Začněte výškou, ne vzdáleností od rohu. Univerzální pravidlo: spodní okraj těla kytary by měl být nejméně 40 cm nad podlahou. U akustických nástrojů počítejte s hloubkou těla a přidejte rezervu, protože držák drží nástroj za krk, ne za tělo. Pokud je kytara příliš nízko, praštíte do ní při chůzi kolem; příliš vysoko znamená, že ji při sundávání škrtnete o zeď. Optimální výška pro dospělého je 150 až 170 cm od podlahy ke středu držáku. Pro dítě nebo nižší postavu snižte na 130 až 145 cm, ale nikdy pod 100 cm.

Hluk z okolí se stává problémem ve chvíli, kdy jeho hladina přesáhne asi 40 decibelů. To je ticho v knihovně nebo slabý déšť. Jakmile se dostanete na úroveň běžného rozhovoru, vaše schopnost slyšet rozdíl mezi čistou kvintou a rozladěnou se výrazně snižuje. Typická chyba je ladit za zvuku televize nebo rádia – i když se zdá, že vám to nevadí, mozek se soustředí na řeč a jemné tóny potlačuje. Stejně tak je chyba ladit hned po příchodu z hlučné ulice. Uši potřebují několik minut klidu, aby se „přeladily”.

Co patří na tác a co

Police na výšku je kompromis, který funguje jen pro sešity s pevnou vazbou. Volné listy na polici kloužou, ohýbají se a padají za okraj. Pokud polici chcete, postavte sešity na výšku, mezi ně dejte knižní podpěry a před okraj přidejte nízkou lištu. Pravidelně kontrolujte vlhkost: noty v polici u vnější stěny během topné sezony zvlnějí a barvy na obálkách vyblednou.

Druhý častý problém je prasklina v těle. I když lak vypadá jen škrábnutý, pod ním může být prasklá deska. U akustických kytar se často poškodí spodní deska nebo luby. U elektrických kytar zase trpí rohy těla a výřez pro krk. Někdy se ohne výztuha krku, což se pozná podle toho, že se krk kroutí do strany. Oprava je pak dražší než výměna celého nástroje.

Poslední kontrola je jednoduchá: postavte se tam, kde budete kytaru sundávat. Máte nad hlavou dost místa? Nezachytíte loktem o struny? Vidíte na ni, aniž byste se museli kroutit? Když ne, výška je špatná, i kdyby všechny míry seděly. Radši předělejte dva otvory než jeden zlomený krk.

Držák na kytaru na zeď má jediný úkol: držet nástroj bezpečně a tak, aby se dal snadno sundat. Většina lidí ale řeší, kam ho dát, až když stojí s vrtačkou v ruce. Přitom stačí pár čísel zkontrolovat předem. Nejčastější chyba není v hmoždince, ale v rozměrech, které se odhadnou od oka.

Topní těleso je druhý největší zabiják. Teplo a suchý vzduch ničí dřevo, lepidlo i lak. Minimální vzdálenost od topení je 1 metr, ale to platí jen pro radiátor, který netopí naplno. U podlahového topení nebo trubek v zdi, které sálají, držte odstup 1,5 metru. Kytara by nikdy neměla viset přímo nad topením, ani když je vypnuté, protože při zatopení stoupá vlhkost a teplota nárazově. Stejně tak se vyhněte místu nad radiátorem, kde proudí horký vzduch vzhůru. Pokud je to jediné volné místo, použijte raději stojan.

Praktický postup: změřte šířku nástroje v nejširším místě, přičtěte 10 cm na každou stranu a teprve pak hledejte místo. Držák upevněte do nosného zdiva nebo do hmoždinky určené pro daný typ stěny. Do sádrokartonu bez výztuhy kytaru nevěšte, i když výrobce tvrdí opak. Po zavěšení zkontrolujte, zda se nástroj nedotýká zdi, a zatáhněte za krk směrem dolů, abyste ověřili, že držák drží. Pokud kytara visí křivě, není to estetický problém, ale známka toho, že se časem uvolní.

Typická chyba: lidé si myslí, že stačí nástroj otřít a zavřít do pouzdra. Jenže vlhké pouzdro je horší než vlhká místnost – uvnitř není žádné proudění a plíseň se šíří rychleji. Další chyba je sušit nástroj fénem nebo topením. Rychlé vysoušení způsobí praskliny a rozlepení spojů. Stejně špatné je nechat nástroj v autě přes noc; sklo a plech vytvářejí vlhkostní past.

Roh místnosti není přítel Vzdálenost od rohu se podceňuje, protože si lidé myslí, že kytara je úzká. Tělo akustické kytary má na šířku 38 až 42 cm. Když držák umístíte 20 cm od rohu, nástroj se o zeď opře jen zdánlivě, ale při otáčení nebo při vysouvání narazí hlavou do protější stěny. Nechte od rohu alespoň 45 cm na každou stranu, pokud jde o klasickou kytaru, a 35 cm u elektrické. U basy nebo dvanáctistrunky přidejte dalších 10 cm. Pokud je roh tupý nebo tam vede nábytek, měřte od nejbližší překážky, ne od stěny.