Kreativní dílna z věcí, které už máte doma Místo kupování nových výtvarných potřeb prohledejte skříně a koše na papíry. Staré časopisy, krabice od bot, ruličky od toaletního papíru, knoflíky nebo zbytky látek – to vše může posloužit k tvorbě. Zkuste si vyrobit vlastní desková hra: vymyslete pravidla, nakreslete políčka na karton a jako figurky použijte víčka od pet lahví. Děti baví, když se podílejí na všech krocích, od návrhu až po hraní. U starších dětí oceníte, když jim dáte volnou ruku a do tvorby zasahujete jen v případě, že se začnou hádat.
Při navrhování vytápění se často řeší výkon kotle, ale podceňuje se schopnost zdiva teplo akumulovat. Masivní stěny fungují jako tepelná baterie – přes den nasbírají energii, v noci ji postupně uvolňují. Nejde jen o to, aby byl dům teplý, ale aby teplota kolísala co nejméně. Pokud zvolíte špatnou tloušťku nebo materiál, získáte buď rychle vychládající prostor, nebo naopak místnost, která se dlouho vytápí. Zásadní je propojit volbu zdiva s typem vytápění, režimem užívání a klimatem.
Šikmina, která je nižší než 120 centimetrů, se hodí na vestavěné úložné prostory. Místo drahých atypických skříní si vystačíte s otevřenými policemi nebo nízkými boxy, které dítě samo zvládne. Pod střechu umístěte věci, které se používají jen výjimečně – sezónní oblečení, hry nebo deky. Každodenní věci patří do dosahu ruky, jinak skončí na zemi. Dobrým trikem je vyrobit zásuvky pod šikminou ve formě výsuvných vozíků, které vyjedou ven, takže se do nich snadno dostanete.
Vyvarujte se přeplnění pokoje. Děti potřebují vzduch a prostor na pohyb, ne skladiště hraček. Stanovte pravidlo: co se nevejde do určeného úložného prostoru, musí z pokoje ven. Skvěle fungují také dveře do šikmého výklenku, které skryjí nepořádek, nebo závěs, který oddělí nízkou část jako soukromý koutek. Pamatujte, že každý centimetr pod šikminou se dá využít, ale jen tehdy, když ho přizpůsobíte skutečným potřebám dítěte, ne naopak.
Optimální tloušťka zdiva se odvíjí od způsobu vytápění a od toho, jak často dochází k přerušení dodávky tepla. U krbových kamen nebo kamen na dřevo, která topí několik hodin denně, postačí stěna o tloušťce 25 až 30 centimetrů. Pokud topíte elektrickým přímotopem s nočním tarifem, kde je cílem udržet teplo přes den, volte spíše 30 až 40 centimetrů. U podlahového vytápění s velkou setrvačností je vhodná akumulační vrstva v podlaze, ne ve svislé stěně. Nejdůležitější je, aby akumulační hmota byla v těsném kontaktu se zdrojem tepla a aby nebyla zbytečně přerušována tepelnými mosty.
Pokud máte rádi pohyb, uspořádejte domácí olympiádu. Stačí chodba, kde se dá skákat po jedné noze, nebo obývák na překážkovou dráhu z polštářů a dek. Rozdělte se do týmů, měřte čas mobilním stopkami a na konci vyhlaste vítěze. Důležité je připravit si předem jasná pravidla, aby nedošlo ke sporům. Typická chyba je chtít soutěžit děti proti dospělým – raději vytvořte smíšené dvojice, aby měl každý šanci vyhrát. A nezapomeňte, že vítězové si mohou vybrat, co se bude vařit k večeři.
Jak poznáte, že je zdivo předimenzované? Předimenzovaná akumulační stěna poznáte podle toho, že interiér dlouho trpí nedostatkem tepla po zatopení, ale zase se dlouho nepřehřívá. Pokud je stěna příliš tlustá, dochází k velkému odstupu mezi povrchovou a vnitřní teplotou – povrch se sice ohřeje, ale většina hmoty zůstává studená. Zbytečně tak utratíte za materiál a zabere vám to užitečnou podlahovou plochu. U běžných rodinných domů se vyplatí tloušťku nad 45 centimetrů spíše nevolit, pokud nemáte extrémně proměnlivou zátěž. Vždy je lepší přidat izolaci směrem do exteriéru, než zvyšovat objem zdiva uvnitř.
Začněte tím, že si doma uděláte „mapu pokladů”. Vezměte si velký papír, pastelky a zakreslete okolí bytu či domu – parky, hřiště, slepé uličky, zajímavé stromy. Pak společně vymyslete příběh, třeba že hledáte ztraceného plyšového medvěda. Děti se zabaví při kreslení i samotném hledání podle značek, které si předem rozmístíte po zahradě nebo v blízkém okolí. Pozor na příliš složité šifry, mladší děti potřebují jednoduché symboly, jinak je to rychle přestane bavit.
Když se řekne rodinný víkend, většina z nás si představí výlety, vstupenky a restaurace. Jenže zábava nemusí být nutně drahá, a dokonce může být lepší, když se obejde bez nakupování. Klíčem je změnit úhel pohledu: místo konzumace zážitků si začnete vytvářet vlastní. Děti často ocení víc čas s rodiči než novou hračku, a dospělí si při plánování odpočinou od každodenního shonu.
