Tou první překážkou, na které se moje plány zřítily jako domeček z karet, byli hosté. Klasická rozkládací pohovka z hypermarketu válela gauč o šířce 160 cm, ale po rozložení blokovala celou místnost. Zkuste se pak dostat na záchod o půlnoci. Řešení jsem našla v sofě bed s vestavěným úložným prostorem. Pod matrací se skrývá dutina, do které nacpu tři sady ložního prádla, dvě přikrývky a ještě zimní bundy. Když jsem poprvé zvedla sedák a viděla ten černý hladový prostor, málem jsem skákala radostí. Může to znít jako detail, ale v townhouse interior designu je každý centimetr krychlový dražší než zlato. Kvalitní slatted frame z bukového dřeva navíc zajišťuje, že se matrace neprohýbá a hosté si nestěžují na záda po ránu. Žádné kovové pružiny, které vrzají při každém otoče
Když už mluvíme o koupelnové dlažbě, často se podceňuje její vliv na akustiku. Lesklá velkoformátová dlažba v kombinaci s obklady dělá z místnosti ozvěnu. Každé kapnutí vody z kohoutku slyšíte, jako by padalo do bazénu. Zkuste proto sáhnout po matné nebo strukturované dlažbě. Mírně drsnější povrch zvuk pohltí a zároveň není tak kluzký, což oceníte hlavně v domácnosti se staršími lidmi. Já jsem zvolila dlažbu imitující beton s jemným reliéfem. Vypadá industriálně, ale na dotek je sametově hebká. A ten klid v koupelně? Nedokážu to popsat, ale od té doby se tam cítím jako v lázn
Když jsme se před pěti lety nastěhovali do řadového domu v centru, první týden jsem brečela nad každým rohem. Už ten obývák o velikosti dvou garáží pro auto. Klasický townhouse interior design přináší jednu zdánlivě neřešitelnou hádanku: jak do klaustrofobicky malých místností vmáčknout to, co milujete, aniž byste si připadali jako v krabici na boty. Vlastně to není tak těžké, pokud přestanete doufat v samostatné pokoje pro každého hosta. Já s manželem jsme skončili u varianty, která zachránila naše manželství i nervy jedné tchyně. Trik tkví v tom, že každý kus nábytku musí odvádět práci za dva. Polovina nábytku z IKEA se u nás neosvědčila, protože působila příliš objemně. Naopak křeslo z koncepčního studia, které váží dvanáct kilo, dokáže dělat zázraky s prosto
Všimli jste si, že poslední dobou v showroomech mizí ty obří rohové sedačky, do kterých se člověk propadl a pak hodinu lovil ovladač? Současné furniture trends se nesou v duchu chytré úspory místa. Neznamená to ale, že bychom měli bydlet jako v klášteře. Jde o to, aby každý kus nábytku dělal víc věcí najednou. Vezměte si třeba pohovku na spaní, která dříve vypadala jako nouzové řešení pro babičku na návštěvě. Dneska už ji koupíte s elegantními liniemi a s funkčním úložným prostorem. A to není jen o trendu, je to o realitě. Když máte v obýváku tři krát čtyři metry, každý centimetr pod sedákem hraje roli. Minulý týden jsem u klientů řešila přesně tohle: manželé chtěli hostit přátele, ale neměli kam uklidit peř
Samozřejmě, pokud řešíte spaní každou noc, nikoliv jen občasné návštěvy, doporučuji sáhnout po posteli s úložným prostorem. Trendem poslední sezony jsou nízké postele na dřevěném rámu, které působí vzdušně a opticky nezabírají místo. Pod matrací se ale skrývá zvedací mechanismus na plyn. Jedním prstem nadzvednete celý rošt a pod ním je krabice hluboká klidně třicet centimetrů. Dávám do toho deky, zimní bundy nebo ložní prádlo, na které v půdní vestavbě není místo. A pozor na kvalitu spodku: laciné sololity se časem prohnou, proto koukám po provedení z laminované dřevotřísky s ABS hranou. Když už u toho jsme, nezapomeňte na latě. Správný slatted frame by měl mít minimálně dvacet pružných lamel, ideálně v dvojité vrstvě pro lepší odvětrání matrace. Kvalitní rošt poznáte podle toho, že se mezi jednotlivými laťkami nesesouv
Nelze opomenout praktické mechanismy, které mění způsob, jakým nábytek používáme. Klasický klik-klak systém, tedy sklopení opěráku do roviny se sedákem, už dávno není tím, co býval. Dnešní modely mají integrovanou aretaci, která zabrání samovolnému sklopení, když se opřete. Jeden z mých oblíbených kousků má dokonce tři stupně sklopení: rovný sed, polohu pro lenošení a ploché lehání. U takového mechanismu je zásadní, aby kovová konstrukce nebyla z tenkého plechu, který se po pár měsících ohne. Zkuste si v obchodě na vysunutou část kleknout a mírně se zhoupnout. Pokud cítíte, že se podlaha chvěje, raději přejděte k jinému k
Nezapomínejte na detaily. Když už máte vybranou dlažbu v koupelně, řešte také spárovací hmotu. Tmavá spára na světlé dlažbě dělá mřížku a místnost opticky zmenšuje. Naopak spára v barvě dlaždice ji téměř schová. Já jsem zvolila šedou spáru k šedým dlaždicím a výsledek je nerušivý. Stejný trik platí i u obkladů. Pokud si troufnete na velkoformátové desky 120×240 centimetrů, spáru prakticky neuvidíte. Jenom počítejte s tím, že taková deska váží přes třicet kilo a potřebujete na ni speciální lepidlo a řeza