Zapomínat byste neměli ani na látku. Pokud má byt tmavé dřevo nebo šedé stěny, zkuste rozbít monotónnost kusem s velvet upholstery. Sametový povrch působí luxusně, ale zároveň je praktický – otisky prstů na něm nejsou vidět tolik jako na laku. Barva hraje roli, neutrální odstíny jako antracit nebo pudrová růžová prodávají líp než výrazné červené. Nedávno jsem do bytu v Brně dodala pohovku s tmavě modrým sametem. Majitelka se bála, že to bude moc tmavé. Ukázalo se, že díky kontrastu se světlými stěnami působí celý obývák větší. A samozřejmě pod sedákem byl schovaný šuplík na ložní prádlo. Šetří to místo a kupující to vnímá jako bo

Ovšem největší krizovka nastává, když k vám na pár dní přijede rodina. Klasická rozkládací pohovka bývá pro psa noční můrou, protože se bojí skřípajícího mechanismu. Tady nastupuje sofa bed s kvalitním click-clack mechanismem. Žádné tahání za těžký rám, stačí plynulý pohyb a gauč se promění v lůžko. A klidně na něm pes může přes den ležet, abyste ho pak večer uklidili na jeho vlastní místo. Výhoda? Click-clack mechanismus bývá tišší, což je u bázlivých zvířat zásadní. Pes se nelekne při každém rozložení a vy se vyhnete tomu, že během návštěvy skončí na vašem polštá

Jenže co když přijedou rodiče na víkend nebo přátelé z Prahy? Klasická rozkládací sedačka mi připadala jako z nouze ctnost. Pak jsem objevila sofa bed s click-clack mechanismem. Stačí lehce zatáhnout za opěradlo, cvakne a máte rovnou lehací plochu bez sundávání polštářů. Mechanismus je z oceli a vydrží i časté používání. Na rozdíl od starších typů se nezasekává a nevyžaduje sílu. Důležité je zkontrolovat, zda máte dost místa před sedačkou pro vysunutí. U mě je to 120 centimetrů, což akorát stačí. Pokud by byl prostor užší, musela bych zvolit variantu s výsuvným rámem. Ale ten click-clack mi vyhovuje, protože nemusím přesouvat konferenční stolek. Za pět vteřin je hot

Sofa bed je něco, co jsem dlouho odsuzoval. Vzpomínky na vysloužilé rozkládací pohovky z devadesátek, kde drátěný rošt prosakoval přes tenkou pěnu, mě pronásledovaly roky. Až předloni jsem vsadil na kvalitní pull-out sofa s pevným rámem. Tento typ vysouvá přední část dopředu a zadní část sklopí do roviny. Výsledek je rovná plocha bez hrbu uprostřed. Koupil jsem k němu samostatnou paměťovou pěnu na matraci, protože tovární výplň bývá měkkčí. Dnes na něm spím já, když se žena vrací pozdě z práce. A nikdo si nestěžuje na z

Pokud jde o čalounění, vzdala jsem se látkových pohov s hrubou texturou, do kterých se chlupy doslova zažírají. Pet friendly interiéry si žádají materiály, které jde vytřít nebo rychle vysát. Ideální je velvet upholstery. Sametový povrch má jednu skvělou vlastnost, chlupy na něm jen tak leží a vy je stáhnete rukou nebo žinylkovým kartáčem. A kočičí drápy po něm kloužou, netrhají se vlákna. Navíc vypadá luxusně. Když přijde návštěva, nikdo nepozná, že na gauči právě dřímal retrívr. Jen pozor na světlé odstíny, béžová je past na bláto. Volte raději tmavě modrou nebo antracit, na nich není špína skoro vid

Když jsme se stěhovali do prvního vlastního bytu, měla jsem jasno v jediném. Ložnice bude tlumená, skoro až ospalá. Ostatní místnosti? Ty se měly nést v duchu experimentů, které by vydržely jen do prvního většího úklidu. Omyl. Barvy totiž nejsou jen dekorace. Jsou to nástroje, které formují, jak v prostoru prožíváte ráno, odpoledne i ty chvíle, kdy se na gauči krčíte s knihou. A začít je třeba u podlahy, u nábytku, u materiálů, které saháte. Teprve pak přichází na řadu stěny. Domácí barevná paleta není o tom, co je zrovna v katalogu. Je to pečlivá mapa vašeho každodenního ry

Když jsem před lety zařizovala svůj první byt o třiceti metrech čtverečních, skandinávský interiér pro mě znamenal hlavně bílé stěny a pár doplňků z IKEA. Netušila jsem, jak moc se mýlím. Skutečný skandinávský interiér není o prázdnotě, ale o chytrém využití každého centimetru. Už po prvním týdnu v malém bytě jsem zjistila, že bílá barva bez kontrastu působí studeně a klinicky. Přidala jsem teplé dřevo, vlněný koberec a jednu výraznou textilii. Najednou místnost získala duši. A právě tady začíná kouzlo severského designu. Není to jen o estetice, ale o funkčnosti, která musí obstát v reálném životě. Bez kompromisů v pohod

Jednou z největších pastí, do které jsem spadla, bylo přesvědčení, že do stísněného pokoje o dvanácti metrech patří výhradně bílá. Bílá místnost působí jako zubařská ordinace. Studená, prázdná a každý nepořádek na ní vynikne bolestivěji. Zkuste místo ní sáhnout po sytějším odstínu pšeničné, tlumené terakoty nebo třeba po šalvějově zelené, která absorbuje přebytečné světlo a zklidní neposednou mysl. Když jsme k tomu přidali pohovku s hlubokým posezem a praktickým úložným prostorem v podobě šuplíku pod sedákem, zjistili jsme, že malý byt může působit jako útulná nora, ne jako krabička. Ta pohovka se stala středobodem. A teprve pak jsme ladili odstín polštá