Kam trezor umístit a proč se vyhnout ložnici Nejčastější chybou bývá umístění do ložnice nebo do šatny, protože tam lidé odkládají šperky. Zloději ale prohledávají hlavně tyto místnosti. Mnohem lepší je skříň v obývacím pokoji, spíž nebo zadní část chodby, kde trezor není na první pohled vidět. Zároveň myslete na to, že potřebujete přístup ze všech stran pro vrtání a manipulaci. Ideální je místo, kde můžete vrtat svisle do podlahy nebo vodorovně do nosné stěny, ne do stropu, pokud nechcete riskovat poškození rozvodů.
Pokud při montáži zjistíte, že vzdálenost vývodů je přesně 150 mm, ale nová baterie má hrdla užší, máte dvě možnosti: buď koupíte redukce (excentrické nástavce), nebo baterii vrátíte. Redukce sice problém vyřeší, ale zvětšují vzdálenost mezi stěnou a baterií, což může vypadat neesteticky. Lepší je proto koupit baterii s roztečí 150 mm, která je v panelákových bytech standardem. Před nákupem si ověřte i hloubku – některé baterie mají tělo příliš dlouhé a při otevírání narazí na obkladačky. Tuto chybu nejde opravit jinak než koupí jiného modelu, takže měřte nejen rozteč, ale i prostor před stěnou.
Po ukotvení zkuste trezorem pohnout ze strany na stranu. Pokud se pohne, okamžitě dotáhněte šrouby nebo vyměňte kotvy. Dbejte na to, aby trezor stál na rovné podložce a nebyl v kontaktu s vlhkým betonem, pokud jde o sklepní prostory. V panelovém bytě je také vhodné zvážit montáž alarmu nebo signalizace, která upozorní na manipulaci s trezorem. To je ale nad rámec samotné montáže, přesto to zvyšuje bezpečnost celého systému.
Jak správně osadit hmoždinku do duté stěny? Před montáží zkontrolujte, zda za sádrokartonem nevedou elektrické kabely nebo voda. K tomu poslouží detektor kovů a napětí, který běžně koupíte v hobby prodejně. Vrtejte vždy přesně kolmo k desce, průměr vrtáku musí odpovídat průměru hmoždinky – u kovových dutinových hmoždinek se často vyžaduje vrták o půl milimetru menší, aby hmoždinka dobře dosedla. Otvor zbavte prachu, hmoždinku zatlučte lehce až na doraz, ale ne silou – mohli byste poškodit desku.
Pokud chcete dosáhnout opravdu tichého bytu, nezapomeňte na přechody mezi místnostmi. Pod dveřmi a v místech, kde se podlaha stýká s jinou podlahou, použijte přechodové lišty, které oddělí jednotlivé dilatační celky. Tím zabráníte přenosu chvění po celé ploše. Stejně tak je vhodné vybavit nohy nábytku plstěnými podložkami, které sníží hluk při posouvání židlí a stolů.
Montáž není složitá, ale má své nástrahy. Nejprve musí být stěna rovná a suchá. I malé nerovnosti se projeví na spoji lamel, proto případné prohlubně vyplňte a vybrouste. Lamely se lepí na stěnu konstrukčním lepidlem nebo se přichytí na dřevěný rošt. Rošt je vhodnější do starších bytů s vlhkými zdmi, protože umožňuje odvětrávání. Pamatujte, že lepidlo potřebuje čas – po nanesení lamely ihned nestlačujte a nenechte ji „plavat”. Použijte distanční klíny, aby mezery mezi lamelami byly stejné. Řezání provádějte pilkou s jemnými zuby, nikoli bruskou – ta zanechává spálené okraje, na kterých ulpívá prach a špína.
Po dokončení montáže nechte kočku, ať si trasu prozkoumá vlastním tempem. První dny ji nelákejte pamlsky ani hračkami — kočka si místo musí osahat a zvyknout si na výšku. Pokud vidíte, že se bojí skočit z nejvyšší police, přidejte mezistupeň nebo snižte vzdálenost mezi policemi. Nejčastější chybou bývá umístit police příliš vysoko a očekávat, že je kočka okamžitě využije. Trpělivost se vyplácí — za pár dní bude kočka na policích spát a pozorovat dění pod sebou.
Pro zavěšení těžších předmětů, jako jsou kuchyňské skříňky nebo umyvadla, přeneste zátěž na více bodů. Dva úchyty po 20 kg unesou méně než jeden, protože zatížení se rozloží nerovnoměrně. Vždy proto kombinujte hmoždinky do sádrokartonu s vrutem do nosného profilu, pokud je to možné. Profil najdete magnetem nebo poklepem – zvuk dutý znamená desku, zvuk plný profil.
Výměna sprchové baterie v panelákovém bytě vypadá na první pohled jako jednoduchá práce. Stačí odšroubovat starou baterii, nasadit novou a utáhnout. Jenže právě tady číhá nejčastější problém – rozteč připojení. Většina panelákových rozvodů má osovou vzdálenost 150 mm, zatímco běžně prodávané baterie mívají 150 i 100 mm. Pokud si novou baterii přivezete bez ověření rozteče, může se stát, že vám nebude pasovat na stávající vývody. Než cokoli koupíte, změřte vzdálenost mezi středy trubek, které čouhají ze zdi. Ideálně posuvným měřítkem, ale postačí i obyčejné pravítko s přesností na milimetr.
