Naopak u vlhkých těst, jako je třené nebo olejové, volte krém lehčí a méně nasákavý. Máslový krém by zde působil těžce a přebil by chuť samotného těsta. Doporučuji použít šlehačkový krém ztuhle želatinou, nebo citronový tvarohový krém. Tyto varianty dodají svěžest, ale nepotáhnou těsto do těžkého tuku. Vyhněte se také příliš tekutým krémům, které by z těsta vytlačily vzduch a zákusek by zplihl. Vždy nechte krém po našlehání krátce odpočinout v lednici, aby získal stabilitu.
Čemu se vyhnout a jak poznat, že se olej pokazil Nejčastější chybou je použití čerstvých, vlhkých bylinek nebo skladování oleje v blízkosti sporáku či radiátoru. Teplo urychluje žluknutí, které poznáte podle nepříjemného zápachu a změny barvy. Pokud olej začne zapáchat jako stará mastnota nebo se na hladině objeví plíseň, raději ho vyhoďte. Nikdy nepoužívejte kovové nádoby – kov může reagovat s obsahem. Vhodné jsou skleněné lahve s tmavým sklem a těsně přiléhajícím uzávěrem.
Důležitý je také čas. Čerstvě nařezané dřevo má obvykle vlhkost přes 50 procent a potřebuje minimálně jeden rok, ideálně dva, než klesne pod 20 procent, což je hranice pro efektivní spalování. Proto nečekejte s přípravou až na podzim – dřevo na zimu by se mělo nařezat a naštípat nejlépe na jaře nebo začátkem léta. Štípání není jen kvůli skladování; polena rozštípnutá na menší kusy schnou podstatně rychleji, protože mají větší povrch. Pokud máte možnost, nechte dřevo nejdřív přes léto odležet v kládách a až poté je naštípejte – tím se urychlí vysychání, protože štípané kusy pak mají menší obsah vlhkosti.
Kdo by chtěl ještě vylepšit výsledek, může využít i to, že se dřevo neskladuje jen na jednom místě. Část, kterou budete topit v prosinci a lednu, dejte na nejvíce větrné stanoviště, aby stihla proschne. Část určenou na úplný konec zimy můžete nechat ve stabilnější kůlně – tam sice vysychá pomaleji, ale také se neznehodnotí deštěm. A pokud už ve dřevě objevíte plíseň nebo houby, nepropadejte panice – pokud nejde o dřevo zcela shnilé, stačí ho přeskládat na sušší místo a oddělit napadené kusy. Plíseň na povrchu obvykle nepronikne do středu a dřevo se dá ještě spálit, hlavně když se předtím nechá doschnout.
Výroba domácích bylinných olejů není žádná alchymie, ale vyžaduje trpělivost a dodržení pár základních pravidel. Na rozdíl od kupovaných kosmetických olejů, které často obsahují konzervanty nebo syntetické vůně, si doma připravíte čistý produkt s přesně takovými bylinkami, jaké potřebujete. Základem je kvalitní rostlinný olej – nejlépe slunečnicový, olivový nebo mandlový. Důležité je, aby byl lisovaný za studena a pokud možno bio, protože tepelně upravené oleje ztrácejí část prospěšných látek.
Než začnete, bylinky důkladně omyjte a nechte je zcela uschnout. I kapka vody může způsobit plíseň a znehodnotit celou dávku. Naplňte sklenici bylinkami do tří čtvrtin, zalijte olejem tak, aby byly zcela ponořené, a uzavřete. Nechte macerovat na světlém a teplém místě, ale ne na přímém slunci, po dobu tří až šesti týdnů. Každý den sklenicí jemně zatřeste, abyste podpořili uvolňování účinných látek. Po uplynutí doby olej přeceďte přes plátýnko a přelijte do tmavé lahvičky.
Základem je vzduch. Dřevo potřebuje proudění ze všech stran, ne jen shora. Proto polena nikdy neskladujte přímo na zemi – vlhkost z půdy se vsákne do spodních vrstev a ty pak nikdy nevyschnou. Nejlepší je dřevo zvednout na palety, trámy nebo klády, aby pod ním mohl cirkulovat vzduch. Stejně důležité je nechat mezi jednotlivými kusy mezery – neukládejte je natěsno jako cihly, ale volně, aby mezi nimi procházel vzduch. Ideální je skládat je do řad s prokladovými mezerami, případně do křížových hranic, které drží stabilně a zároveň umožňují proudění.
Pro suchou a podrážděnou pleť se skvěle hodí měsíček lékařský, heřmánek nebo levandule. Tyto bylinky mají protizánětlivé a regenerační účinky. Pro mastný olej na klouby a svaly zase použijte třezalku, kostival nebo arniku. Třezalkový olej je oblíbený pro své zklidňující účinky na bolavá místa, ale pozor: po aplikaci se vyhněte přímému slunci, protože zvyšuje citlivost pokožky na UV záření.
Jak sušit tenisky přirozeně a bez poškození Nejlepší způsob sušení je při pokojové teplotě na vzdušném místě. Položte je na ručník, ale ne přímo na topení nebo na slunce. Přímé sluneční záření způsobuje blednutí barev, zatímco suchý horký vzduch urychluje praskání materiálu. Pokud spěcháte, můžete použít ventilátor – studený vzduch, který neustále obíhá kolem bot, je bezpečný. Vyhněte se ale fénu, i na studený režim – jeho proud je příliš silný a může zdeformovat sítovinu.
