Častou chybou je utírání kondenzátu hadrem a následné zavření okna. Voda se tím jen vrátí do vzduchu. Místo toho použijte sběrný proužek nebo hadřík, vodu vylijte do odpadu a okno otevřete. Pokud se voda sráží mezi skly u dvojitého zasklení, jde o poruchu těsnění a okno je třeba řešit s odborníkem – žádné větrání tento problém nevyřeší.

Nejčastější příčinou je nedostatečné větrání. V dnešních těsných oknech bez mikroventilace se vzduch vymění jen tehdy, když se otevřou. Krátké intenzivní vyvětrání, ideálně několikrát denně na dvě až tři minuty s otevřeným oknem i na protilehlé straně, odstraní vlhkost spolehlivěji než celodenní mikroventilace. Dalším viníkem bývá sušení prádla v bytě, vaření bez zapnuté digestoře nebo koupel bez odsávání. Každá z těchto činností uvolní do vzduchu litry vody.

Za běžně přijatelnou se považuje relativní vlhkost v rozmezí přibližně 40 až 60 procent při pokojové teplotě. Dlouhodobě pod 30 procent vysušuje sliznice, dřevo i kůži. Dlouhodobě nad 60 procent vytváří podmínky pro rozvoj plísní a roztočů. Pokud se hodnota drží nad 65 procent několik dní, je to signál, že něco není v pořádku. Nejde o okamžitý poplach, ale o výzvu k řešení.

Odvlhčovač je vhodný jako doplněk, ne jako náhrada ventilace. Kondenzační přístroj funguje tak, že nasává vzduch, ochladí ho a voda zkondenzuje do nádržky. Abyste dosáhli účinku, postavte ho doprostřed místnosti, ne do rohu za dveře. Pravidelně vylévejte nádržku, jinak přestane odvlhčovat. Filtr čistěte podle návodu, jinak klesne výkon a přístroj může začít zapáchat. Pokud má koupelna méně než pět metrů čtverečních, stačí menší model; ve větších prostorách zvolte výkonnější, ale hlučnější jednotku.

Trvalé řešení je vždy na straně izolace a větrání, ne na straně barvy. Nátěr proti plísním jen zakryje následek. Pokud je stěna nedostatečně izolovaná, přidejte vnější izolaci nebo alespoň zateplete vnitřní stranu parozábranou, ale pozor – vnitřní izolace bez správně provedené parozábrany posune rosný bod do konstrukce a vlhkost se objeví uvnitř. Typická chyba je přilepený polystyren na vnitřní stranu bez těsného napojení na okna a podlahu. Voda pak kondenzuje na jeho okrajích a v rozích.

Kuchyň a koupelna jsou pro měření vlhkosti nejhorší místa. Během vaření nebo sprchování vlhkost krátkodobě vyletí nahoru a přístroj ukáže nesmysl. Stejně tak kotelna, sušička prádla nebo prostor u akvária. Pokud chcete měřit celkovou vlhkost v bytě, hledejte neutrální místo v obývacím pokoji nebo na chodbě, kde se zdržujete nejvíce. Vyhněte se také místům za nábytkem a v rozích, kde vzduch stagnuje a vlhkost se drží.

Pokud se vlhkost objevuje i na zdech nebo v rozích, může jít o tepelný most nebo nedostatečnou izolaci. V takovém případě je nutné řešit stavební úpravy, ne jen okna. Pravidelným větráním, kontrolou teploty a odstraněním zdrojů páry se ale většina případů vyřeší bez větších investic.

Praktický postup: otevřete okno dokořán, ideálně i na protilehlé straně bytu, aby vznikl průvan. Nastavte si časovač na 5 minut. Po zavření zkontrolujte, zda se okna dobře dovřela. V zimě větrejte raději krátce a častěji, v létě klidně déle. Pokud máte v místnosti hodně rostlin nebo sušíte prádlo, větrejte častěji. Sledujte, zda se na oknech nesráží voda – to je signál, že větráte málo nebo špatně.

Pozor na koupelnu a kuchyň. Právě tam vzniká nejvíce páry a právě tam se nejčastěji podceňuje odvod. digestoř a ventilátor musí být v provozu při vaření a ještě několik minut po něm. V koupelně nestačí otevřít okno na dvě minuty. Pokud je venku vlhko nebo zima,větrejte raději intenzivněji a kratčeji, jinak se vlhkost vrátí do zdiva. Dalším častým omylem je sušení prádla v obývacím pokoji bez větrání. Jeden cyklus sušičky nebo věšáku dokáže do vzduchu uvolnit několik litrů vody. Buď sušte v místnosti s odtahem, nebovětrejte průběžně.

Kdy už je vlhkost nad normálem? Pokud se na oknech sráží voda, v rozích se objevují tmavé skvrny, cítíte zatuchlý pach nebo se odlupuje barva, nejde o běžný stav. Stejně tak když vlhkoměr opakovaně ukazuje nad 65 procent i po větrání. V takové chvíli je třeba hledat příčinu, ne jen následek. Může jít o nedostatečnou izolaci, špatné odvětrání, únik vody nebo příliš mnoho rostlin a textilií v malém prostoru. Odvlhčovač pomůže jako dočasné řešení, ale neodstraní příčinu. Nejprve zkontrolujte větrání, těsnění oken a stav zdiva. Teprve pak řešte vlhkost jako dlouhodobý problém.

Rozdíl mezi normální vlhkostí a problémem se nepozná jen podle čísla. Rozhoduje, jestli se vlhkost drží vysoko i po vyvětrání, jestli se objevuje na studených zdech, rozích nebo za nábytkem. Normální je, když po vaření nebo sprchování vlhkost krátce stoupne a během hodiny klesne. Problém je, když zůstává zvýšená i bez činnosti, která by ji vysvětlila. Typickým chybným krokem je větrat krátce a intenzivně jen jednou denně. Správné je větrat vícekrát, krátce a s průvanem, aby se vyměnil vzduch, ale neprochladly stěny.