Samozřejmě že provence style interiors vyžaduje i správné podložky pro spaní. Kvalitní matrace je základ, ale co ten podklad? Sáhla jsem po slatted frame, který dřevěné lamely klenou do mírného oblouku. Tenhle systém zajišťuje cirkulaci vzduchu a pružnost pro páteř. Když se k tomu přidá foam mattress o hustotě 35 kilogramů na metr krychlový, vznikne lůžko, na kterém se nepotíte a nepropadáte. V provence se sice mluví o lenošení, ale tady je řeč o regeneraci. Rozdíl mezi lacinou pěnovkou a kvalitní pěnou poznáte až po probdělé noci. Zkuste si lehnout na verzi za dva tisíce a pak na tu za šest. Ten pocit v kříži je jako nebibličtější rozd

První úlovek byl obývací pohovka, která dělá víc než jen sedí. Mám na mysli sofistikovaný kousek s matným sametovým povrchem v odstínu staré levandule, vybavený click-clack mechanismem. Tento systém promění gauč v okamžiku na lůžko pro hosty. Žádné složité skládání polštářů, žádné noční budíky. Jen zatáhnete za páku, opěradlo klesne a vznikne rovná plocha na spaní. K tomu jsem přidala dvacet centimetrů vysokou výplň z pružné pěny, která drží tvar i po pěti letech používání. Už žádné probdělé noci s proleženými zády. A protože v provence style interiors nesmí chybět romantický nádech, zvolila jsem čalounění, které odolá skvrnám od kávy i otiskům make-upu. Je to cynický detail, ale fung

A pak je tu otázka materiálů. Měkká velvet upholstery na čele postele? Zní to luxusně a na dotek je to jako pohlazení. Jenže když máte kočku, samet se stává magnetem na chlupy. A pokud v létě spíte nazí, přilepí se vám k zádům. Zkusila jsem proto kombinaci: čelo postele z tvrdého dřeva s matným lakem a boky z textilie, která se snadno čistí. Například směs lnu a bavlny. Vypadá to přirozeně, nešpiní se tak snadno a v zimě je příjemně teplé. K tomu jsem dala lehkou přikrývku z merino vlny a pár polštářů v neutrálních tónech. Žádné křiklavé barvy, jen béžová, šedá a trocha zelené v podobě pokojové rostliny na nočním stolku. Tohle je ta cesta, jak z malé ložnice udělat oázu klidu, aniž byste museli kupovat obří náby

Teď přichází část, kde se dostáváme k materiálům a pohodlí. Když kupujete židli, která má sloužit jako nouzové lůžko, musíte být nekompromisní. Žádné tenké polstrování, žádný dutý dřevotřískový korpus. Hledejte pevný rám a dostatečně silný foam mattress přímo v sedáku. U jedné z mích židlí je to 12 cm silná vrstva paměťové pěny na dřevěném podkladu. Když na ni usednu i po čtyřech hodinách práce u stolu, cítím se jako v kinosále. A pro hosty je to doslova spása. Když potřebujete přespat dva lidi, stačí vzít tři židle, vysunout je do řady a máte improvizovanou postel. Samozřejmě to není jako hotelová matrace, ale na jednu nebo dvě noci je to lu

Co mě ale trápilo dál, byl nedostatek úložného prostoru. Kde schovat zimní deky, polštáře navíc nebo žehlicí prkno? Zkoušela jsem noční stolky s otevřenými poličkami, ale vypadalo to chaoticky. Pak jsem objevila postel s úložným prostorem, která měla dvě velké zásuvky na kolečkách. Žádné zvedání matrace, jen lehce vytáhnete šuplík a máte všechno po ruce. Pod postelí se tak schovaly čtyři deky, šest polštářů a dokonce i lyžařská bunda. Jenže tahle bedna zabírala hodně místa na šířku. Pro malý pokoj jsem musela sáhnout po modelu s jedním hlubokým šuplíkem, který se vysouvá do strany. A zjistila jsem, že i ten nejjednodušší nábytek může být geniální, pokud ho správně umístíte. Třeba podél zdi místo do rohu. Najednou místnost působí vzdušněji, jako by se otevř

Kdybych měla někomu poradit, kdo řeší podobné dilema, řekla bych: laminátová podlaha není špatná, jen je potřeba vědět, co od ní čekat. Nehodí se do vlhkých prostor, ale do obýváku a ložnice je skvělá. Důležité je vybrat správnou tloušťku, kvalitní podložku a nešetřit na pokládce. A také myslet na to, že podlahou budete chodit bosí. Zkuste si na ni stoupnout v obchodě naboso. Pokud cítíte chlad, hledejte desku s vyšší hustotou nebo s připojenou tepelnou izolací. Moje současná podlaha má třídu AC4, což znamená, že vydrží běžné domácí použití včetně psích drápků a občasného přesouvání nábytku. Po dvou letech ani jedno škrábnutí. A když přijedou hosté a rozložíte ten gauč s lamelovým roštem, usnou s úsměvem. Až na tu vlněnou deku pod matrací. Ale to už je det

V poslední fázi jsem řešila podlahu. Klasická provence miluje kámen nebo terakotu. V paneláku ale bohužel beton. Dala jsem na podlahu velkoformátové vinylové dílce v terakotovém odstínu s imitací kamenné spáry. Pod nohama to není ledové, na rozdíl od pravé dlažby, a večer se na tom příjemně leží při sledování filmu. K tomu jsem přidala ručně tkaný koberec z přírodního sisalu. Dva roky ho, pravda, tahám na balkon a vytřásám, ale ta drsná struktura je neodolatel