Moje největší chyba? Snažit se ušetřit místo pomocí tmavě fialové barvy. Měla jsem pocit, že když dám tmavý odstín na kratší stěnu, místnost se opticky prodlouží. Omyl. V malém bytě tmavá barva bez dostatečného přirozeného světla vytvoří jen tmavý kout, kde se všechno ztrácí. Nakonec jsem ji přetřela na světle zelenou s šedým nádechem, která patří mezi trendy wall colors roku. Tato zelená je jako mech pod stromem. Je uklidňující, ale nepochmurná. Do tohoto kouta jsem pak dala rozkládací křeslo, které slouží jako pohovka a v případě potřeby se z něj stane jednolůžko s foam mattress. Křeslo je potažené béžovou látkou, která ladí se zelenou stěnou a vytváří tak kontrast, ale ne chaos. Když křeslo rozložím, foam mattress je tlusté dvanáct centimetrů, takže host spí pohodlně, i když je to vlastně seda

Když už řešíme praktičnost, nesmíme opomenout potah. Samet zní krásně, ale ruku na srdce – na sedačce, kde se každý den spí, jí nedělá dobře pocení. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že velvet upholstery je pastva pro oči, ale pokud ji máte v intenzivním užívání, začne se po dvou letech lesknout v místech, kde se nejčastěji sedí. Naopak na kus, který slouží jako hlavní pohovka v obýváku, je sametová textura skvělá. Přitahuje světlo a působí luxusně. Ale na spaní raději sáhněte po pratelném potahu nebo po látce s vyšší odolností proti žmolkování. Lněná směs nebo mikrovlákno se mi osvědčily lépe – jsou pevnější, nechytají chlupy a v létě na nich není ve

Spací komfort je u pohovky na denní bázi často podceňovaný faktor. Zkoušela jsem různé varianty, ale rozhodující byla tloušťka a složení lůžkové plochy. Nakonec jsem objednala model s pěnovou matrací o síle 16 centimetrů na lamelovém roštu. To není žádná tenká podložka, ale skutečně měkké, zároveň však pevné jádro, které drží tvar i po celé noci. Lamelový rošt je v tomhle ohledu klíčový, protože pruží s každým pohybem a neprohýbá se ve středu jako laciné překližkové desky. Hosté se mi pak každé ráno diví, že se na „gauči” vyspali líp než v hot

Samotná kuchyňská rekonstrukce se točila hlavně kolem úložných prostor. Stará linka měla jen tři šuplíky, všechny zaseklé a vejpůl prázdné. Nová kuchyně dostala výsuvné systémy do všech spodních skříněk, včetně úzké šachty u lednice, kde teď parkují prkénka a plechy na pečení. Pracovní desku jsem zvolila z masivního dubu, protože na něm nejsou vidět kapky vody a časem získává patinu. Nad dřezem visí otevřená polička na koření místo horní skříňky, aby se místnost opticky neucp

A co ti hosté? No právě. Když mám přespat kamarádku, potřebuju rychle přetvořit obývák na ložnici. Zde přichází ke slovu praktičnost. Moje pohovka má pod sedákem prostor pro ložní prádlo, ale nestačí to. Musela jsem vymyslet, kam uložit deky a polštáře pro hosty. Koupila jsem bed with storage pod okno, který funguje jako lavice i úložný prostor. Aby celý kout nepůsobil přeplácaně, zvolila jsem na stěnu za ním jemnou broskvovou barvu. Trendy wall colors se často vyhýbají výrazným teplým tónům, ale broskvová je letos zpět. není to křiklavá oranžová, ale tlumená, skoro pudrová. Skvěle kontrastuje s šedou na protější stěně a opticky odděluje zónu na spaní od zóny na sezení. Když pak rozložím pohovku na postel, broskvová stěna působí jako klidné pozadí pro spánek, zatímco šedá stěna zůstane světlá a nenaruší denní funkci místno

Kdo má rád minimalismus, ocení řešení, kde se sedačka promění v ložnici během pěti vteřin. Tady přichází ke slovu sofa bed s lamelovým roštem. Pokud je rošt kvalitní, vzdušný a pružný, prodloužíte životnost matrace a zároveň ulevíte páteři. Já osobně dávám přednost variantě, kde je rošt zabudovaný přímo v konstrukci a matrace leží na něm, ne na kovových sítích. Kovová síť totiž časem prověsí a vytvoří vlnu uprostřed. Mám doma model s výsuvem a sklápěcím opěrákem a i po třech letech drží tvar. Důležité je pravidelně sedačku větrat a občas natahovat pruž

Když jsem před dvěma lety zařizovala svůj první byt o třiceti metrech čtverečních, stála jsem před klasickým dilemem. Potřebovala jsem místo pro práci, ale zároveň jsem nechtěla hosty ukládat na nafukovací matraci, která by mi zabírala půlku skříně. Řešení přišlo až ve chvíli, kdy jsem objevila možnost skloubit home office design s praktickým spaním. Klíčem se stal kousek nábytku, který během dne slouží jako pohodlné posezení u psacího stolu a v noci se promění v lůžko. Nejde přitom o žádnou komplikovanou montáž, ale o promyšlený systém, který respektuje omezený půdo