Místo příkazu „vyber si pět hraček, které dáš pryč” zkuste obrácený postup. Dítě si vybere, co si chce nechat. Zbytek se odklidí do krabice, kterou dáte na horní polici nebo do sklepa. Není to definitivní odchod, ale dočasné odstavení. Po měsíci se krabice otevře a dítě zjistí, že si na většinu věcí ani nevzpomnělo. Tento trik funguje i u starších dětí, protože nejde o ztrátu, ale o odklad. Pokud dítě pláče u konkrétní hračky, nechte mu ji. Jedna nebo dvě výjimky nic nezkazí a snižují odpor k celému procesu.

Jak zvládnout ranní a večerní prov

Nejčastější chyba je schovat kabely tak důkladně, že se k nim nedostanete při každodenním používání. Pokud musíte pokaždé odsunout postel, abyste něco zapojili, přestanete to dělat a kabely se vrátí na zem. Druhá častá chyba je vedení kabelů pod kobercem. Kabel se tam láme, hřeje se a při chůzi se izolace prodře. Stejně špatné je protahovat kabel přes dveřní práh bez chráničky. Dveře ho postupně rozdrtí.

Nakonec zkontrolujte, že žádný kabel není napnutý do té míry, že by tahal za zásuvku, a že všechny úchytky drží. Jednou za čas je promačkejte a vyměňte ty, které povolily. Schované kabely nemusí být neviditelné, stačí, když nejsou na očích, nejsou na zemi a nedají se snadno vytáhnout. To je stav, který vydrží i každodenní provoz v dětském pokoji.

U lampičky zvažte, zda potřebujete klasickou šňůru s vypínačem, nebo zda stačí lampička s dotykovým ovládáním a krátkým přívodem. Čím kratší kabel, tím méně místa, kam ho schovat. Pokud dítěti svítí na cestu noční světlo, umístěte ho tak, aby kabel nevedl přes postel ani přes hrací koutek. Všechny volné konce kabelů, které nikam nevedou, buď odpojte ze zásuvky, nebo je zatáhněte za nábytek. Volně ležící konec s vidlicí je pro malé dítě magnet.

Alternativa bez bourání: použijte dvě samostatné zásuvkové lampy s vlastním vypínačem a centrální světlo nechte vypnuté. Není to ideální, ale funguje to okamžitě. Nebo nainstalujte stmívatelné světlo – jeden si přitmí, druhý může číst pod bodovým světlem. To ale neřeší úplné vypnutí. Pokud chcete opravdové řešení, musíte investovat do elektroinstalace. Naplánujte to na den, kdy sourozenec není doma, ať můžete vypnout proud a v klidu pracovat.

Kam s materiálem, který čeká na svou etapu Suché zdivo, cihly a tvárnice patří na palety, nikdy ne přímo na hlínu. Podložte je dřevěnými trámky a přetáhněte nepromokavou plachtou, kterou ale nesmíte utěsnit až k zemi. Vzduch musí proudit, jinak se pod plachtou sráží voda a materiál plesniví stejně jako bez krytí. Plachtu zajistěte tak, aby ji vítr neodvál, ale zároveň aby se její okraje nedotýkaly vlhké půdy. U pytlovaných maltovin a omítek platí dvojnásob: každé navlhnutí jim bere pojivové vlastnosti a při míchání se to nepozná hned, ale až po zatvrdnutí.

Kam s kabely, aby vydržely a nevisely Základní pravidlo zní: kabel nemá viset ve vzduchu ani ležet volně na zemi. U lampičky veďte kabel po zadní straně nočního stolku a připevněte ho samolepicími úchytkami každých dvacet až třicet centimetrů. U nabíječky je lepší řešení než prodlužovací kabel na zemi: použijte zásuvku, která je za nábytkem, a nabíječku nechte trvale zapojenou. Kabel pak stačí stáhnout dolů jen tehdy, když se opravdu nabíjí. Přebytečnou smyčku sviňte do osmičky a stáhněte suchým zipem, ne gumičkou. Gumička se časem rozpadne a lepí se na ni prach.

Postavit autodráhu nebo vláčkodráhu zabere půl pokoje, a to je přesně ten problém, který většina lidí podcení. Nejde o to, že by se dráha nevešla. Jde o to, že se vejde, ale pak se v místnosti nedá normálně žít. Než začnete cokoli kupovat nebo sestavovat, změřte si místnost a hlavně si řekněte, kudy budete chodit. Dráha, která vede přes jediný průchod do kuchyně, vydrží stát přesně do prvního pádu přes koleje.

Kabely od nabíječek a lampiček v dětském pokoji představují dva problémy současně: děti je vidí jako hračku a vy je vidíte jako nepořádek. Než začnete cokoli schovávat, projděte pokoj a vytipujte, které zásuvky jsou dětem fyzicky dostupné. Právě tam totiž vzniká většina nehod i chaosu. Zásuvky za postelí nebo za skříní jsou pro děti hůře dosažitelné, ale zároveň se k nim obtížně dostáváte vy. To je nutné vyřešit dřív, než sáhnete po první liště.

Pro kabely, které musí zůstat přístupné, se osvědčila jednoduchá krabice s víkem umístěná na nočním stolku nebo na poličce. Do krabice se vejde nabíječka, redukce i krátký prodlužovací přívod. Vyřízněte do zadní stěny otvor tak, aby jím kabel prošel, ale dítě ho nemohlo snadno vytáhnout. Víko pak drží obsah mimo dosah. Pozor na to, že krabice nesmí být vzduchotěsná. Nabíječka se zahřívá a v uzavřeném prostoru bez proudění vzduchu se přehřívá víc, než je zdrávo.