Častou chybou je použití roštu, který je příliš tvrdý k měkké matraci. Vzniká pak pocit, že matrace je nepohodlná, i když je kvalitní. Další chybou je nepodložit rošt správně – pokud je starý rám poškozený nebo má nestejnou výšku, rošt se namáhá nerovnoměrně a láme se. Před koupí si nachystejte přesné rozměry vnitřku postele a porovnejte je s rozměry roštu. Nezapomeňte ani na vzdálenost mezi roštem a stěnou u čela – ta by měla být minimálně dva centimetry, aby se lamelový rošt mohl volně prohýbat.

Když skvrny připomínají spíš zaschlé fleky bez povlaku, může jít o popálení sluncem nebo o reakci na tvrdou vodu. V takovém případě omezte přímé slunce a zalévejte odstátou nebo převařenou vodou. Pokud se na listech tvoří bílý vodní kámen, jednoduše je otřete hadříkem namočeným v citronové šťávě – ale jen pokud rostlina snese nižší pH vnějšího ošetření.

Na co si dát pozor, aby přesnídávka nezhnědla Nejčastější problém u syrové přesnídávky je rychlá oxidace, kdy směs zešedne nebo zhnědne. Tomu předejdete přidáním pár kapek citronové šťávy, která nejen zachová barvu, ale také jemně zvýrazní chuť. Pozor ale na množství – příliš citronu může být pro děti kyselé. Další možností je jablka před mixováním pokapat vodou s vitamínem C (koupíte v prášku), ale citron je nejjednodušší a nejlevnější varianta.

Čemu se vyhnout při výběru vzorů a barev Nejčastější chybou je kombinace dvou výrazných vzorů, které spolu soupeří. Pokud má záclona květinový nebo geometrický motiv, zvolte k ní hladký závěs v některé z barev, které se ve vzoru objevují. Naopak k jednobarevné zácloně můžete zvolit závěs s decentním proužkem nebo kostkou. Střídmost platí i u barev: teplé odstíny jako béžová, terakota nebo olivová vytvoří útulnější atmosféru než studená bílá s šedou. Pokud chcete místnost oživit, použijte barvu jako doplněk – třeba závěs v sytějším tónu a záclonu neutrální.

Častou chybou je podcenění vlivu omítek. Silná vnitřní omítka z vápenné malty (například v tloušťce 2 centimetry) může zlepšit akumulaci u lehčího zdiva, protože zvyšuje povrchovou hmotu. Naopak sádrové omítky mají nižší tepelnou kapacitu, takže pokud máte pórobeton, raději sáhněte po vápenocementové směsi. Dalším omylem je umísťování těžkého zdiva na severní stranu – tam sice akumuluje chlad, ale pokud je dobře izolovaná, neuškodí. Více pozornosti věnujte jižní fasádě, kde může těžká stěna přes den absorbovat sluneční energii a večer ji uvolňovat.

Když se na listech pokojovek objeví bílé skvrny, většina pěstitelů okamžitě sáhne po chemickém postřiku. Často ale stačí změna péče nebo obyčejná voda. Nejdřív je ale nutné zjistit, o jaký typ skvrn jde – jestli jsou suché, mastné, nebo se dají setřít. Podle toho se pozná, zda jde o plíseň, škůdce, nebo jen o nevhodné podmínky.

Když rošt vybíráte, vezměte v úvahu i to, jak často se na posteli sedí. Pokud si rádi čtete, vyhledejte rošt s polohovatelnou horní částí, která se dá zvednout. U motorických roštů se vyplatí zkontrolovat hlučnost motoru a možnost zámku polohy. Při správně zvoleném roštu získáte nejen lepší spánek, ale i delší životnost matrace. Vždy se proto vyplatí investovat do roštu, který odpovídá vaší hmotnosti a matraci – ne naopak. Pokud si nejste jistí, vezměte s sebou do prodejny rozměry i hmotnost a poraďte se s prodavačem, ale vždy si ověřte technické parametry sami.

Pokud se nezájem objevuje hlavně u her, které dříve milovalo, zamyslete se, zda se nezměnilo něco v jeho životě. Nástup do školky, narození sourozence, stěhování nebo konflikt s kamarádem se často projeví právě ztrátou zájmu o hru. V takovém případě je nejdůležitější být trpělivý a nevynucovat si hru násilím. Nabídněte dítěti společné činnosti mimo domov – procházku, kreslení křídou na chodník nebo pečení. Nové podněty z venku často znovu probudí chuť hrát si i doma.

Každý rodič zná ten okamžik, kdy dítě odhodí hračku a řekne „nuda”. Někdy jde jen o přechodnou fázi, jindy o signál, že se něco v herním světě dítěte zásadně mění. Než začnete nakupovat nové věci nebo lákat na obrazovky, zastavte se a pozorujte. Děti často neumí pojmenovat, co je trápí, a jejich nezájem o hru je vlastně způsob, jak říct: potřebuji jiný druh podnětů, více prostoru, nebo naopak více vaší přítomnosti.

Jak konkrétně poznat, že je čas zasáhnout Všímejte si tří věcí: délky soustředění, emocí při hře a toho, co dítě dělá po skončení hry. Pokud dítě u hračky vydrží jen pár minut a pak odbíhá, zkouší jednu věc za druhou a nic ho neosloví, je to známka přesycení. Stejně tak pokud se při hře často vzteká, pláče nebo si zoufá, nejde jen o nezájem, ale o frustraci z toho, že aktivita neodpovídá jeho možnostem. Typickou chybou rodičů je nabízet složitější hry místo jednodušších, nebo naopak stále dokola hry, které už dítě přerostlo.