Typické chyby: koupě podle fotky z prosvětleného studia, podcenění údržby, příliš světlý potah bez možnosti čištění a volba příliš velké pohovky do malé místnosti. Další chybou je spoléhat jen na stropní světlo. Doplněk v podobě stojací lampy s teplým světlem a nástěnného svítidla nad pohovkou udělá pro vzhled víc než dražší látka. Pokud je to možné, použijte alespoň odraz světlé stěny nebo zrcadla, které světlo rozloží.

Zmenšit ložnici tak, aby v ní našly místo děti i senioři, znamená řešit dva odlišné světy v jednom prostoru. Děti potřebují místo na hraní, učení a ukládání hraček, senioři zase klid, snadný přístup k posteli a dostatek světla. Prvním krokem je změřit místnost a zakreslit na papír, kde stojí dveře, okna, radiátory a zásuvky. Teprve pak rozhodujte, co kam patří. Vyhněte se tomu, abyste nábytek kupovali dřív, než máte plán – nejčastější chybou je koupit velkou skříň, která pak blokuje průchod.

Většina lidí nešetří proto, že by nechtěla, ale proto, že peníze zmizí dřív, než je stihnou odložit. Řešení není v silné vůli, ale v nastavení systému. Trvalý příkaz na spořicí účet zřízený den po výplatě funguje lépe než jakékoli předsevzetí. Peníze, které na běžném účtu nikdy nejsou, se neutratí. Klíčové je načasování: převod musí proběhnout do dvou dnů od připsání mzdy, ne na konci měsíce, kdy už je zůstatek nejistý.

Akustika obýváku se nedá vyřešit jednou úpravou. Je to soubor malých změn, které se sčítají. Začněte tím, co už doma máte – koberec, závěsy, čalounění, knihovna. Teprve když ani to nestačí, má smysl uvažovat o speciálních prvcích. A pozor na častou chybu: lidé přidají jeden absorbér na zeď a očekávají zázrak. Bez symetrie a bez kontroly basů to většinou nepřinese znatelný rozdíl.

Nejprve roztřiďte věci podle toho, zda je můžete skládat na sebe, nebo musí zůstat vcelku. Kufry, krabice a přepravky se dají vršit, jízdní kolo nebo zahradní nábytek obvykle ne. Potom si na papíře nakreslete půdorys a zakreslete do něj i manipulační prostor – potřebujete se dostat dovnitř, otevřít dveře, vytáhnout věc ze zadní části. Manipulace často spolkne víc místa než samotné uložení. Teprve pak porovnejte výsledek s naměřeným interiérem. Pokud vám vychází jen těsné přiblížení, raději uberte jednu položku, jinak budete při každém otevírání bojovat s překážejícím předmětem.

Záleží na tom, jestli válenda stojí čelem do místnosti, nebo je přisunutá ke zdi. Pokud je u zdi, sedí se na ní jako na lavici a lidé se opírají o zeď — ta se časem ušpiní a opěrka chybí. Lepší je nechat za válendou mezeru alespoň pět centimetrů a použít samostatné polštáře, které se dají opřít. U volně stojící válendy je potřeba myslet na to, že se po ní chodí z obou stran, takže se rychleji uvolní spoje. Tam pomůže občasné dotažení šroubů a podložky pod nohy, které zabrání viklání.