Dlouhodobě pomáhá snížit vlhkost v místnosti. Větrejte krátce a intenzivně, nikoliv dlouho s malou štěrbinou. V zimě netopte na vysoké teploty a zároveň nechte okna zavřená celý den. Pokud bydlíte v přízemí nebo máte špatně izolovanou obvodovou stěnu, zvažte odvlhčovač vzduchu. Ten udrží relativní vlhkost pod šedesáti procenty, což je hranice, při které plíseň přestává růst.

Z toho plyne první praktické pravidlo: kondenzační odvlhčovač ztrácí výkon, když je v místnosti méně než zhruba patnáct stupňů Celsia. Čím chladněji, tím méně vody ze vzduchu dostane, a pod bodem mrazu přestává být použitelný úplně. Adsorpční přístroj naopak pracuje i v garáži, ve sklepě nebo ve starém domě, kde se teplota drží kolem pěti stupňů. Pokud tedy řešíte vlhkost v nevytápěném prostoru, je volba jasná ještě předtím, než se začnete dívat na parametry.

Mokrý spodní okraj skla po dešti nebo po umytí okna nebývá náhoda. Většinou ho způsobuje netěsnost v místě, kde sklo dosedá na distanční rámeček. Ten drží obě skla v přesné vzdálenosti, ohraničuje dutinu s vysoušedlem a zároveň tvoří první bariéru proti vodě. Když je rámeček poškozený, zkroucený nebo špatně usazený, voda si najde cestu spárou a objeví se přesně tam, kde ji vidíte – na spodní hraně.

Nejzákeřnější je orosení mezi skly. To znamená, že těsnění rámu skla je porušené a do meziskelního prostoru se dostala vlhkost. Tady nepomůže topit ani větrat. Sklo je potřeba nechat odborně přetěsnit nebo vyměnit, protože jinak vlhkost zůstane uvnitř a postupně zničí rám i izolaci.

Typická chyba je uložit věci do kóje „na chvíli” a zapomenout na ně na roky. Vlhkost pracuje pomalu, ale jistě. Proto si udělejte pravidlo: co v kóji leží déle než půl roku, jednou za čas zkontrolujte. Prohlédněte obaly, očichejte textil a prohlédněte kovové části. Pokud objevíte plíseň, nestačí ji jen otřít – předmět z kóje vyndejte, důkladně vysušte a teprve pak řešte, zda ho ještě použijete. A pokud vlhkost v kóji přesahuje 75 % dlouhodobě, neukládejte tam nic, co byste chtěli za rok najít v použitelném stavu.

Druhým krokem je zkontrolovat těsnění. Staré gumové profily ztvrdnou a ztratí pružnost. Vyměnit je lze svépomocí, ale pozor na tloušťku a typ – příliš silné těsnění brání dovření okna a vzniká opačný problém. U starších panelových domů bývá slabým místem i připojení rámu ke zdivu. Tam pomůže trvale pružný tmel nebo montážní pěna, ale jen zvenčí a za suchého počasí. Pokud byt vytápíte a zároveň jím táhne, rozdíl tlaků se zvětšuje a průvan sílí.