Kdy vyměnit těsnění a jak na to Pokud těsnění je viditelně popraskané, ztvrdlé nebo se drolí, je na čase ho vyměnit. Vyplatí se to udělat dříve, než dojde k zatékání nebo zvýšené kondenzaci. Typy těsnění se liší – nejčastěji se setkáte s gumovými profily ve tvaru písmene E, P nebo D. Před nákupem si zjistěte přesný typ a rozměr. Výměna je jednoduchá: staré těsnění opatrně vypáčte šroubovákem, důkladně očistěte drážku od zbytků lepidla a nečistot. Nové těsnění vtlačte do drážky rovnoměrně, bez napínání a přetrhávání. Začněte v rohu a postupujte po celém obvodu, případně zastřihněte na míru ostrým nožem. Ujistěte se, že těsnění lícuje s povrchem – pokud je příliš dlouhé, vadí při zavírání.
Při montáži se vyvarujte časté chyby, kterou je montáž krytu přímo na radiátor bez jakýchkoli distančních prvků. Kryt musí být od tělesa vzdálen alespoň tři centimetry, aby se kolem něj mohl ohřátý vzduch pohybovat. V praxi to znamená použít úchyty, které kryt přichytí nábytek na míru stěnu nebo parapet, nikoli na samotné žebra . Dalším typickým prohřeškem je zakrytí spodní části radiátoru až k podlaze. Tím se uzavře studený vzduch, který má radiátor nasávat, a celý systém ztrácí účinnost. Nechte pod radiátorem mezeru alespoň deset centimetrů, nebo použijte kryt s otevřenou spodní hranou.
Plastová okna v bytě časem ztrácejí svou původní těsnost. Nemusí jít o vadu materiálu, ale o přirozené opotřebení pohyblivých částí a gumových těsnění. Než začnete uvažovat o výměně oken, vyplatí se provést základní údržbu. Seřízení přítlaku, promazání kování a výměna těsnění dokážou prodloužit životnost oken o několik let a zlepšit jejich izolační vlastnosti. Tento návod se zaměřuje na praktické kroky, na které si dát pozor a čemu se vyhnout.
Nejprve si změřte rozměry radiátoru i prostor pod parapetem. Kryt by měl být o několik centimetrů větší než radiátor, aby se dal snadno nasadit a sejmout, ale zároveň nesmí bránit přístupu k termostatické hlavici. U starších panelákových radiátorů s spodním připojením je nutné, aby měl kryt otvor pro hlavici a ideálně i pro případný servis. Důležité je také myslet nábytek na míru to, že kryt budete muset čas od času sundat kvůli čištění nebo odvzdušnění radiátoru. Vyberte proto konstrukci, která se dá jednoduše demontovat bez šroubováku a bez rizika poškození.
Bezpečnost, materiál a správná montáž Materiál krytu hraje klíčovou roli. V dětském pokoji se vyhněte ostrým hranám, třískám a povrchům, které se na slunci rychle zahřívají. Ideální je práškově lakovaný ocelový plech nebo hliník – jsou odolné, snadno se udržují a při běžné provozní teplotě se nezahřejí natolik, aby způsobily popálení. Dřevěné kryty vypadají útulně, ale hrozí u nich deformace vlivem suchého vzduchu a hůře se čistí. Pokud přece jen zvolíte dřevo, sáhněte po překližce s voděodolným nátěrem a dbejte na to, aby mezi lamelami byly dostatečné mezery pro proudění vzduchu.
Výběr krytu na radiátor do dětského pokoje v paneláku není jen o estetice. Dítě tráví v pokoji hodně času, a proto je důležité, aby byl kryt bezpečný, funkční a zároveň nezhoršoval tepelnou pohodu. Základní pravidlo zní: kryt musí umožňovat dostatečnou cirkulaci vzduchu. Pokud zvolíte příliš hustou mřížku nebo masivní desku bez mezer, teplo se bude hromadit za krytem a místnost se bude vytápět pomaleji a nerovnoměrně. V panelákových bytech, kde jsou radiátory často pod oknem, to může znamenat i vznik tepelných mostů a plísní.
Výběr rámečků: šířka, materiál a montážní systém Rámečky se liší nejen designem, ale i konstrukcí. Základní dělení je na rámečky nasazené (přes přístroj) a rámečky zapuštěné (do zdi). Pro výměnu bez sekání jsou vhodné výhradně rámečky nasazené, které kryjí případné nerovnosti kolem krabice. Pozor na šířku rámečku – u řadových instalačních krabic musíte zvolit rámeček s odpovídajícím počtem otvorů (1, 2, 3…). Pokud jsou krabice od sebe vzdálené více než standardních 71 mm, běžný rámeček nepokryje mezeru; v takovém případě zvolte rámeček s větší šířkou nebo použijte distanční podložky.
Druhým krokem je promazání kování. Používejte výhradně silikonový olej nebo vazelínu určenou pro plastová okna. Nikdy nepoužívejte olej na vaření, mazací tuky na bázi minerálních olejů nebo prostředky s rozpouštědly. Ty mohou poškodit plastové části a gumová těsnění. Nanášejte přípravek na všechny pohyblivé části: panty, zámky, excentry a vodící lišty. Následně okno několikrát otevřete a zavřete, aby se mazivo rovnoměrně rozprostřelo. Povrch kování přebytečný prostředek otřete suchým hadříkem. Pravidelná údržba – ideálně dvakrát ročně – zabrání vrzání a usnadní ovládání.
