Papír, knihy, fotografie a dokumenty do sklepa nepatří vůbec. Papír nasákne vlhkost, stránky se zvlní, barvy vyblednou a objeví se plíseň, která se přenáší i na okolní věci. Cenné dokumenty a rodinné fotky skladujte v suché místnosti v bytě, ideálně v uzavřené krabici s těsněním. Také elektronika je špatný nápad — vlhkost způsobí oxidaci spojů a zařízení třeba po půl roce nefunguje, i když bylo předtím v pořádku. Stejně dopadnou i nástroje, nářadí a cokoli kovového, pokud není ošetřené olejem.

Kovový distanční rámeček nahrazuje klasický hliníkový profil s vnitřní perforací. Místo dutiny vyplněné molekulárním sítem a tmelem je to tenký pás nerezové oceli, který drží skla v přesné vzdálenosti. Právě tato změna konstrukce zásadně mění způsob, jakým se v izolačním skle chová vlhkost. Zatímco hliník je dobrý vodič tepla, nerez vede teplo přibližně tisíckrát hůře. To se projeví na teplotě vnitřního okraje skla a následně i na tom, kde a kdy se na skle objeví rosení.

Nejčastějším viníkem je nedostatečné větrání. V místnosti, kde se spí, vaří nebo suší prádlo, vzniká vodní pára, která nemá kam unikat. Pokud jsou okna stále zavřená a dveře do zbytku bytu těsné, vlhkost zůstává uvnitř. Zkuste měřit vlhkoměrem. Pokud se hodnota drží nad 60 procent i po vytopení, je to jasný signál, že větrání nestačí. Krátké, ale intenzivní vyvětrání několikrát denně funguje lépe než celodenní mikroventilace.

Dlouhodobé ucpané prádlo v paneláku vede k vlhkosti ve zdech, zápachu v koupelně a postupnému ničení spár a obkladů. Pokud se voda vrací do vašeho bytu, máte právo na odstranění závady a případně na náhradu škody. Nenechávejte to na později, protože plíseň se šíří rychle. Řešení je vždycky stejné: nejdřív zjistit, čí je ucpávka, pak ji odstranit a nakonec nastavit pravidla, aby se to neopakovalo – například pravidelné čištění filtrů a žádné zbytky jídla ani vláken do odpadu.

U kuchyňských linek se doporučuje nechat za horními skříňkami mezeru alespoň tři centimetry kvůli cirkulaci vzduchu a montáži digestoře. Spodní skříňky se staví ke zdi s odstupem dvou centimetrů, který se překryje soklem. Pokud jde o vestavěnou skříň do výklenku, počítejte na každé straně dva centimetry a nahoru tři centimetry — prostor pro vyrovnání a pro to, aby se skříň dala vůbec zasunout. V koupelně nebo v kuchyni, kde se počítá s vlhkostí, přidejte centimetr navíc a spáru řešte pružným tmelem, ne sádrou.

Jak postupovat při odstranění mos

Častou chybou je měřit jen jednou a spoléhat na to, že zeď je rovná. Další je utěsnění mezery polyuretanovou pěnou bez předchozího ověření, zda nábytek sedí ve vodováze. Pěna sice drží, ale pokud je skříň nakloněná, časem se rozladí panty a dvířka přestanou doléhat. Rovněž se nevyplácí mezeru zcela vymezit pevným obložením bez přístupu vzduchu — za nábytkem má proudit vzduch, jinak se na studené stěně sráží vlhkost.

Jak mezeru změřit, aby seděla na milimetr Než začnete cokoli řezat nebo objednávat, změřte stěnu na třech místech: u podlahy, uprostřed výšky a pod stropem. Rozdíl mezi nejmenší a největší hodnotou udává, s jakou nepravidelností musíte počítat. Nábytek se vždy usazuje do nejužšího místa a vzniklý rozdíl se dohání vyrovnávacími lištami nebo distančními podložkami. Totéž udělejte s hloubkou — zejména u starších domů bývá stěna dole silnější než nahoře.

Co dělat, když je ucpaná společná stoupačka Jestliže voda odtéká pomalu ve více bytech najednou, je ucpaná stoupačka. V paneláku se to pozná tak, že při spláchnutí toalety v jednom bytě se ozve bublání v sousedním. V tuto chvíli nezbývá než kontaktovat správu domu nebo výbor společenství. Nenechte se odbýt tím, že si to má každý řešit sám – stoupačka je společný majetek. Zároveň platí: nelejte do odpadu chemické čističe ve velkém množství, pokud není jasné, kde je ucpávka. Může dojít k rozleptání těsnění a škoda bude větší než ucpaná trubka.

Nejprve si udělejte test. Napusťte do umyvadla nebo vany vodu a nechte ji odtékat. Pokud se hladina drží nebo se vrací, problém je v odpadu vašeho bytu. Když voda odtéká pomalu jen při praní, může jít o zúženou hadici za pračkou, ucpaný sifon nebo filtr čerpadla. Tyto tři věci zvládne každý: vypněte pračku ze sítě, zavřete přívod vody, vyšroubujte filtr (pod ním dejte misku a hadr) a vyčistěte ho od vláken a usazenin. Hadici zkontrolujte v místě, kde se ohýbá – bývá tam nános prášku a mýdla.

Když je mezera hotová, zkontrolujte ještě jednu věc: zda se za nábytek dostane ruka při úklidu. Příliš úzká spára, kam se nedostane hadr ani hubice vysavače, se během pár let změní v úložiště prachu a mastnoty. Rozumný kompromis je proto dva až tři centimetry u pevných stěn a pět a více tam, kde se otevírají dvířka. Raději o centimetr víc než dodatečně rozebírat celou linku.