Základní rozdělení je na postele s výsuvnými šuplíky a na postele se zvedacím mechanismem. Výsuvné šuplíky jsou vhodné, pokud máte kolem postele dostatek místa pro jejich vysunutí – typicky potřebujete alespoň 60 cm volného prostoru na každé straně. Zvedací rošt zase využijete tam, kde je ložnice menší a potřebujete přístup k celé ploše pod postelí. Nevýhodou zvedacího mechanismu je nutnost odklidit matraci a polštáře před každým otevřením, což oceníte hlavně při sezónním úklidu, ne při každodenním ukládání pyžama.
Na co se zaměřit při výběru rozměrů a kování Rozměr postele volte vždy podle velikosti matrace, nikoli naopak. Standardní české rozměry jsou 90, 100, 120, 140, 160 a 180 cm na šířku, délka je obvykle 200 cm. K tomu připočítejte rám, který může přidat 5–15 cm na každou stranu. Před nákupem si proto změřte nejen místnost, ale i průchody a dveře – postel s úložným prostorem se často dodává v rozloženém stavu, ale i tak může být problém s manipulací v úzké chodbě. Pokud máte nízký strop, dejte pozor na výšku postele: zvedací mechanismus vyžaduje při otevření o 30–50 cm více prostoru nad sebou.
Základem je důkladné změření prostoru. Vyklenky u komína nebývají pravidelné – často mají šikmé stěny, různé hloubky nebo nerovnosti, které vznikly při montáži panelů. Použijte vodováhu a laserový měřič, změřte výšku, šířku i hloubku na několika místech, nejen v jednom bodě. Zapisujte si hodnoty a počítejte s tím, že rozdíly mohou být i několik centimetrů. Pokud tyto odchylky podceníte, hrozí, že hotová skříň nebude lícovat se stěnou a vzniknou mezery, do kterých se bude prášit.
Při samotné pokládce začněte od rohu místnosti, který je nejvíce ve středu, ne od okna. Pokládejte desky vždy v řadách a spáry v sousedních řadách posuňte minimálně o 30 cm. Když narazíte na poslední desku v řadě, změřte vzdálenost ke stěně a desku nařežte – nikdy nepokládejte kratší kus než 30 cm, jinak je nestabilní. Při obývání spár se nesnažte desky zatloukat silou, spojujte je pozvolna kladívkem přes přiložený blok. Typickou chybou je použití pěny nebo lepidla do spár – to korek zablokuje a po první sezóně se může zduřet.
Důležité jsou také rozměry ložné plochy. Délka by měla být o 15–20 cm větší, než je výška nejvyššího člena domácnosti, a šířka alespoň taková, aby se dalo pohodlně spát. Nezapomeňte změřit výšku sedáku – příliš nízká pohovka znesnadňuje vstávání, příliš vysoká je nepohodlná na sezení. V prodejně se nebojte na pohovku lehnout a chvíli na ní zůstaňte, abyste zjistili tvrdost a podporu. Mnoho lidí dělá chybu, že testuje jen sezení, a pak zjistí, že se na ní špatně spí.
Jaký mechanismus zvolit a na co se zaměřit při testu v prodejně Nejoblíbenější mechanismy pro malé byty jsou rozkládací s výsuvným rámem (např. typu „click-clack” nebo výsuv) a skládací s úložným prostorem. U výsuvného mechanismu se horní část opěradla sklopí a vytáhne spodní část – to je rychlé a nevyžaduje odsouvání od stěny. Naopak klasické rozkládání s odsunutím od zdi potřebuje více místa, což v malém pokoji může být problém. Při testu v prodejně si vždy sami rozložte a složte pohovku. Zkontrolujte, zda pohyb je plynulý, bez nadměrného hluku, a zda všechny zámky spolehlivě drží. Vyhněte se mechanismům, které vyžadují hodně síly – při každodenním používání vás to rychle omrzí.
Kritickým prvkem je kování. U zvedacích postelí se setkáte s plynovými vzpěrami, které mají udávanou nosnost. Ta by měla odpovídat hmotnosti roštu i matrace – běžně se pohybuje od 30 do 80 kg na jednu vzpěru. Při výběru si ověřte, zda jsou vzpěry vyměnitelné, když časem ztratí tlak. U výsuvných šuplíků sledujte typ kolejnic: teleskopické s plným vysunutím jsou praktičtější než jednoduché valivé, protože umožní přístup do celého šuplíku. Kolejnice by měly mít aretaci proti samovolnému vyjetí, jinak se šuplík může sám otevřít při náklonu postele.
Než začnete vybírat rozkládací sedačku do malého bytu, změřte si místo, kam ji chcete postavit. Nezapomeňte změřit nejen délku stěny, ale i průchody, dveře a výšku stropu. Častou chybou je koupit pohovku, která se do bytu dostane, ale po rozložení blokuje dveře nebo topení. Přemýšlejte také o tom, jak často budete sedačku rozkládat – pokud každý den, mechanismus musí být robustní a snadno ovladatelný. Pro občasné spaní si vystačíte s jednodušším systémem, ale i tak ho vybírejte s ohledem na životnost.
Častou chybou při montáži je opomenutí revizního otvoru. Vzhledem k tomu, že závěsné WC skrývá veškerou instalaci ve stěně, musí k němu být přístup. Do obkladu proto umístěte revizní dvířka, a to ideálně v úrovni připojení odpadu. Bez nich budete při případné poruše nuceni bouračit dlažbu. Dvířka vybírejte s plastovým či hliníkovým rámem, který ladí s obkladem. Montáž modulu si v paneláku vyžaduje také zkontrolovat, zda v místě, kudy vedou rozvody, není elektroinstalace — vrtání do stěny bez kontroly může skončit proříznutým kabelem.
