Další chybou je špatné broušení. Broušení za mokra nebo příliš hrubým papírem strhne papír z desky a vytvoří rýhy. Brouste až po úplném zaschnutí, jemným zrnem a s lehkým tlakem. Pracujte v dobrém světle, ideálně s bočním osvětlením, které odhalí nerovnosti. Po broušení vždy povrch otřete a zkontrolujte hrany – ostrý přechod mezi tmelem a deskou znamená, že je potřeba další tenká vrstva.
Parozábrana u sádrokartonu v koupelně není volitelná. Rozhoduje o tom, zda konstrukce vydrží roky, nebo začne plesnivět. Když si nejste jistí, zda máte fólii správně, pozvěte si na kontrolu někoho, kdo dělá suché stavby. Oprava hotové koupelny je násobně dražší než správně provedená parozábrana před obkladem.
Prach je největší nepřítel. Před broušením uzavřete dveře, vypněte klimatizaci a přikryjte podlahu i nábytek. Na obličeji mějte respirátor, ne jen roušku – jemný sádrový prach dráždí dýchací cesty i oči. Prach z brusky odsávejte průběžně, jinak se usadí na stěně a při kontrole světlem vytvoří falešný dojem nerovností.
Po dokončení kontrolujte, zda někde neuniká vzduch. Nejlepší je udělat test těsnosti nebo alespoň vizuální kontrolu všech spojů. Pokud zjistíte, že mezera je ucpaná nebo parozábrana poškozená, opravte to ještě před finálním obložením. Následné opravy jsou mnohem dražší a pracnější. Vzduchová mezera není místo, kde se dá šetřit materiálem nebo časem.
Koupelna bez parozábrany znamená, že vlhkost z koupání a sušení prádla proniká do konstrukce. Sádrokartonová deska nasákne, změkne a časem se rozpadne. Parozábrana musí být souvislá, jinak vlhkost zkondenzuje uvnitř stěny a způsobí plíseň. U sádrokartonu v koupelně proto vždy řešte parozábranu dřív, než začnete obkládat.
Jaké nářadí se vyplatí a čím naopak zbytečně ztratíte čas Pro ruční práci postačí brusná mřížka nebo síťovina na držáku s měkkou podložkou. Mřížka se neucpává tak rychle jako papír a vydrží i vlhčí tmel. Zrnitost volte podle fáze: hrubší na srovnání přebytků, jemnější na finální sjednocení. Elektrická bruska s excentrickým pohybem práci urychlí, ale pouze na plochách. Rovné hrany a vnitřní rohy vždy dobrušujte ručně, protože stroj je snadno zajede a vytvoří rýhu, kterou už neschováte.
Po dobroušení stěrkou otřete stěnu hadrem a zkontrolujte ji proti světlu z boku. Drobné jamky zatmelte jemným tmelem, nechte zaschnout a přebruste nejjemnějším zrnem. Teprve potom nanášejte penetraci a barvu. Hladký povrch nevzniká silou, ale trpělivostí, správným zrnem a světlem, které vám ukáže pravdu dřív než váleček.
Přímé obložení nebo předstěna Přímé obložení znamená, že sádrokarton přišroubujete přímo na zeď. Parozábranu pak lepíte na zeď před deskami. Výhodou je menší ztráta prostoru, nevýhodou nemožnost schovat instalace a horší izolace. Předstěna je nosný rošt z profilů, do kterého vedete vodu i elektřinu. Parozábrana se upevní na rošt z vnitřní strany místnosti. Předstěna je pro koupelnu praktičtější, protože umožní vést rozvody a přidat izolaci.
Deska 15 mm se nasazuje tam, kde je potřeba vyšší mechanická odolnost, větší rozteč nosných profilů, nebo kde se počítá s kotvením těžších břemen. Typicky jde o stěny v garážích, dílnách, sportovních halách nebo o podhledy, na které se montují těžší svítidla či vzduchotechnika. Silnější deska se také volí tam, kde je požadavek na vyšší požární odolnost a nechce se zvyšovat počet vrstev. V neposlední řadě se hodí pro jednostranné obklady, kde je potřeba větší tuhost a menší riziko průhybu. Pozor ale na hmotnost – patnáctimilimetrová deska váží výrazně víc a konstrukce na to musí být dimenzovaná včetně nosných profilů a kotvení.
U zrcadla postupujte podobně, ale dejte pozor na jeho rám. Karton nesmí tlačit na sklo ani na lištu. Mezi karton a zrcadlo vložte tenkou vrstvu pěnové hmoty nebo složeného hadříku. Pokud je zrcadlo nalepené přímo na zdi, obalte karton ze strany ke zdi potravinářskou fólií a přilepte ho pouze po okrajích. Nikdy karton neprořezávejte v místě, kde by mohl poškrábat povrch zrcadla.
Prvním krokem je volba správného kartonu. Nepoužívejte tenký recyklovaný papír, který se okamžitě rozmočí. Vezměte silnou vlnitou lepenku, ideálně s hladkou svrchní vrstvou. Zásadní je, aby byl karton suchý a čistý. Pokud už byl někde vystaven vlhkosti, plísně se v něm mohou množit i bez dalšího kontaktu s vodou. Před instalací ho nechte alespoň den v suché místnosti, aby se srovnal a případně doschl.
Nejčastější chyba je tlak. Kdo tlačí příliš, protrhne papír a obnaží jádro, které pak musí znovu zatmelit. Další chybou je brousit jen tam, kde je tmel vidět. Spoj přechází plynule do okolní desky, a pokud ho srovnáte jen uprostřed, zůstane hrana. Po celou dobu pracujte krouživými pohyby a střídejte směr, aby vznikly křížové stopy, ne hluboké rýhy jedním směrem.
