Pamatujte, že interior design není jen o barvách dekorací, ale hlavně o funkčnosti. Úspěšný prostor poznáte podle toho, že v něm rádi žijete, přijímáte hosty a zároveň se v něm vyspíte bez bolavých zad. Když se vám podaří skloubit kvalitní spací mechanismus s úložným prostorem a příjemným vzhledem, vyhráli jste. Ať už zvolíte postel s úložným prostorem, pohodlný sofa bed nebo elegantní pohovku s výsuvem, vždy myslete na každodenní používání. Žádný nábytek není dokonalý, ten správný je ten, který vám vyhovuje v reálném životě. Až příště půjdete do obchodu, sedněte si, lehněte si a představte si svůj běžný večer. Jen tak poznáte, jestli ten kousek patří právě k v
Při zařizování malého bytu musíte myslet i na to, že nechcete mít všude postele. Studio apartment design by měl působit jako obývák, ne jako ložnice. Proto je dobré oddělit zóny pomocí nábytku. Například pohovka umístěná zády ke kuchyňské lince opticky rozdělí místnost na dvě části. Nad ni dejte poličku na knihy a pár fotek, a rázem máte dojem, že v tom bytě bydlí člověk s vkusem, ne jen někdo, kdo přežívá. A pokud máte vysoké stropy, využijte je. Postel vyvýšená na platformě s šuplíky dole uvolní podlahovou plochu pro stůl nebo křeslo. Nebo naopak – dejte postel na zem a nad ni pověste závěs, který ji v denním režimu scho
Často slýchám námitku: ale já nechci, aby mi hosté spali na gauči, vypadá to uboze. Odpovídám: záleží na tom, jak to nasvítíte. Zkuste místo horního světla zapálit svíčky nebo rozsvítit lampu s oranžovým stínidlem. Tělo na to zareaguje uvolněním melatoninu a nikdo si nevšimne, že matrace má jen deset centimetrů. Mood lighting není o tom, kolik světel máte, ale kde jsou a jakou mají teplotu. V ložnici, kde přes den stojí psací stůl a police s knihami, večer stačí dvě nástěnná svítidla a jedna stojací lampa. Vše ostatní nechte pot
Když se podíváte na ceny, možná vás zaskočí, jak se liší. Levnější pohovky do pěti tisíc korun mívají pěnovou výplň, která po roce sedá. Dražší kusy s paměťovou pěnou a masivním rámem vám vydrží deset let i s dětmi. Ušetřit se dá na potahu, ne na mechanismu a matraci. V mém minulém bydlení jsem měla rozkládací gauč, který stál osm tisíc a sloužil pět let, než se zlomila pružina. Pak jsem koupila dvakrát dražší kus a dodnes ho prodávám kamarádům. Tento kontrast mi otevřel oči. Když vybíráte nábytek na spaní, berte ho jako investici do svého pohodlí, ne jako nutné zlo. A ano, i v malém bytě jde zařídit, aby každý centimetr sloužil dvakr
Hosté a nedostatek místa. To je klasická noční můra každého, kdo bydlí na malém půdorysu. Přijede kamarád na víkend a vy najednou nevíte, kam s ním. Rozkládací pohovka je jasná volba, ale pozor na detail: potřebujete kvalitní slatted frame. Ten zaručí, že se matrace nepropadne a záda nebudou druhý den bolet. Levné řešení s kovovou síťovinou vás po pár nocích donutí spát na zemi. Ověřila jsem si to na vlastní kůži, když jsem koupila první levnou sedačku. Během tří měsíců začalo praskat dřevo a já skončila s ortopedem. Teď mám doma model s lamelovým roštem a klidně na něm spím i celý týden. A když je pohovka složená, slouží jako pohodlné posezení pro čtyři l
Zvláštní kapitolou je pohovka pro ty, kdo chtějí zachovat čistý design. Minulý rok jsem zařizovala byt pro svou sestru a narazila jsem na nádherný kousek s velvet upholstery. Světle modrý samet působil luxusně a zároveň útulně. Samet je ale potřeba vybírat s rozumem – levnější verze se rychle ošahá a ztratí barvu na sedáku. U kvalitního čalounění se vyplatí investovat o pár tisíc víc. A pokud máte doma kočku, pořiďte si protihrotovou úpravu, jinak budete příští jaro řešit cáry. Moje sestra si nakonec vybrala variantu s pratelným potahem na sedáku, což byl geniální tah. Hosté se jí sice smáli, že pečuje o gauč jako o mimino, ale po první vínové skvrně už se nesm
Přiznám se, že z celé té automatizace mě nejvíc baví zvuková kulisa. Mám v obýváku reproduktory vestavěné do stropu a přes hlasového asistenta si pouštím kávu, stahuju rolety a zároveň říkám pohovce, ať se rozloží. Zní to absurdně, ale ta sekvence – hlas, cvaknutí, tiché hučení motoru – je přesně ten moment, kdy si uvědomíte, že váš malý byt funguje jako jeden precizní stroj. Žádné tahání za madla, žádné hledání ovlada
Když jsem před lety poprvé vkročila do svého prvního open space, připadala jsem si jako v luxusní galerii. Všechno bylo propojené, vzdušné, světlo se lilo z obou stran. Jenže pak přišla realita. Kde postavit gauč, aby nebyl uprostřed ničeho? Kam s postelí pro babičku, která přijede na Vánoce? A kde sakra uskladnit to nekonečné množství dek a polštářů, které v otevřeném prostoru každá nespoutaná věc připomíná jako výkřik? Open space design není žádná legrace. Je to jako mít jednolůžák, ale musíte do něj nacpat ložnici, obývák i jídelnu. Zkuste to udělat tak, abyste se v tom neztratili. První chyba, kterou jsem udělala, bylo koupit obrovskou rohovou sedačku. Místo, aby prostor sjednotila, rozbila ho na dvě nesouvislé zóny. Klíč je v nábytku, který umí dvě věci najednou. Když už nemůžete přidat zeď, musí pracovat každý centim