Posledním krokem je správné nastavení intenzity větrání. Nechte jednotku běžet na nižší stupeň po celý den a vyšší zapínejte jen při vaření nebo sprchování. Většina modelů má také filtr, který je třeba pravidelně čistit nebo vyměňovat — zanedbání filtrace vede nejen ke zhoršení kvality vzduchu, ale také ke zvýšení hluku a spotřeby. Plánujte údržbu minimálně jednou za čtvrt roku.

Dalším aspektem je větrání a vlhkost. Infrasauna vytváří tepelný komfort, ale zároveň zvyšuje vlhkost v místnosti. V panelákovém bytě s plastovými okny to může vést k tvorbě plísní, zejména za nábytkem. Proto po každém použití otevřete okno dokořán alespoň na 10 minut a nechte místnost vyvětrat. Pokud máte rekuperaci, nastavte ji na vyšší odtah. Nikdy nenechávejte saunu zapnutou bez dozoru a nepoužívejte ji jako sušičku prádla – vnitřní dřevěné obložení by se mohlo deformovat a vznikly by praskliny.

Posledním krokem je dotažení předních nožiček nebo stavěcích šroubů tak, aby skříňka stála rovně a nevržala. V paneláku se často stává, že podlaha není vodorovná. Použijte vodováhu, a pokud je rozdíl větší než pět milimetrů, podložte rohy skříňky tvrdými podložkami, ne kartonem. Po montáži nechte skříňku den odstát, než do ní začnete ukládat věci. Tím se usadí pěna a lepidla na spojích. Pak už jen stačí dotáhnout dvířka a seřídit panty tak, aby se nezavíraly samy.

Montáž bez zbytečných zádrhelů – na co si dát pozor Při montáži začněte vždy od zadní stěny. Skříňku nesestavujte na podlaze celou, ale nejdřív připevněte závěsy nebo nožičky k bočnicím. U panelákových stěn je největší problém najít nosnou konstrukci. Pokud věšíte skříňku na sádrokarton, musíte použít hmoždinky do dutin a kotvy, které unesou i větší zátěž. Nikdy nevěšte skříňku jen na chemické kotvy, pokud si nejste jisti, co je za stěnou. Nejlepší je použít univerzální hmoždinky do sádrokartonu a při utahování postupovat pomalu, aby se deska neprohnula.

Typická chyba začátečníků: lepidlo nanesou na stěnu a nechají ji příliš dlouho zaschnout, než přiloží tapetu. Vliesové lepidlo má otevřenou dobu jen několik minut. Pokud je stěna příliš savá, natřete ji nejprve podkladovou penetrací. To zamezí rychlému vsáknutí lepidla a usnadní posun pásu při vytlačování bublin. Po nalepení nechte místnost bez průvanu – prudký pohyb vzduchu způsobí, že se okraje tapety nadzvednou a odlepí.

Neméně důležitý je i hluk. Lokální rekuperace má dva zdroje zvuku: motor a proudění vzduchu. Před nákupem si ověřte hodnotu hlučnosti, ale berte ji s rezervou — údaje z katalogů často platí pro ideální podmínky. V panelákovém bytě se hluk šíří i přes stěny a strop, proto se vyplatí vybrat jednotku s nižším výkonem a využít noční režim. Montáž na pevnou stěnu (ne na sádrokarton) a použití antivibračních podložek výrazně sníží přenos hluku do konstrukce.

Lokální rekuperace v bytě v paneláku je čím dál častější volbou, protože nabízí větrání bez otevřených oken a zároveň snižuje tepelné ztráty. Nejde však o univerzální řešení, které stačí koupit a zapojit. Než se pustíte do montáže, promyslete si, kam jednotku umístíte, jaký typ je vhodný pro vaše stěny a jak bude probíhat vedení potrubí. U panelákových bytů hraje roli hlavně tloušťka obvodové stěny, materiál (prefabrikované panely, cihla, beton) a také dispozice místností.

Po zavěšení skříňky připojte sifon. Nejdřív nasaďte těsnění do převlečné matice, pak sifon lehce dotáhněte rukou. Mnozí lidé dělají tu chybu, že sifon utáhnou klíčem napevno, a pak praskne těsnění nebo se zdeformuje plast. Pokud sifon netěsní, vyměňte těsnění za nové, ne ho dotahovat silou. Po připojení vody pusťte vodu a zkontrolujte všechny spoje. Nechte vodu téct alespoň pět minut, abyste odhalili pomalý únik.

Druhý kritický bod je sifon. V panelákových koupelnách bývá odpad vedený v podlaze nebo ve zdi, a to často v úrovni, která neodpovídá novým skříňkám. Než skříňku koupíte, změřte vzdálenost od podlahy k vyústění odpadu. Pokud je sifon nízko, budete muset použít plochý sifon, který se vejde do šuplíku. Nebo si vyberte skříňku s vykrojeným zadním prostorem, který sifon obejde. Pozor také na to, že některé skříňky mají pevnou zadní stěnu, do které se nedá vyříznout otvor – pak musíte vyměnit sifon nebo zvolit jiný model.

Skříňka pod umyvadlo o šířce 60 cm je v panelákové koupelně nejčastějším řešením. Než ji ale koupíte, změřte si přesně prostor pod umyvadlem. Většina panelákových stěn není rovná ani svislá, takže počítejte s odchylkami. Vezměte si metr a měřte na třech místech – u stěny, vpředu a uprostřed. Pokud je výklenek užší než 58 cm, budete muset hledat skříňku na míru nebo zvolit model s nastavitelnými nožičkami. Nezapomeňte také na to, že za skříňkou musí zůstat mezera pro rozvody vody a odpadu, jinak ji nepřitlačíte ke stěně.