Samotný výběr květináče je někdy větší věda než samotná rostlina. Plastové nádoby zadržují vlhkost, hliněné naopak rychle vysychají. Moje zkušenost? Do keramických květináčů dávám jen ty rostliny, které potřebují méně vody – například sansevierie. Do plastových naopak kapradiny a břečťany, které ocení stálou vlhkost. A pokud máte doma rozkládací gauč s potahem ze sametového čalounění, dejte si pozor na přetečení při zalévání. Tenhle materiál nasákne vodu během vteřiny a skvrny jdou pak jen těžko ven. Proto pod každý květináč dávám podmisku nebo silnou skleněnou desku. Zní to jako opatrnost navíc, ale ušetří vám to ne

V praxi to pak vypadá tak, že si sednete na rozložený gauč, na devatenáct centimetrů silný foam mattress, a místnost vás obklopí jako kokon. Stěny v barvě kouře, polštáře v odstínu okru a strop natřený o půl tónu světlejší bílou, aby se opticky zvedl. Všechny ty volby dohromady vytvářejí prostředí, které vás nerozptyluje, ale uklidňuje. Není to jen o estetice. Je to o tom, že večer přijedete unavení, rozložíte click-clack mechanismus jedním pohybem a lehnete si do postele, která se vám vejde do místnosti, aniž byste museli přesouvat konferenční sto

Největší problém, který jsem při zařizování malého bytu řešila, byl nedostatek místa na spaní pro hosty. Tchýně na víkend, kamarádi po oslavě – klasická situace. Pak jsem objevila genius loci v podobě rozkládací pohovky s click-clack mechanismem. Na první pohled vypadá jako běžná sedačka s jemným velvet upholstery v šedé barvě, která se hodí k cihlové zdi. Ale stačí zatáhnout za páku a během deseti vteřin z ní vznikne lůžko s plochou 140×200 centimetrů. Žádné tahání matrací, žádné skládání kostek. Jen čistý click a jste ready. Důležité je, aby pohovka nebyla jen na efekt – potřebujete, aby se na ní sedělo dobře a zároveň spalo ještě l

Kdyz jsem pred tremi lety menila barvu sten v obyvaku, mela jsem jasno – chci neco, co me kazde rano nakopne a vecer naopak zklidni. Zvolila jsem m深切teplou terakotovou na jedne stene a zbytek nechala ve svetle sedi. Prvni tyden to vypadalo skvele. Pak prisel problem – hoste. Byt ma jen 42 metru, takze postel pro navstevy resi maly prostor. Moje reseni? Rozkladaci pohovka s kvalitnim slametym rostem a pruzipravou matraci o tloustce 14 centimetru. Jenze ta terakota – po mesici jsem si vsimla, ze s tmave modrym velvetovym calounenim pohovka pusobi skoro fialove. Barvy v interieru maji tu zradnou vlastnost, ze se meni podle denniho svetla i umeleho osvetleni. Musela jsem prelakovat celou mistnost na svetlejsi odstin, aby pohovka s cernymi kovovymi nozkami konecne vynikla tak, jak jsem cht

Když jsem před lety zařizovala svůj první byt o třiceti metrech čtverečních, myslela jsem si, že pořídit rozkládací pohovku je snadné. Důvěřovala jsem hezkému vzhledu a slovům prodejce, že se na ní bude spát jako v bavlnce. Po prvním přespání kamarádky jsem zjistila, že realita je jiná. Matrace byla tenoučká, konstrukce vrzala a ráno jsme obě měly záda jako z olova. Tehdy jsem pochopila, že výběr sectional or sofa není otázkou estetiky, ale především funkčnosti a technických detailů, které v katalogu neuvid

Největší chybou je bát se barvy a sáhnout po béžové s odůvodněním, že je bezpečná. Béžová je fajn, ale jen pokud je kontrastní. Kombinujte ji s tmavě hnědou nebo s výrazným kusem nábytku, třeba s postelí, která má v čele vestavěné police na knihy. Pak se z barvy stane rámec pro příběh vašeho bydlení. A přesně o tom ten celý proces je. Nejde o dokonalost, jde o to, aby se v prostoru dobře ž

Jednu věc jsem ale podcenila. Myslela jsem, že když je byt malý, obejdu se bez klasické postele. Měla jsem jen rozkládací gauč. Po třech měsících jsem zjistila, že každé ráno skládat zpátky sedačku a uklízet peřiny je otrava. Navíc mi chyběl prostor na ukládání sezónního oblečení. Pak mi došlo, že potřebuji bed with storage. Koupila jsem jednoduchou postel s výsuvnými šuplíky pod lamelovým roštem. Vejde se tam hromada svetrů a zimních bund. A najednou jsem měla v pokoji k

Co teprve situace, kdy máte obývák rovnou i kuřárnu? Nebo malé dítě, které pohovku testuje doslova každý den? Pak se vyplatí podívat se na mechanismus, který umožňuje vytáhnout pull-out sofa. To je systém, kdy sedák vyjedete dopředu a opěrák sklopíte dolů. Lůžko má pak stejnou výšku jako běžná postel a nemusíte spát na zemi. Můj bratranec má takový model v garsonce a přiznává, že i když je skládání o trochu složitější, komfort spaní je srovnatelný s klasickou postelí. Jen musíte počítat s tím, že zabere víc místa před pohov

Klíčem se stal nábytek, který dělá víc než jednu věc. Dlouho jsem odolávala myšlence sedačky, do které se večer ukládá ložní prádlo a přes den slouží jako gauč. Ale pak jsem narazila na model s kvalitním click-clack mechanism. Ten je zásadní. Levné varianty mají tendenci se po roce prohnout a vy pak spíte v jakési houpací síti. Koupila jsem rozkládací pohovku s pevným slatted frame, což je základ pro dobrou noc. Pod sedákem je šuplík na deky a polštáře, takže vše, co by jinak leželo na pohovce, zmizí z dohl