Jak vybrat rozměr, který nebude překážet Změřte nejen stůl, ale i prostor, který potřebujete k jeho obsluze. U výsuvného stolu počítejte s tím, že při rozkládání potřebujete místo po obou kratších stranách. U sklápěcího stačí odstup od zdi na jedné straně. Židle potřebují ke stolu přisunutí zhruba šedesát centimetrů na osobu; pokud je stůl u zdi, počítejte s dvěma stranami místo čtyř. Typická chyba je koupit stůl, který se vejde složený, ale v rozloženém stavu blokuje průchod nebo dveře. Změřte i výšku desky a tloušťku nohou, aby se daly židle zasunout pod stůl.

Umístění určuje, který mechanismus má smysl. V kuchyni u okna dejte přednost sklápěcí desce, kterou večer sklopíte a získáte pracovní plochu. V obývacím pokoji, kde stůl stojí volně, je praktičtější výsuvný díl, protože kolem něj můžete obcházet. Pokud je stůl v úzké chodbě, volte rozměr na šířku, ne na délku. U rohového stolu zkontrolujte, zda se rameno při rozkládání neopře o zeď nebo topení.

Zásadní je neposuzovat teplotu podle toho, jak je radiátor horký, ale podle skutečné teploty v místnosti. Kryt, který vypadá hezky, může stát za zbytečným přetápěním i chladem. Nejlepší je nechat hlavici volně přístupnou vzduchu a případný kryt volit tak, aby proudění vzduchu nebránil. Když to nejde, je lepší kryt odstranit než řešit, proč je v místnosti zima i při plně otevřeném ventilu.

Promazat je potřeba mechanismus kliky, panty a uzavírací čepy. Na to stačí silikonové mazivo nebo bílá vazelína. Nepoužívejte olej ve spreji — stéká, chytá prach a po pár měsících je mechanismus zase suchý, jen zanesený. Mazivo naneste tenkou vrstvou na čepy i do drážek v rámu, kde čepy zapadají. Panty promázněte shora, aby mazivo steklo do kloubu. Klika se maže v místě otáčení, ne na hřídeli zvenku. Po promazání několikrát otevřete a zavřete a přebytek otřete hadrem, aby na těsnění nezůstal film, který ho naleptá.

Rozkládací jídelní stůl je v malém bytě kompromis mezi místem na běžné stravování a kapacitou pro návštěvy. Nejde ale koupit první stůl, který se dá roztáhnout. Záleží na mechanismu, rozměrech v rozloženém i složeném stavu a na tom, kudy se kolem něj dá projít. Špatně zvolený typ zabere víc místa než pevný stůl a manipulace s ním odradí od používání.

Mechanismy se dělí podle toho, jak desku zvětšují. Výsuvný mechanismus vysouvá přídavný díl zpod hlavní desky, obvykle po kratších stranách. Je nejrychlejší na obsluhu, ale v roztáženém stavu potřebuje delší půdorys. Sklápěcí desky se otáčejí kolem pantů a sklápějí se dolů nebo nahoru; hodí se k jídlu u zdi, protože složený stůl má hloubku jen kolem třiceti až čtyřiceti centimetrů. Méně časté je zvedání desky vzhůru, které šetří místo na šířku, ale znesnadňuje prostírání. Posuvné lamely jsou kompromis: deska se rozvine jako harmonika a rozměr roste plynule.

Montáž začněte tím, že kabely položte do kanálu ještě před připevněním lišty. U delších tras nechte kabel o něco delší, aby se dal vytáhnout, kdyby se něco stalo. Lištu připevňujte vruty s hmoždinkami do zdi, ne jen lepením, pokud jde o delší úsek nebo těžší profil. Lepidlo použijte jako doplněk u kratších lišt a na hladké stěny. Vždycky nejdřív vyvrtejte otvory, pak přišroubujte, a teprve nakonec zaklapněte kryt. Kryt nasazujte od jednoho konce a postupně ho vtlačujte, ne uprostřed a tlakem na oba konce — jinak praskne.

Než stůl koupíte, postavte si z krabic půdorys v obou polohách a projděte se kolem. Zjistíte, kolik místa skutečně zbývá na židle a průchod. Pokud je rozdíl mezi složeným a rozloženým stavem menší než třicet centimetrů, nemá smysl řešit rozkládání a stačí pevný stůl menšího rozměru.

Otevřené mřížkové kryty, které nechávají vzduch volně proudit kolem žeber i hlavice, obvykle teplotu v místnosti nezmění. Teplo stoupá stejně jako bez krytu, jen se mírně rozptýlí. Problém nastává u uzavřených skříní s plnou přední deskou a malými štěrbinami dole. Ty fungují jako tepelný štít: horký vzduch zůstává uvnitř, ohřívá hlavici a ta zavírá ventil. Radiátor pak topí jen zlomek toho, co by mohl. V místnosti je chladno, přitom na kotli nebo v rozdělovači se plýtvá energií.

Napojení radiátoru na okruh podlahového topení vypadá jednoduše, ale v praxi rozhoduje o tom, zda bude místnost vytápět, nebo zda budete neustále dolazovat hlavice. Rozdíl je v teplotách a průtocích. Podlahové topení pracuje s vodou kolem 35–45 °C a velkým průtokem, radiátor potřebuje 55–75 °C a menší průtok. Když je spojíte bez úpravy, radiátor nedostane dost teplé vody a podlaha se naopak přihřeje jen málo.