Další častou chybou je trestat psa po návratu za škody. Pes si ale nespojí trest s tím, co udělal před hodinami, spojí si ho s vaším návratem. To prohlubuje úzkost a pes může začít být nervózní i z vašeho příchodu. Místo trestu se zaměřte na prevenci: vytvořte psovi bezpečné místo, kam se uchýlí, když je sám. Může to být klec (pokud ji pes vnímá pozitivně), nebo klidná místnost s jeho pelíškem, vodou a hračkou na žvýkání. Toto místo by mělo být spojené s pozitivními zážitky – dejte tam pamlsky nebo kong plněný dobrotami vždy, když odcházíte.

Stříhání drápků patří mezi úkony, které většina psů nesnáší. Nejde ale o to, psa překonat, ale o to, aby se celý proces stal rutinou. Zvíře by mělo vědět, co přijde, a vy byste měli mít jistotu, že víte, jak na to. Klíčem je příprava, správný postup a vědomí, že i chyba se dá napravit, pokud ji včas zastavíte.

Pokud je podráždění mírné, stačí obojek sundat a sledovat stav dva až tři dny. Kůže by se měla začít zklidňovat, zarudnutí ustupovat a svědění mizet. Vhodné je místo šetrně ošetřit chladivým gelem s obsahem aloe vera nebo panthenolem, které podpoří regeneraci. Nikdy ale nepoužívejte masti s kortikoidy bez doporučení odborníka – mohou reakci maskovat, a pokud je příčina jiná, přijdete o důležitý diagnostický signál.

Než začnete, prohlédněte si drápek proti světlu. U světlých drápků uvidíte růžovou linku – to je živá tkáň s cévami. Tmavé drápky tuto výhodu nemají, takže stříhejte jen špičku a postupujte po malých kouscích. Pokud si nejste jistí, zastavte se dřív, než byste čekali. Zastřihování příliš nakrátko je nejčastější příčinou krvácení a pes si pak spojí manipulaci s tlapkou s nepříjemným zážitkem. Vždy mějte po ruce hemostatický prášek nebo kukuřičný škrob, kdyby došlo na nejhorší.

Začněte zadními tlapkami, které jsou obvykle méně citlivé. Drápku se dotýkejte zespodu, aby pes viděl, co se děje. Stříhejte kolmo na směr růstu, nikdy ne šikmo, aby nedošlo k roztřepení. Pokud pes výrazně trhne tlapkou, okamžitě přestaňte. Po každém drápku dejte pamlsek, čímž vytvoříte pozitivní asociaci. Nespěchejte, raději stříhejte méně a častěji než hodně najednou.

Když pes drápy příliš neobrušuje na chodníku, je nutné je zkrátit. Mnoho majitelů ale čeká, až drápky zaklepou na podlaze, a pak sáhne po kleštích bez rozmyšlení. První chybou bývá použití tupého nástroje. Tupé kleště drápek spíš stlačí, než aby ho čistě ustřihly, což způsobí třepení a bolest. Používejte ostré kleště nebo brusku určenou přímo pro psy a držte je kolmo k drápku, ne pod úhlem.

Mezi typické chyby patří lití studené vody na celé tělo, třením srsti ručníkem pro rychlé vysušení, nebo podávání studených kostek ledu. To vše zbytečně zatěžuje organismus. Další chybou je změřit teplotu psovi běžným lidským teploměrem – psí tělesná teplota je přirozeně vyšší a hodnota 39 stupňů je normální. Pokud naměříte přes 40,5 stupně, jedná se o přehřátí. Klasickým omylem je i to, že pes po zchlazení vypadá zdravě, a proto majitel odloží návštěvu veterináře. To může vést k pozdním komplikacím, které už nejdou zvrátit.

Pokud dojde k poranění, nepanikařte. Přiložte na místo čistý hadřík a zatlačte na několik minut. Poté použijte hemostatický prostředek, který je běžně dostupný. Pokud se krvácení nezastaví do patnácti minut, vyhledejte veterináře. Vždy je lepší poranění předcházet, ale i přes veškerou opatrnost se to může stát. Důležité je, abyste psa nepotrestali, protože by se strach jen prohloubil.

Nejdůležitější je začít ochlazovat tělo zvenku, ale šetrně. Polévejte psa vlažnou vodou, nikdy ledovou. Ledová voda způsobí stažení cév, které zabrání odvodu tepla z jádra těla, a může vyvolat šok. Začněte od hlavy, krku a břicha, poté pokračujte na tlapky. Pokud je pes schopen, nabídněte mu vlažnou vodu k pití – po malých dávkách. Větší množství najednou může vyvolat zvracení, což stav zhorší. Do tří minut od začátku ochlazování byste měli vidět zlepšení dechu.

Další častou chybou je stříhání „jen na doraz” bez ohledu na tvar. Drápky by měly být zaoblené, ne hranaté. Pravidelně kontrolujte i paspárky (palce na vnitřní straně nohou), které se často dlouhé a mohou zarůstat. Mějte na paměti, že každý pes je jiný: někteří mají drápky tenké a ostré, jiní silné a tupé. přizpůsobte tomu sílu střihu i typ kleštiček.

Podávání je jednoduché, ale vyžaduje pravidelnost. Většina přípravků se mísí s krmením, ale pozor na teplou stravu – vysoká teplota může zničit účinné látky. Pokud pes odmítá granule s přídavkem, zkuste kapsli schovat do malého kousku sýra nebo paštiky, ale ne do suchého pamlsku, kde může být snadno vyplivnutá. Důležité je dodržovat dávkování podle hmotnosti – překročení dávky neurychlí účinek, ale může zatížit játra nebo ledviny.