Nejčastější chybou je kupovat botník s rezervou „až ho budu potřebovat”. V úzké chodbě každý centimetr navíc ubírá místo na stání a působí to stísněně. Měřte přesně, kolik bot reálně nosíte, a počítejte i s tím, že se počet během roku mění. Na letní boty vyhraďte spodní část, na zimní horní. Pokud se vám boty nevejdou, zvažte nástěnnou polici na podpatky nebo botník s drátěnými přihrádkami, které jsou vzdušné a při menší hloubce pojmou stejný počet párů.

Nakonec, pokud chcete zvýšit křupavost bez dalšího tuku, zkuste dvojí smažení. Nejprve kousky smažte na nižší teplotě (kolem 150 °C), až změknou, ale nezezlátnou. Pak je nechte pár minut odpočinout a teprve poté je krátce dosmažte na 180 °C do zlatova. Tento postup vytvoří pevnou a suchou kůrku, protože vnitřní vlhkost se odpaří při prvním smažení a druhý stupeň se postará o barvu a křupavost. Výsledek je srovnatelný s profesionálními fritézami, a to bez zbytečného přepalování oleje.

Každý, kdo někdy smažil řízky, hranolky nebo zeleninové placičky, zná ten moment, kdy se z kuchyně line zápach spáleniny a kůrka je sice křupavá, ale hořká. Přepálený olej kazí chuť i vůni celého jídla. Přitom stačí dodržet pár základních pravidel a výsledek bude mít zlatavou, křupavou slupku bez nepříjemného přepálení. Není to žádná věda, ale vyžaduje to trochu pozornosti a trpělivosti.

Olej po každém smažení přeceďte přes jemné sítko nebo plátýnko, abyste odstranili zbytky strouhanky a jiných nečistot. Tyto částice se při dalším zahřívání spalují a olej se rychleji kazí. Zbavíte se tak zápachu a prodloužíte životnost oleje. Pokud olej začne kouřit při nižší teplotě než obvykle, má tmavou barvu nebo pění, je načase ho vyměnit. Používat takový olej je zbytečné – jídlo získá přepálenou chuť, i když teplotu nastavíte správně.

Začněte v Miláně. San Siro je historická stavba z roku 1926, která prošla mnoha rekonstrukcemi, a proto v ní najdete úzké uličky, strmé tribuny a specifický výhled, který jinde nezažijete. Největší chyba, kterou návštěvníci dělají, je, že si koupí lístek na zápas bez kontroly místa. Z vyvýšených ochozů je sice vidět celé hřiště, ale pokud chcete vidět hráče zblízka, musíte sedět co nejníže. Když už jedete na prohlídku, vyhraďte si alespoň dvě hodiny – dostanete se do šaten, na trávník i do muzea, ale fronty bývají dlouhé.

Pravidelně kontrolujte své zásoby. Pokud bylinky ztratí barvu, vůni nebo se v nich objeví plíseň, je čas je vyhodit. Čerstvě nasušené bylinky mají nejsilnější chuť, proto je ideální sušit spíše menší dávky průběžně celou sezónu, než jednou naložit obrovské množství, které stihne ztratit své aroma. Tímto způsobem si zajistíte voňavé koření až do další sklizně.

Než začnete vybírat sklápěcí stůl, změřte si přesně prostor, kde má stát. Nezajímá vás jen šířka a hloubka desky, ale také manipulační prostor před stolem. Sklopený stůl potřebuje kolem sebe volný oblouk, aby se dal pohodlně otevřít. Změřte vzdálenost od stěny k nejbližšímu nábytku nebo radiátoru. Typická chyba je koupit stůl, který se sice vejde rozměry, ale po sklopení blokuje dveře skříně nebo zásuvku.

Začněte měřením. U vchodových dveří si vyhraďte zónu na stání a obouvání – minimálně šedesát centimetrů hloubky. Věšák umístěte tak, aby nezasahoval do průchodu a aby se k němu dalo pohodlně natáhnout i s nákupní taškou. V úzké chodbě se vyplatí montáž na stěnu, nikoliv volně stojící konstrukce. Volně stojící věšák se snadno převrhne těžkým kabátem a zabere místo i pod sebou, kam můžete umístit botník.

Poslední bod se týká montáže. Skoro všechny sklápěcí stoly vyžadují smontování doma. Před nákupem si zkontrolujte, jestli má stůl montážní otvory předvrtané a zda je nábytek dodáván s jasným schématem. Pokud nejste zruční, vyberte model s jednodušší konstrukcí bez složitých pohyblivých částí. Ušetříte si hodiny frustrace. Vždy si také nechte schované montážní otvory ve stěně – kotvení do sádrokartonu vyžaduje speciální hmoždinky, které nejsou vždy součástí balení. Bez pevného uchycení se stůl utrhne a spadne.

Na co si dát pozor při plánování návštěvy První praktická rada: vždy si předem ověřte, kdy se stadion otevírá pro veřejnost. V Miláně bývají prohlídky často zrušené kvůli zápasům nebo přípravám hřiště, takže doporučuji koupit vstupenku online a mít v záloze náhradní termín. V Mnichově zase platí, že nejhezčí pohled na arénu je zvenku – z nedalekého kopce je vidět celá fasáda, ale pokud chcete dovnitř, musíte se smířit s tím, že prohlídka zahrnuje jen některé části stadionu, ne všechny šatny.