Štípání zvětšuje povrch, takže voda se odpařuje rychleji. Zvláště u tvrdého dřeva, jako je dub nebo buk, se vyplatí naštípat polena na menší kusy.
Jak na úložné prostory bez zbytečného zabírání místa Úložné prostory v malé ložnici musí být důmyslné. Vsaďte na postel s úložným prostorem pod matrací – ideálně s výsuvnými šuplíky, které se snadno otevírají. Nad postel můžete umístit police, ale pozor na přehnané zatížení nad hlavou. Stačí jedna úzká police na knihy nebo budík. Skříň řešte přes celou stěnu, ideálně od podlahy ke stropu, aby se využila výška místnosti. Uvnitř používejte výsuvné koše a organizéry – usnadní přístup k věcem a využijete každý centimetr. Vyhněte se otevřeným regálům, na kterých se práší a které vizuálně zaplňují prostor.
Malá ložnice nemusí být nutně tmavá a stísněná. Klíčem je chytře pracovat s prostorem, světlem a barvami. Základní pravidlo zní: méně nábytku, více vzduchu. Místo masivní skříně sáhněte po nižších komodách nebo vestavěné skříni s posuvnými dveřmi, které nezabírají místo při otevírání. Pokud to dispozice dovolí, umístěte postel čelem ke stěně tak, aby kolem ní zůstal průchod alespoň šedesát centimetrů. Vyhnete se tak pocitu, že se pokojem musíte protahovat.
Pokud chcete vidět nejautentičtější zbytek středověkého členění, vydejte se do ulic kolem kostela sv. Štěpána. Tato oblast si dodnes zachovala parcelační uspořádání ze 14. století. Všimněte si, jak jsou domy štítově orientovány do ulice a jak jsou dvory umístěny v zadní části – to umožňovalo efektivní využití prostoru a zároveň chránilo soukromí obyvatel. Nezapomeňte, že Nové Město byl také obranný systém, proto si všímejte zbytků hradeb v parku na Karlově náměstí – jejich fragmenty jsou dnes citlivě zakomponovány do veřejného prostoru.
Při poznávání Nového Města se vyplatí jít pomalu a sledovat detaily, které nejsou nasvícené v průvodcích. Karel IV. zde vytvořil město, které fungovalo jako jeden celek – místo pro práci, obchod i církevní život. Naučíte-li se číst jeho ulice jako systém, otevře se vám jiná Praha, než jakou znáte z turistických tras. Stačí jen vnímat souvislosti a nespěchat.
Nakonec si osvojte trik s odpočinutým těstem. Po smíchání všech ingrediencí nechte směs 10–15 minut odstát. Bramborový škrob mezitím nabobtná, těsto zhoustne a při smažení se lépe spojí. Výsledkem budou bramboráky, které mají křupavou kůrku. Uvnitř zůstanou vláčné a na papírovém ubrousku po nich zůstane jen minimální mastná stopa. Vyzkoušejte tyto postupy při příštím smažení a rozdíl poznáte hned na první kousnutí.
U stálezelených bylinek (rozmarýn, tymián) chraňte především nadzemní část. Když teploty dlouhodobě klesají pod minus pět stupňů, obalte rostliny netkanou textilií nebo chvojím – ale jen dočasně, aby se pod obalem netvořila vlhkost. Naopak u opadavých druhů (šalvěj, oregano) stačí odumřelé natě na konci podzimu sestřihnout tři až pět centimetrů nad zemí. Řez nechte až na jaro u druhů, které kvetou na starém dřevě, jinak byste přišli o květy.
Častým omylem je přelévání bylinek během zimních slunečných dnů. Rostliny mají zpomalený metabolismus a voda, kterou nevyužijí, zůstává v nádobě a při mrazu poškozuje kořeny. Stačí zalít jednou za tři týdny, nejlépe dopoledne, když teplota stoupne nad bod mrazu. Druhým typickým selháním je ponechání bylinek celou zimu na prudkém slunci – to způsobuje dehydrataci a popálení listů. Umístěte truhlík na chráněné místo, ideálně proti západní nebo severní stěně domu, kde nepraží celodenní slunce.
Tři praktické rady pro čtení středověké sítě ulic Nejprve si vytipujte původní městské brány a sledujte, jak se od nich ulice postupně zužují či rozšiřují. Karel IV. nechal založit tři hlavní brány – Poříčskou, Horskou a Koňskou. Kolem nich se vytvářely předpoli s hostinci a sklady, což dodnes prozrazují parcely, které jsou hloubkové a úzké. Za druhé, na Karlově náměstí si sedněte na lavičku a pozorujte, kolik ulic do něj vstupuje – jejich počet není náhodný, odpovídal potřebám trhů a procesí. Za třetí, nespokojte se s pohledem z úrovně očí; pokud máte možnost vejít do vnitrobloků, objevíte zbytky středověkých zahrad a studní, které dokládají, jak bylo město soběstačné.
