Nejčastější chyba je pokračovat „do dalšího rozcestí” nebo „nábytek na míru chatu, co je kousek”. Vzdálenost v podchlazení vnímáš zkresleně a trasa se prodlužuje. Další častá chyba je svléknout mokré oblečení a zůstat v tom, co máš – pokud nemáš suché náhradní, obleč si aspoň větrovku a izolační vrstvu přes mokré. Třetí chyba je rozdělovat skupinu. Nikdy nenechávej nikoho jít samotného „rychleji dolů”, pokud už vykazuje známky prochladnutí.
Před koupí si matraci položte na rošt, ne na podlahu. Zkuste si na ni lehnout v poloze, ve které skutečně spíte, a vydržte tam alespoň deset minut. Vleže na zádech musí být bederní páteř podepřená, ne propadlá. Vleže na boku musí být páteř v jedné linii s hlavou a kyčlí. Pokud se mezi ramenem a matrací protáhne dlaň, je příliš tvrdá. Pokud se tělo boří a hýždě jsou níž než kolena, je příliš měkká. Tuhle zkoušku nezkracujte, protože vrácení matrace bývá složité a drahé.
Zastav skupinu okamžitě, i když se ti zdá, že „to ještě jde”. Najdi závětří, sundej batoh a sedni si na izolační podložku nebo batoh, ne na sníh či mokrou skálu. Přidej vrstvu – suchou, ne tu, kterou už máš propocenou. Vyměň mokré rukavice a čepici. Dej si do sebe teplý nápoj, ale ne kávu ani alkohol; ty teplo jen odeberou. Snaž se aktivně hýbat prsty a rameny, aby se krev vrátila do periferií. Pokud se do deseti minut nezačneš ohřívat, túra končí.
Další častou chybou je ignorování odvětrání. Úložný prostor pod matrací je uzavřený a bez přístupu vzduchu. Pokud zvolíte matraci s neprodyšným potahem nebo paměťovou pě ventilace, začne se pod ní tvořit kondenzát a po pár měsících se objeví plíseň. Hledejte matrace s prodyšným potahem, případně s odnímatelným a pratelným svrchním dílem. Do úložného prostoru nikdy neukládejte vlhké věci, i kdyby šlo jen o ručníky po koupeli.
Pozor také na to, čím topíte. Kamna na tuhá paliva nebo přímotopy vysušují vzduch, ale jen dokud běží. Jakmile je vypnete, vlhkost se vrátí a vsákne se do chladných zdí. Pomůže pravidelný krátký průvan ráno a večer, ne celodenní mikroventilace. V zimě větrejte intenzivně pět minut s otevřeným oknem dokořán, i když tím unikne teplo. Dlouhé otevření okna na ventilaci ochladí zdi a vlhkost se na nich usadí ještě víc.
Základem je voda. Nespoléhejte na to, že „vypadá čistě”. Testujte alespoň amoniak, dusitany a dusičnany. Amoniak a dusitany musí být dlouhodobě na nule; dusičnany držte pod hodnotou, kterou zvládne vaše osazenstvo – obvykle do 20–30 mg/l, u citlivých druhů méně. Měňte 20–30 % vody jednou týdně, u hustě osázené nádrže nebo silného krmení i častěji. Novou vodu úložné prostory v malém bytěždy upravte přípravkem na odstranění chloru a chlóraminu, případně ji nechte odstát. Teplotní rozdíl mezi výměnou a nádrží udržte do 1–2 °C, jinak ryby dostanou teplotní šok.
