Pro praxi platí: otevřete protilehlá okna nebo dveře, vydržte tři až pět minut, pak zavřete. V zimě stačí i dvě minuty, pokud je venku mráz. V létě naopak můžete nechat průvan déle, ale pozor na přehřátí – horký vzduch zvenčí proniká dovnitř a ochlazení nepřinese. Pokud potřebujete rychle snížit vlhkost v koupelně nebo kuchyni, otevřete okno a zároveň dveře do chodby, aby měl vzduch kam odcházet. Průvan je nejrychlejší způsob výměny vzduchu, ale jen když je vedený správným směrem a po omezenou dobu.
Třetím vlivem je tloušťka rámečku a jeho vliv na šířku izolační mezery. Nerezové rámečky se často dělají v menších profilech, aby se vešly do úzkých rámů. Zmenšením mezery se ale zvyšuje riziko, že se vlhkost dostane blíž ke sklu. Pokud se rozhodujete mezi dvěma rámečky, berte ten, který zachová doporučenou šířku mezery pro danou skladbu skla. Ne každý úzký profil je vhodný pro velké tabule.
Poslední věc, kterou lidé podceňují: dokumentace. Při koupi nebo rekonstrukci vyfoťte nároží zvenku i zevnitř před zateplením a po něm. U rohového bytu se dvěma venkovními stěnami se každý zásah do pláště domu projeví právě tady. Když jednou izolaci přerušíte nebo spáru necháte otevřenou, problém se vrátí v první chladné zimě. Proto je lepší udělat detail pořádně jednou než ho opravovat každé dva roky.
Běžná chyba je přetřít plíseň barvou nebo ji zakrýt novou tapetou. Tím se problém jen odloží a mycelium roste dál ve zdivu. Další častou chybou je utěsnění štěrbiny za nábytkem montážní pěnou nebo silikonem. Vlhkost pak nemá kudy unikat a plíseň se rozšíří do okolí. Stejně chybné je větrat nárazově a krátce; delší větrání více oken najednou odvede vlhkost účinněji než celodenní mikroventilace.
Co musíte změnit v projektu i v detaile
Nejúčinnější je otevřít okna nebo dveře na opačných koncích dispozice. V bytě to znamená jedno okno na ulici a druhé do dvora, případně okno a balkonové dveře. Pokud jsou proti sobě jen dvě okna ve stejné místnosti, proudění je slabší, protože vzduch se „točí” v jednom prostoru. V takovém případě pomůže otevřít i dveře do vedlejší místnosti nebo na chodbu, aby měl vzduch kudy odcházet. Čím větší je rozdíl mezi vstupem a výstupem, tím rychleji se vzduch vymění.
Naopak příliš suchý vzduch vzniká hlavně v zimě, kdy studený venkovní vzduch po ohřátí ztratí většinu vlhkosti. Projeví se svěděním očí, škrábáním v krku, praskajícími rty, častým kašlem a statickou elektřinou. Dřevěný nábytek a parkety vysychají, objevují se spáry. Suchý vzduch není zdravější než vlhký, jen jinak škodí. Rozdíl je v tom, že sucho lidé často přehlížejí, protože nevidí žádné skvrny na zdi.
Průvan vzniká jen tehdy, když vzduch může volně proudit skrz byt nebo dům. Otevřít jedno okno na deset minut nestačí – vzduch se vymění jen zčásti a v rohu místnosti zůstane stát. Otevřete-li ale okno na dvou protilehlých stranách, tlakový rozdíl žene vzduch skrz celý prostor jako tunelem. Během tří až pěti minut se objem vzduchu v místnosti vymění několikrát. To je princip křížového větrání: nejde o to, jak dlouho větráte, ale odkud a kam vzduch proudí.
Jak poznat, že průvan opravdu funguje Účinek poznáte podle tří věcí. Za prvé ucítíte tah na tváři nebo na ruce, když ji přiblížíte k oknu. Za druhé se během minuty výrazně sníží pocit vydýchaného vzduchu, zejména v místnosti, kde se spí nebo vaří. Za třetí se na vnitřní straně skla nesráží vlhkost, pokud předtím mlžilo. Když nic z toho nenastane, vzduch pravděpodobně obíhá jen v jedné části bytu. Zkontrolujte, zda není průvan blokovaný nábytkem před oknem, závěsy nebo zavřenými vnitřními dveřmi.
Typická chyba je nechat otevřené okno celý den v jedné místnosti. Vzduch se sice vymění, ale okna zbytečně chladnou a v topné sezóně uniká teplo. Další častou chybou je větrat krátce a intenzivně v místnosti, kde je otevřená pouze jedna strana. Vznikne jen slabý tah, který nestačí odvést vlhkost ani pachy. Někteří lidé také otevírají okna v době, kdy venku fouká silný vítr, a nechají dveře do chodby otevřené. Průvan pak táhne přes celý dům a může rozházet papíry nebo shodit předměty z parapetu.
