Když máte obložení hotové, přichází na řadu lavice. Stačí dvě jednoduché dřevěné desky s mezerami, které umožní průchod vzduchu. Neumisťujte je příliš vysoko – horní lavice by měla být ve výšce, kde teplota dosahuje příjemných hodnot, tedy okolo 80–90 °C. Pokud chcete regulovat teplotu, přidejte teploměr a větrání – malý otvor u stropu a druhý u podlahy zajistí přísun čerstvého vzduchu. Nezapomeňte, že sauna bez kabiny nepotřebuje okna, ale pokud v místnosti nějaké jsou, zakryjte je nehořlavým materiálem.
Při výměně nikdy nenahrazujte celou houbu najednou. Ideální je vyměnit jen polovinu nebo třetinu staré houby za novou a tu starou nechat v akváriu ještě pár týdnů. Tím dáte bakteriím čas, aby osídlily nový materiál, a předejdete tak prudkému poklesu kvality vody. Pokud byste vyměnili vše, riskujete takzvaný syndrom nového akvária, kdy se voda zakalí a ryby jsou vystresované.
Častou chybou je umístění zrcadla přímo naproti vstupním dveřím. To sice opticky zvětší, ale podle některých názorů brání pocitu bezpečí, protože nevidíte, kdo přichází. Mnohem praktičtější je umístit zrcadlo na boční stěnu, vedle dveří, případně na dveře šatní skříně. Další chybou je zrcadlo v tmavém rámu, které vytváří ostrý kontrast a prostor spíše uzavírá. Zvolte zrcadlo bez rámu nebo s velmi tenkým rámečkem v barvě stěny.
Než začnete stavět kurník, vyberte mu místo, kde budou slepice v bezpečí, suchu a dostatek světla. Ideální je mírně vyvýšený, rovný terén s orientací na jih nebo jihovýchod. Díky tomu bude kurník přes den prosluněný, což snižuje vlhkost a podporuje snášku. Naopak severní a zastíněné polohy vedou k chladu, plísním a častějším nemocem. Pokud máte možnost, umístěte kurník mimo dosah průvanu, ale zároveň ne do úplného závětří – potřebujete přirozené větrání.
Jak poznat, že houba už neplní svou funkci? Houba nemá nekonečnou životnost. Pokud začne být tuhá, drolí se nebo se na ní tvoří sliz, který nejde odstranit, je čas na výměnu. Dalším varovným signálem je prudký nárůst dusičnanů ve vodě, i když pravidelně měníte vodu. Stará houba už nedokáže pojmout více nečistot a stává se spíše zdrojem znečištění než pomocníkem.
Typický průběh saunování v takové místnosti je jednoduchý. Nejdřív prostor vytopte na požadovanou teplotu – to trvá asi půl hodiny až hodinu. Pak si sedněte na lavici, nohy položte do stejné výšky jako boky a zůstaňte 10 až 15 minut. Po třech kolech se vždy ochlaďte studenou sprchou nebo se jen vyvětrejte. Během pobytu pijte vodu, ale vyhněte se alkoholu. Po skončení nechte dveře otevřené, aby místnost vyschla – předejdete tím vzniku plísní.
Při výběru svítidel se zaměřte na jejich velikost – do malé předsíně nepatří rozměrné lustry ani výrazné stojací lampy. Místo toho zvolte plochá nástěnná svítidla, která nezasahují do průchozího prostoru. Pokud máte možnost, využijte LED pásky podél soklu nebo horní hrany stěn – jemné světlo povede oko do dálky a předsíň se bude zdát delší. Důležité je také zvolit světlé odstíny stěn a podlahy, které světlo odrážejí, zatímco tmavé barvy ho pohlcují.
Sauna bez kabiny není žádný kompromis, ale naopak cesta, jak si dopřát horký pot i v bytě, kde není místo pro klasickou dřevěnou boudu. Stačí jediná místnost, která se dá vytopit, a trocha rozumu. Základem je tzv. finská sauna s přímým ohřevem vzduchu, kterou si vyrobíte z běžně dostupných materiálů. Než začnete, ujasněte si, kam ji umístíte – ideální je koupelna se sprchou, ale poslouží i suchá komora. Důležité je, aby podlaha snesla vlhkost a stěny nebyly z materiálů, které by při vyšší teplotě uvolňovaly chemikálie.
Pokud si chcete dát něco studeného, jako je zmrzlina nebo ledová tříšť, nechte ji trochu povolit. Prudká změna teploty může keramiku namáhat a prasknout. Stejně tak nepijte horké nápoje těsně po studené vodě. Vhodnější jsou nápoje pokojové teploty, případně brčkem, aby se tekutina nedostala přímo na zámky. U sladkých nápojů ale pozor – cukr se snadno usazuje kolem rovnátek a zvyšuje riziko zubního kazu.
Stavba svépomocí: co připravit a na co myslet Pro začátek si obstarejte kvalitní kamna na dřevo s výměníkem, nebo elektrické saunové těleso. Důležité je, aby mělo dostatečný výkon – na každý metr krychlový místnosti počítejte zhruba s jedním kilowattem. Těleso namontujte do rohu, kde je stabilní podlaha a kde nebude překážet. Kolem něj vytvořte ochranný rošt ze dřeva, který zabrání popálení. Stěny a strop obložte smrkovými nebo osikovými palubkami – tyto dřeviny dobře snášejí teplotní výkyvy a příjemně voní. Nezapomeňte na vzduchovou mezeru mezi palubkami a zdivem, aby mohl cirkulovat vzduch a nedocházelo k plísním.
