Preheader neboli první řádek textu v náhledu není popisek. Je to druhý předmět. Napište tam doplnění, které v předmětu chybí, ne opakování stejných slov. Když předmět zní „Změna termínu schůzky”, preheader může říct „Nový čas je čtvrtek 14:00, potvrďte prosím účast”. Tím se zvyšuje šance, že příjemce otevře, protože vidí, že uvnitř je konkrétní informace.
Poslední rada se týká délky a rytmu. Přečtěte si text nahlas. Lidský text má přirozené pauzy, místy zrychlí, místy zvolní. Strojový text plyne rovnoměrně jako metronom, bez důrazu a bez překvapení. Není to neprůstřelný test, ale ve spojení s předchozími indiciemi funguje spolehlivě. Rozhodně se nevyplácí spoléhat na jediný nástroj nebo jediný znak. Nejlepší je kombinovat čtení, porovnání s jinými texty stejného autora a vlastní úsudek.
Základ je vložit do nástroje celý souvislý oddíl, ne jednotlivé věty vytržené z kontextu. AI potřebuje vidět, jak na sebe věty navazují, kdo je podmět a co se k čemu vztahuje. Pokud budete opravovat po jedné větě, dostanete sice gramaticky čisté, ale významově rozbité souvětí. U delších textů proto pracujte po odstavcích a mezi jednotlivými úpravami si vždy přečtěte, co z toho vzniklo.
Poslední past je zapomenout na zvuk. AI scénáře často obsahují repliky, které se dobře čtou, ale špatně se říkají. Přečtěte si text nahlas. Pokud se zadrháváte, upravte ho. Stejně tak si dopředu rozmyslete, kde bude hudba a kde zvukový efekt. Storyboard, který nemá zvukovou linku, je jen polovina práce. AI vám s tím nepomůže, dokud jí to výslovně nezadáte – např. „označ místa pro voiceover a místa bez mluveného slova”.
Samotný výstup je často nepoužitelný, protože nevíte, co jste AI vlastně zadali. Ke každému souboru proto přidejte krátký textový soubor nebo hlavičku s původním promptem. Stačí jedna věta: „Zadání: napiš souhrn článku o ukládání dat pro projekt X.” Bez toho budete za měsíc tápat. Stejně důležité je poznamenat, který model a jakou verzi jste použili – chování se mezi verzemi mění.
Začněte tím, že si sepíšete, co se u vás skutečně opakuje. Nemusí jít o celý článek. Často stačí pravidelný příspěvek, novinka na webu, odpověď na častý dotaz nebo zápis ze schůzky. U každého typu si všimněte, jaké informace se pořád vracejí: nadpis, úvodní věta, tři hlavní body, závěr s výzvou. Přesně tyto prvky tvoří základ šablony.
