Nikdy nezapomeňte, že koberec vnímáte i rukama, nejen očima. Až budete vybírat, svlékněte si boty a projděte se po něm bosí. Pokud máte doma starší slátanou lameli, která vrzá, podložení koberce o hustotě minimálně 1500 gramů na metr čtvereční tyto zvuky výrazně utlumí. Osobně preferuji variantu, kdy koberec objednám o několik centimetrů větší, než je plocha pod vysunutým spaním. Třeba u sedačky s vestavěnou matrací a polohovatelným roštem je to kritické. Lidé si často stěžují, že jim hosté ráno vstanou a nohy jim máčí do studeného vzduchu. Koberec je teplý i v zimě a vyhnete se tak nočním výpravám za teplými ponožkami. Zkuste to s
Sám jsem se dlouho trápil s bytem o rozloze třiačtyřicet metrů, kde hosté přespávali na nafukovací matraci, která se každou noc propouštěla. Pak jsem objevil kouzlo sedačky s click-clack mechanismem. Za minutu z ní byla rovná plocha na spaní, ale problém zůstal: podlaha pod ní byla studená a nepříjemná. Když jsem pod ni položil pevnější living room rug, rázem se zlepšilo i akustické tlumení. Otázka zněla, jak velký koberec vlastně zvolit. Podle mě by měl vždy přesahovat alespoň o patnáct centimetrů na každou stranu vysunuté postele. Jinak lidé ráno vstávají s pusou plnou chlupů z vlasu. Nebo hůř, při každém pohybu se jim zanořují prsty do holého betonu. Ten pocit zná každý, kdo někdy spal na tenké karima
Co ale děláte, když vám přijede návštěva a nemáte jí kde spát? To je problém, který zná každý, kdo bydlí v garsonce. Já mám vyzkoušený trik: pohodlný a přitom skladný kus nábytku. Moje řešení je sofa bed s pevným slatted frame a poctivou šestnácticentimetrovou foam mattress. Na první pohled vypadá jako běžná sedačka, jen je o něco širší. Přes den slouží k sezení a lenošení, v noci ji rozložím, hodím na ni povlečení a mám postel. A kolem ní mám rozmístěné menší indoor plants v květináčích na kolečkách, abych je mohla při rozkládání snadno odsunout. Žádné tahání těžkých truhlíků. Prostě je převalu na druhou stranu místnosti. Funguje to skvěle a návštěva často ani nepozná, že spí na poho
Prostě jsem našla způsob, jak mít industriální estetiku, aniž bych musela spát na kovové lavici. Stačí pár chytrých kusů nábytku, trocha odvahy kombinovat materiály a hlavně se nebát přiznat, že chci domov, kde je hezky, ale kde se dá i v klidu ležet. To je celé kou
A pak je tu otázka výšky stropu. V paneláku máme jen 250 cm. Když jsem do pokoje dala tmavě modrou, místnost se ještě snížila. Seděla jsem na sedací soupravě a připadala si jako v krabici. Řešení bylo jednoduché: natřít jednu stěnu akcentem a zbytek nechat světlý. Teď máme ložnici, kde dominantní stěna ladí s barvou sametového čalounění sedací soupravy. Ta tmavě zelená stěna působí jako kulisy, zatímco prostor zůstává vzdušný. Vyplatilo se utratit víc za kvalitní matnou barvu, která neodráží světlo. Interiérové barvy musíte vybírat i podle toho, odkud svítí slu
Když jsem poprvé zkoušel rozložit svou novou sedačku s úložným prostorem na ložní prádlo, zjistil jsem, že chybí přesně ta plocha, na kterou bych si lehl. Sedačka s vysouvacím mechanismem vyžaduje před sebou asi metr čtvereční volného místa. Bez koberce, který tlumí nárazy pružin, to byl nepříjemný hluk pro sousedy. Zkusil jsem podložit nohy pohovky gumovými podložkami, ale stejně se časem začala podlaha drát. Teprve až jsem koupil robustní koberec z přírodních vláken, který vážil skoro deset kilo, přestalo to být drama. Koberec nejenže pohlcoval zvuk otevřeného mechanismu, ale také chránil podlahu před poškrábáním. Dneska už bych nedal na koberec s krátkým vlasem, je sice praktický na vysávání, ale nestačí na pokrytí vibrací, které vznikají při rozkládá
Plánování takového nábytku vyžaduje trpělivost. Než jsem se rozhodla, prolezla jsem desítky e-shopů a prošla pět obchodů s kuchyňským nábytkem. Nakonec jsem zjistila, že nejdůležitější je testovat rozkládání v praxi – tedy nejen koukat, ale opravdu sedačku rozložit a zase složit. U levnějších modelů se stává, že click-clack po roce začne drhnout a celý mechanismus ztratí plynulost. Lepší je investovat do ocelových pantů a kvalitního slatted frame, který se neprohýbá. Rovněž si hlídejte hmotnost – pokud musíte postel každý den skládat a rozkládat, ať není těžší než 30 kilo, jinak vás to přestane bavit po druhém tý
Apartment interior design v malých bytech vyžaduje odvahu experimentovat s uspořádáním. Zkoušel jsem například posunout pohovku od stěny a za ni dát komodu. Tím vznikne iluze samostatné zóny. Nebo jsem místo konferenčního stolku použil malý stůl na kolečkách, který se dá přisunout k sedačce i ke stěně. Každý centimetr musí mít svůj účel. A že nejde vždy všechno? Jeden rok jsem měl v kuchyni skříňku, která se nedala otevřít dokořán, protože kolidovala s jídelním stolem. Prostě jsme ji nechali pootevřenou a vzpomínáme na to s úsměvem. Někdy je lepší funkční provizorium než žádné řeše