Další pastí je příliš časté ochutnávání a dochucování až na konci vaření. Sůl, pepř i kyseliny se během vaření vyvíjejí a jejich intenzita se mění. Pokud dosolíte hned na začátku, výsledek bude přesolený; pokud až na talíři, chuť se nespojí. Ideální je dochutit ve třech fázích: lehce na začátku, více v polovině a finální úprava těsně před podáváním. Mezitím jídlo klidně ochutnávejte, ale nepropadejte panice, že je ještě málo slané.

Bolest zad u počítače obvykle svádíme na dlouhé sezení nebo špatný postoj. Jenže často je viníkem samotná židle, která během let ztratila schopnost držet páteř ve správné poloze. Sedák se prohne, opěrák ztratí tuhost a vy to kompenzujete napětím ve svalech. Než začnete měnit židli, vyplatí se zkontrolovat, co se dá ještě zachránit.

Nejprve si sedněte tak, jak běžně sedíte, a položte dlaň mezi bederní opěrku a svá záda. Pokud tam projdou prsty bez většího odporu, opěrka vás dostatečně nepodpírá. Stejně důležitý je sedák – když se při tlaku propadá více než centimetr, pěna už ztratila pružnost. Tím se pánev naklání dozadu a vy se hroutíte do kulatých zad.

Na co se zaměřit při prohlídce fasád a vstupů Při procházce se vyhněte dvěma častým chybám. První je přehlédnutí detailů v přízemí – typické pro funkcionalismus jsou pásová okna, ale i kovové mříže a zábradlí s jednoduchými tvary. Druhá chyba je zaměňovat funkcionalismus s kubismem; na Novém Městě najdete obojí, ale liší se hlavně v dekoru. Funkcionalistické stavby mají hladké plochy bez ornamentů, kubismus naopak pracuje s hranoly a ostrými výstupky.

Pokud je židle starší deset let a sedáváte na ní denně, pravděpodobně je ekonomicky výhodnější pořídit novou. Oprava má smysl u kvalitních kancelářských modelů, kde se dají vyměnit všechny díly. Levné židle z obchodních domů ale často nemají dostupné náhradní díly, a pak je jediným rozumným řešením jejich likvidace a koupě nové.

Dalším častým problémem je utržený plyn – výškový válec, který neudrží nastavenou polohu. Když se židle samovolně snižuje, je to nejen nepříjemné, ale i nebezpečné. Tuto součástku lze vyměnit relativně snadno, ale pozor na různé průměry a délky. Pokud si nejste jistí, raději se poraďte s odborníkem, než začnete kupovat první díl, který uvidíte.

Začněte u domu, kde žila Ema Destinnová. Není to žádná muzejní expozice, ale běžný bytový dům. Všimněte si, jak se architekti vypořádali s hlukem z ulice – dvorní křídla a tlusté zdi nejsou náhoda. Když si sem přijdete prohlédnout vstup, dejte pozor na zvonky: pokud tam bydlí lidé, nezkoušejte se dostat dovnitř. Místo toho si stoupněte naproti a prohlédněte si členění průčelí – okna směrem do ulice mají jiný rytmus než ta do dvora.

Pokud si nejste jistí, kolik toho pořídit, začněte jednou místností a vyhodnoťte efekt. Nejčastější chybou je kupovat závěsy podle vzhledu a koberec podle barvy, přičemž obojí má minimální gramáž a podložku vynecháte. Sledujte také, jak se látka chová při praní – zmačkaný závěs ztrácí svou těsnost a zvuková izolace se snižuje. Vybírejte proto textilie s úpravou proti mačkavosti nebo počítejte s tím, že je budete muset žehlit. Správně zvolené a nainstalované závěsy a koberce dokážou snížit rušivý hluk o 30 až 50 %, ale jen pokud je použijete společně a s ohledem na konkrétní zdroj zvuku.

Na co se zaměřit při výběru materiálu a jak textilie správně nainstalovat U závěsů hledejte materiály s vyšší plošnou hmotností – samet, žakár nebo směs bavlny a polyesteru. Vyhněte se tenkým lněným a bavlněným tkaninám, které zvuk spíše propustí, než odrazí. Důležité je také řasení: čím více látky na metr šířky, tím více vzduchových kapes, které zvuk utlumí. Ideální je dvojitá šíře okna, tedy pokud máte okno široké 150 cm, kupte závěs o šíři 300 cm. Nezapomeňte na přesah – horní část závěsu by měla přesahovat rám okna o 10–20 cm a spodní by měla lehce vláčet po zemi.

Lidé často dělají chybu, že si pořídí ortopedický polštář, místo aby vyřešili příčinu. Polštář ale nevyřeší prohnutý rám, který se časem může ještě víc deformovat. Stejně tak držení těla neopravíte tím, že si pod záda dáte srolovaný svetr – to je jen dočasná pomoc na hodinu.

Jak poznat, že je čas na výměnu nebo rekonstrukci Zkuste jednoduchý test: v sedě se předkloňte a pak se pomalu narovnejte. Pokud cítíte, že opěrák jde za vámi s trhnutím, nebo slyšíte skřípání pružin, mechanismus je opotřebovaný. Často pomůže dotažení šroubů a seřízení odporu, ale pokud se opěrák viklá do stran, je to signál pro výměnu.