Třetím krokem je ochrana trysek. Na trhu existují spreje proti namrzání, ale jednodušší je použít silikonový olej. Naneste ho na trysky a okolní plast, vytvoříte tím ochranný film, který odpuzuje vodu. Problém s přimrzlými stěrači vyřešíte i tím, že na lišty nalepíte speciální fólii nebo je potřete vazelínou – jen pozor, ať se nedostane na sklo, zanechává mastné šmouhy.
Při výměně oleje je zásadní dodržet správný postup. Nejdříve motor zahřejte, aby olej získal nižší viskozitu a snáze vytekl ze všech kanálků. Poté auto bezpečně zvedněte, podložte a teprve pak povolte vypouštěcí šroub. Před vyšroubováním filtru si připravte nádobu na zachycení zbytkového oleje a hadřík. Povrch dosedací plochy filtru očistěte, nový filtr lehce namažte čerstvým olejem a utáhněte ho rukou, ne klíčem. Při doplňování nového oleje postupujte po menších dávkách a mezi tím měřte hladinu měrkou. Ideální je hladina mezi ryskami, nikdy ne nad horní značku.
Proč rezaví právě podvozek a kde začít Hlavní příčinou je kombinace vlhkosti, soli a mechanického poškození ochranné vrstvy. Kamínky odletující od kol, kontakt s obrubníky nebo špatně provedené zvedání auta dokážou narušit povrchovou úpravu. Skrytá místa, jako jsou vnitřní dutiny prahů, blatníků nebo nosníků, pak drží vodu dlouho po umytí. Právě v těchto dutinách vzniká koroze nejčastěji, protože tam běžný voskový nástřik nedosáhne. Proto se při kontrole zaměřte nejdříve na spodní hrany dveří, uchycení tlumičů a místa, kde se setkávají různé plechové díly.
Jak poznat, že je čas na výměnu? Prvním signálem je zeslabený průtok vzduchu při zapnutém větrání. Když zapnete ventilátor na plný výkon a z výdechů jde jen slabý vánek, je to jasná známka ucpání. Dalším varováním je nepříjemný zatuchlý zápach, který se objeví při zapnutí klimatizace. Ten vzniká kvůli bakteriím a plísním usazeným ve vlhkém filtračním materiálu. Pokud si všimnete, že se okna v autě při jízdě zamlžují, i to může být důsledek zaneseného filtru, který nedokáže odvádět vlhkost.
Kabinový filtr si většina řidičů nevšímá, dokud z ventilačních otvorů nezačne táhnout nepříjemný zápach nebo se nezamlží skla. Přitom právě tato nenápadná součástka ovlivňuje nejen kvalitu vzduchu, který dýcháte, ale i funkčnost celé klimatizace. Pokud se o něj nestaráte, postupně se ucpává a přestává plnit svou funkci. Výměna přitom není složitá a zvládnete ji sami během pár minut.
Pravidelná výměna kabinového filtru se projeví okamžitě. Vzduch v autě bude svěží, okna se nebudou zamlžovat a klimatizace bude chladit rychleji. Navíc prodloužíte životnost výparníku, který se díky čistému vzduchu nezanáší nečistotami. Až příště ucítíte zatuchlý vzduch nebo slabší foukání, neváhejte – otevřete přihrádku, vyměňte filtr a ušetříte si nepříjemnosti i případné vyšší náklady v servisu.
Většina řidičů zná pravidlo výměny oleje jednou za rok nebo po ujetí 15 000 kilometrů. Tyto hodnoty ale platí pouze pro běžný provoz, kdy motor dosahuje provozní teploty a jezdíte delší trasy. Pokud jezdíte převážně po městě, na krátké vzdálenosti nebo často stojíte v zácpách, olej degraduje mnohem rychleji. Krátké jízdy, při kterých motor nestihne zahřát na provozní teplotu, způsobují kondenzaci vody v klikové skříni a tvorbu emulze. V takovém případě je rozumné zkrátit interval výměny na polovinu, tedy zhruba na 7 500 kilometrů, i když výrobce uvádí delší servisní interval.
Pokud si nejste jistí, kdy naposledy proběhla výměna, nebo kupujete ojetý vůz, nechte olej vyměnit preventivně. Je to nejlevnější pojištění proti budoucím nákladným opravám. Denní provoz, styl jízdy i stáří motoru hrají roli v tom, jak rychle olej ztrácí své vlastnosti. Pravidelná kontrola hladiny a stavu oleje by se měla stát rutinou při každém druhém tankování. Tím nejen prodloužíte životnost motoru, ale také předejdete nepříjemným situacím na silnici. Pamatujte, že interval výměny je jen doporučení, ne dogma – přizpůsobte ho skutečným podmínkám, ve kterých vůz používáte.
Největší chybou je měřit tlak po delší jízdě, kdy jsou pneumatiky zahřáté. Teplý vzduch uvnitř se rozpíná, a proto naměříte vyšší hodnoty, než je skutečný stav. Správný postup je měřit tlak ráno, před jízdou, nebo alespoň tři hodiny po zastavení. Pokud nemáte vlastní manometr, využijte tlakoměr na čerpací stanici – ale počítejte s tím, že i tyto přístroje mohou být nepřesné. Vždy se řiďte hodnotami doporučenými výrobcem vozidla, které najdete v návodu k obsluze, na štítku ve dveřích řidiče nebo uvnitř víčka palivové nádrže.
