Noční ochrana je dalším krokem. Pokud má člověk rovnátka a skřípe zuby, může lékař doporučit ochrannou dlahu, která se nasazuje na noc. Dlahu je nutné čistit stejně jako zuby, jinak se v ní množí bakterie. A pozor na jídlo: tvrdé ovoce, oříšky, karamelky a žvýkačky s cukrem dokážou zámeček utrhnout nebo drátek ohne. Lepší je krájet jídlo na menší kousky a vyhýbat se lepkavým sladkostem.

Druhým častým problémem je příliš mnoho světla. Měsíc je tak jasný, že v okuláru doslova oslní a oko ztratí schopnost rozeznat jemné odstíny. Pomůže clona před objektivem nebo neutrální filtr. Provizorně postačí i obyčejná sluneční brýle nasazené na okulár, i když pohodlné to není. Některé dalekohledy mají clonu už ve víku – stačí ho otočit do polohy s menším otvorem.

Zapisujte si teplotu alespoň jednou denně, ideálně ve stejnou dobu. Zápisník odhalí trend dřív než teploměr: pomalý pokles o půl stupně týdně znamená, že topidlo slábne. Pokud se hodnota vychýlí, zkontrolujte nejdřív přívodní kabel a zástrčku, potom termostat, a teprve nakonec samotné topné těleso. Nové topidlo vybírejte podle objemu nádrže a výkonu, ne podle vzhledu, a vždy pořiďte záložní kus. Studená voda v nádrži totiž nepřijde najednou — přijde ve chvíli, kdy ji nejméně čekáte.

Věšák, který nevyčnívá do cesty Místo stojanu na kabáty je v úzké chodbě lepší nástěnná kolejnice s háčky. Kabáty na ramínkách potřebují hloubku 50–60 cm, což je v chodbě o šířce 90 cm nemožné. Řešením jsou háčky s ramínkem ve výšce 170–180 cm a pod nimi druhá řada nižších háčků na tašky a klíče. Nad botníkem nechte volných 40 cm, aby se daly boty snadno uklidit. Pokud věšíte kabáty na háčky bez ramínek, vznikne hromada, která zabere stejně místa jako botník – a vypadá hůř.

Kde se nejčastěji dělají chyby Největší chybou je vynechávání čištění po každém jídle. S rovnátky by se mělo čistit po každém jídle, ne jen ráno a večer. Další častou chybou je přílišný tlak na kartáček – lidé si myslí, že čím víc tlačí, tím lépe vyčistí. Opak je pravdou: silný tlak dráždí dásně, způsobuje jejich krvácení a opotřebovává sklovinu. Někteří také zapomínají na jazyk a vnitřní stranu zubů, kde se bakterie drží stejně jako zvenku. A mnozí vynechávají nit nebo mezizubní kartáčky s tím, že „to nejde”. Právě naopak – bez nich zůstávají zbytky jídla mezi zuby a vzniká zánět.

Rovnátka řeší postavení zubů, ale zároveň vytvářejí místa, kde se snadno drží plak. Drátek, kroužky a ligatury ztěžují čištění a zbytky jídla se zachytávají v místech, kam kartáček běžně nedosáhne. Bez pravidelné a důkladné péče vzniká zubní kaz, zánět dásní a bílé skvrny na sklovině, které po sundání rovnátek zůstanou natrvalo. Proto je potřeba změnit rutinu čištění a věnovat jí více času než dřív.

Zkuste hru „sochy s úkolem”. Děti se volně pohybují, vy zavoláte číslo a ony vytvoří skupinky přesně podle tohoto čísla. Skupinka, která se nestihne spojit, vypadává na jedno kolo. Pak přidejte podmínku: každá skupinka musí předvést krátkou pózu nebo pohyb, který ostatní zopakují. Tím se zapojí i děti, které se jinak drží stranou. Pozor na to, aby vypadávání nebylo kruté. Vždycky nabídněte návrat v příštím kole, jinak přestanou hrát právě ti, které chcete nejvíc zapojit.

Koberec tlumí hlavně kročejový hluk a dozvuk v místnosti. Pro sousedy pod vámi je důležitější než vzor a barva to, co je pod kobercem. Samotný koberec s krátkým vlasem a umělým podkladem zvuk utlumí jen částečně. Výrazně lepší výsledek přinese koberec s vyšším vlasem nebo vlněný kus v kombinaci s kvalitní podložkou. Podložka pod koberec bývá opomíjená, přitom právě ona pohlcuje nárazy a brání přenosu vibrací do konstrukce podlahy. Pokud máte tvrdou podlahu, plovoucí nebo laminátovou, je podložka prakticky povinná.

Signál, který děti slyší i přes hluk Zaveďte pevný zvukový signál, na který se okamžitě přestává hrát. Nemusí to být píšťalka, stačí dvě tlesknutí a dlaň zvednutá nad hlavu. Děti mají tendenci ignorovat hlas, ale pohyb ruky vidí i v hloučku. Trvejte na tom, že signál platí vždy, i uprostřed nejlepší akce. První dva týdny ho procvičujte jako samostatnou hru: děti běhají, vy zatleskáte, ony ztuhnou. Kdo se pohne, jde na deset sekund stranou. Tím se signál zautomatizuje a později vám ušetří desítky minut.

Druhá věc, kterou většina vynechá, je jasné vymezení hracího prostoru. Netradiční hry často potřebují víc místa než honička, ale družina má omezený sál nebo zahradu. Vyznačte hranice kužely, lavicemi nebo křídou. Děti mají sklon rozutéct se za hranice, jakmile se nadchnou. Když hranici překročí, hra se zastaví a začíná znovu. Není to trest, je to pravidlo jako v každé hře. Vysvětlete to předem, ne až když se to stane.